Ekonomiky zemí se neustále vyvíjejí. Některé rostou rychle díky tomu, že přebírají již ověřená řešení ze zahraničí – jinými slovy, napodobují. Jenže přijde chvíle, kdy to přestane fungovat. A právě tehdy musí přepnout na vlastní nápady, inovace a tvořivost. Nová studie Ayaze Zeynalova z VŠE publikovaná v prestižním časopise Technological Forecasting and Social Change ukazuje, kdy a proč k tomuto zlomu dochází.
Ekonomický růst není jen o číslech v tabulkách. Je také o tom, odkud země čerpá své nápady a technologie. Některé státy se stále nacházejí daleko od světové technologické špičky, a proto je pro ně nejjednodušší cestou k růstu imitace – tedy prosté převzetí již vyzkoušených řešení od lídrů. Až do určitého bodu tato strategie vede k poměrně rychlému růstu, protože stačí přizpůsobit se a převzít osvědčené technologie a know-how.
Ale co se stane, když se země začne této světové technologické špičce přibližovat? Vystačí si ještě s imitací? „V takovém okamžiku musí podnikatelské a politické nastavení přejít od kopírování k vlastní tvorbě – tedy k inovaci,“ vysvětluje Zeynalov.
Nový způsob, jak měřit „vzdálenost od vrcholu“
Vědci a vědkyně již dlouho hledají způsoby, jak vyjádřit, jak daleko je země od technologických lídrů. Obvykle se používá ukazatel celkové faktorové produktivity (Total Factor Productivity, TFP). Zeynalov však sáhl po jiném přístupu – indexu ekonomické komplexity. Podle autora tento index lépe zachycuje rozdíly mezi zeměmi a dokáže přesněji odhadnout, kdy se stát dostává do bodu, kdy napodobování přestává stačit.
Výzkum analyzoval data z 95 zemí v letech 1995–2019 a ukázal, že imitace má v raných fázích rozvoje obrovský význam. Avšak jen do určitého momentu. Výsledky potvrdily existenci dvou zásadních milníků:
1. Bod, kdy imitace už přispívá k růstu podstatně méně než inovace. V tomto okamžiku se začíná měnit „motor“ růstu – do popředí se dostává vlastní tvorba nových řešení.
2. Další hranicí je moment, za níž imitace růst dokonce zpomaluje. Země, která se nedokáže imitace zbavit a adaptovat se na inovativní řešení, může uvíznout ve slepé uličce.
Tichý nepřítel: middle-income trap
V mnoha rozvojových státech se právě teď odehrává tichý, ale důležitý boj: tzv. middle-income trap neboli past středního příjmu. „Jde o situaci, kdy země dosáhne určité mzdové úrovně, ale bez schopnosti inovovat stagnuje, protože růst prostřednictvím kopírování se stává neudržitelným,“ říká Zeynalov. Podle autora se některé země už nebezpečně blíží hranici, za níž jejich tradiční model růstu přestane fungovat.
„Úspěšný přechod od imitace k inovaci zásadním způsobem totiž závisí na institucionálním rámci,“ upozorňuje Zeynalov. „Země musejí mít silné instituce a dobré vládní řízení, jenže jejich význam se rovněž liší podle vývojové fáze. Jiné mechanismy podporují růst, když se země nachází ještě ve fázi imitace, a jiné, když už inovačně vede.“
Budoucnost je v inovacích
Výzkum tak ukazuje, že cesta od imitace k inovaci není jen technickou, ale především strategickou a institucionální výzvou. „Země, které dnes těží z napodobování, by měly začít aktivně investovat do výzkumu a vývoje, podporovat inovace a budovat prostředí, které umožní jejich občanům tvořit nová technologická řešení. Pokud se nepřipraví, mohou uvíznout v pasti středního příjmu,“ uzavírá Zeynalov.