Kolik času trávíme na sociálních sítích, jaké účty sledujeme a odkud bereme informace? Na tyto otázky věda dlouho odpovídala hlavně pomocí klasických dotazníků. Jenže vlastní chování na sítích si často nepamatujeme přesně, protože jde o rutinu, nad kterou příliš nepřemýšlíme. Nový výzkum Masarykovy univerzity proto propojuje to, co lidé o sobě říkají, s tím, co na sítích skutečně dělají.
Čeští vědci po zahraničním vzoru budou nyní poprvé pracovat i s daty, které jim lidé sami stáhnou ze svých platforem. Výzkum je součástí projektu PRINS – Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnosti a sběr dat probíhá ve spolupráci s výzkumnou agenturou Norstat.
Inovativní metoda darování dat na vzestupu
Celkově chtějí výzkumníci získat odpovědi od 2 500 dospělých, kteří tak vyplní podrobný dotazník o užívání médií, používání umělé inteligence (AI), zdrojích informací a politických postojích. Více než 500 z nich navíc výzkumu dobrovolně a bezpečně daruje část svých dat z Facebooku, Instagramu nebo YouTube. Každý uživatel má podle evropského nařízení GDPR právo stáhnout si od platformy kopii svých dat. Účastníci výzkumu se mohou rozhodnout poskytnout vybranou část z nich vědcům. Metoda zvaná data donations se v posledních letech používá čím dál častěji například ve Švýcarsku, Německu, Maďarsku nebo Austrálii, protože vědcům dává přístup k datům, která jinak od platforem nemohou získat.
„Z dotazníků se obvykle dozvíme to, co si lidé v dané chvíli vybaví. Díky darovaným datům ale dokážeme zjistit, s jakým obsahem uživatelé doopravdy přicházejí do kontaktu a jak se to promítá do jejich názorů a postojů,“ říká Lucie Čejková z Fakulty sociálních studií MU.
Co a jak tým zkoumá
Výzkumníci zjišťují, odkud lidé berou informace o politice a veřejném dění, nakolik důvěřují médiím a institucím a jak vnímají roli algoritmů a umělé inteligence, včetně využití AI v kontextu zdraví. Zajímá je také, proč se někteří zprávám vyhýbají a jak mediální návyky souvisí s politickými postoji, například s pocitem odcizení nebo s vírou v konspirační teorie. K odpovědím na tyto otázky výzkum kombinuje dotazník na vzorku 2 500 dospělých s darováním dat od více než 500 z nich, a to z až tří platforem během posledního roku. Sběr těchto dat má na starosti agentura Norstat, která provozuje největší český panel pro online průzkumy.
„U takto rozsáhlého a náročného výzkumu je na prvním místě kvalita dat. Ta začíná již při důkladném ověřování nových respondentů a pokračuje vyhodnocováním pečlivosti, s jakou panelisté odpovídají na dotazníky. Díky tomu s nimi budujeme dlouhodobý vztah, takže nám důvěřují a mají zájem pustit se i do takto mimořádného projektu,“ vysvětluje Tomáš Říha, Managing Director agentury Norstat v České republice.
Vědci se inspirovali zahraničními projekty, v Česku však zatím s takto komplexní prací s daty ze sociálních sítí nemají výzkumníci zkušenosti. Každý účastník, který se do darování zapojí, tak významně přispívá k rozvoji komunikačních věd a jejich výsledků.
„Sociální sítě a jejich algoritmy dnes ovlivňují celou společnost, ale pro vědce je těžké je zkoumat. Vyplněním dotazníku a poskytnutím dat ze sociálních sítí nám lidé pomohou posunout dopředu český výzkum digitálního světa,“ doplňuje David Šmahel z Fakulty sociálních studií MU.
Zájemci se mohou do projektu zapojit registrací do panelu na tomto odkazu.
Přínos i pro účastníky a společnost
Darování dat není přínosem jen pro vědu. Účastníci si při něm vyzkouší, jak se ke svým datům ze sociálních sítí vůbec dostat. Na to sice mají v EU právo, ale technicky je tento proces poměrně komplikovaný. Metoda tak otevírá i možnosti pro širší společenské působení univerzit. Zahraniční projekty ukazují, že lze lidem také názorně ukázat, jaká data o nich sociální sítě uchovávají. Lidé tak mohou lépe porozumět tomu, jak platformy zacházejí s jejich soukromím a chováním.