Je pro generaci Z opravdu nejdůležitější home office? Jaká je realita v českém prostředí, zkoumali Jan Pospíšil a Mojmír Sabolovič z Fakulty managementu VŠE v terénním výzkumu. Jeho výsledky možná překvapí.
Generace Z, tedy lidé narození zhruba mezi lety 1995 až 2010, dnes postupně vstupují na český trh práce. Často se o nich mluví jako o „digitálních domorodcích“ nebo o lidech s „digitální DNA“, kteří vyrůstali s mobilem v ruce. Díky tomu mají vysokou úroveň digitálních dovedností, rychle se učí nové věci, zvládají multitasking a očekávají rychlou komunikaci.
Zároveň však vyrůstali v období nejistoty a globálních změn – ekonomických krizí, pandemie, teroristických hrozeb či společenských konfliktů. Často jsou popisováni jako sociálně uvědomělí, zaměření na společné hodnoty, spolupráci a širší společenský dopad, nikoli pouze na individuální prospěch.
Mnozí z nich neznají jinou realitu než svět po roce 2000, který je charakterizován nejistotou, ale zároveň i vznikem progresivních hnutí usilujících o sociální spravedlnost, jako je legalizace manželství osob stejného pohlaví nebo hnutí Black Lives Matter.
Co mladí Češi a Češky očekávají od svých budoucích zaměstnavatelů?
Výzkum ukázal, že mezi nejdůležitější faktory ovlivňující volbu zaměstnání českými studenty a studentkami patří:
- Příležitost k osobnímu a profesnímu rozvoji
- Přátelský tým a firemní kultura
- Stabilita a jistota zaměstnání
- Výše finančního ohodnocení
- Flexibilní pracovní doba
„Mladí chtějí práci s hlubším významem, která jim umožní růst, nejen rutinu,“ vysvětluje Jan Pospíšil, hlavní autor studie. Zajímavé je, že možnost práce na dálku se v žebříčku hodnocených faktorů umístila až na posledním místě. Toto zjištění je v rozporu s obecně rozšířeným přesvědčením, že flexibilita a možnost práce na dálku patří mezi klíčové pracovní požadavky mladší generace.
Výzkumníci se dále prostřednictvím otevřené otázky ptali, jak si respondenti představují svůj "dream job". Nejčastěji zmiňovaným aspektem byla odpovídající a férová finanční odměna (zhruba 90 % odpovědí), následovaná přátelským týmem a pozitivní firemní kulturou (cca 85 %). Významnou roli hraje také flexibilita – zejména pracovní doba, možnost práce na dálku a rovnováha mezi pracovním a osobním životem (kolem 60 %). Výsledky českého vzorku tak naznačují, že práce na dálku je pro mladé Čechy spíše vítaným benefitem než rozhodujícím kritériem při volbě zaměstnavatele.
Ukazuje se zde určitý kulturně-ekonomický paradox: ačkoliv mladí lidé v České republice vyrůstali v digitálním světě, při výběru práce dávají přednost jistotě zaměstnání a finanční stabilitě. To lze pravděpodobně spojit s dlouhodobě nízkou nezaměstnaností a celkově stabilním prostředím českého trhu práce.
Generace Z očima zaměstnavatelů
Zaměstnavatelé oceňují na generaci Z především:
- digitální dovednosti a technologickou zdatnost,
- rychlou adaptaci na nové postupy,
- otevřenost a kritické myšlení.
Zároveň ale upozorňují na několik výzev. Mladí zaměstnanci podle nich často očekávají smysluplnou a pestrou práci, zatímco realita mnoha pozic stále zahrnuje rutinu a opakující se úkoly. „Největší rozpor je v přístupu k rutině – Gen Z potřebuje smysl, zatímco firmy často nabízejí tradiční modely,“ říká Mojmír Sabolovič, spoluautor výzkumu. Pokud si tedy firmy chtějí mladé talenty udržet, měly by přehodnotit tradiční pracovní postupy a doplnit je o kreativnější a méně repetitivní činnosti.
Studie ukázala zajímavý rozpor v pohledu na flexibilní formy práce (např. možnost práce na dálku). Zatímco mladí lidé ji v dotaznících nepovažovali za klíčový faktor při výběru zaměstnání, zaměstnavatelé ji naopak vnímají jako důležitý nástroj motivace mladých pracovníků. Tento rozdíl může souviset s dlouhodobou preferencí stability, která je v českém prostředí silně zakořeněná.
Generace Z jako výzva i příležitost
Generace Z nepřichází s přehnanými nároky, ale s jasnými očekáváními. „Generace Z není problém, ale partner pro inovace,“ říká Jan Pospíšil. Firmy, které dokážou otevřeně komunikovat své hodnoty, nabídnout smysluplnou práci a reálné možnosti rozvoje, získají motivované a loajální mladé zaměstnance. Ostatní riskují, že přijdou o mladé talenty, kteří mohou výrazně přispět k inovacím i modernizaci firemní kultury.
Zdroj: Kapitola v knize Gen Z at Work in Central and Eastern Europe (Routledge) Wąsowicz-Zaborek, E., & Oleksiuk, A. (Eds.). (2025). Gen Z at work in Central and Eastern Europe: Socioeconomic, technological and cultural contexts. Routledge.