Film Dcera režisérky Kashcheevy z pražské FAMU získal studentského Oscara

Animovaný snímek Dcera režisérky a studentky pražské FAMU Darii Kashcheevy zvítězil v prestižní soutěži Student Academy Awards. Je to poprvé po 30 letech, kdy se Česku podařilo získat tuto cenu. V roce 1989 ji převzal Jan Svěrák za svůj absolventský film Ropáci. Studentský Oscar se bude předávat 17. října. 

Napínavé, trochu temné drama o malé dívence a jejím složitém vztahu s otcem. S naprosto unikátní výtvarnou formou a poutavou kamerou. Loutkový snímek Dcera režisérky Darii Kashcheevy se v polovině srpna dostal do finále prestižního studentského ocenění Student Academy Awards a 12. září Akademie oznámila, že v soutěži mezi 1 615 snímky z celého světa zvítězil. Ocenění uděluje americká Akademie filmového umění a věd, stejná instituce, která pořádá i klasické Oscary, proto jsou známé jako Studentský Oscar. Je to pro Českou republiku teprve podruhé, kdy se podařilo takové ocenění získat. (V roce 2017 získala studentského Oscara česká režisérka žijící v Americe Marie Dvořáková. Po bakalářském studiu na pražské FAMU navázala magisterským studiem v USA na Tisch School of the Arts v New Yorku, kterou absolvovala vítězným snímkem Kdo je kdo v mykologii. Film, který vznikal v česko-americké koprodukci, tak na Oscarech soutěžil v kategorii amerických škol – pozn. red.).

Už získat jen nominaci na toto nejprestižnější ocenění filmové studentské soutěže je samo o sobě úspěch. Do kategorie mezinárodní animace, kde Kashcheeva soutěžila, se dostaly už jen dva další snímky, jeden z Francie a druhý z Německa.

Do předchozího semifinále společně s Kashcheevou pořadatelé vybrali i další snímek studenta FAMU, film Pouštět draka Martina Smatany, ten se ale do finále nedostal. Vítěze nejvyššího filmového ocenění na světě vyhlásí americká filmová akademie v polovině října.

Film na přijímačky

Pro svůj film Dcera napsala Daria Kashcheeva námět už před pěti lety pro přijímací zkoušky na FAMU. Pak ho na chvíli opustila a vrátila jsem se k němu na konci druhého ročníku. „Pak jsem na scénáři a storyboardu pracovala tak půl roku. Čtyři měsíce jsem velmi intenzivně vyráběla kulisy a loutky. Další čtyři měsíce jsem také intenzivně, dvanáct hodin denně animovala. Potom už následovala zhruba tříměsíční post produkce,“ vzpomíná třiatřicetiletá Kashcheeva, která pochází původně z Tádžikistánu.

Když jí byly čtyři roky, musela odtamtud její rodina prchnout před občanskou válkou, která v Tádžikistánu propukla po rozpadu Sovětského svazu. Přestěhovali se do malého městečka v Rusku, studovala a pracovala v Moskvě, až se nakonec s manželem odstěhovala do Česka.

„Pro námět filmu Dcera jsem čerpala inspiraci ve svém dětství a ve vlastních vzpomínkách ze vztahů s rodiči. Než jsem přišla na téma vztahu mezi rodičem a dítětem, dlouho jsem přemýšlela nad jiným tématem, zkoušela jsem hodně psát, vymýšlet vtipné nebo nerealistické příběhy, ale vůbec to nešlo, štvalo mě to,“ přibližuje Kashcheeva.

Loutkové drama Dcera má unikátní výtvarnou podobu a dynamickou, pohyblivou kameru, což je u loutkového filmu velmi komplikované. Už nyní má Kashcheeva námět na svůj další film, bude to její magisterský snímek na FAMU. A opět si nevybrala lehkou cestu: „Chtěla bych mít ve filmu herce a kombinovat živou akci, pixilaci (technika využívající živé herce jako objekty pro animaci, pozn. red.), loutkovou a objektovou animaci.

„Ještě mám šílený nápad, že bych chtěla pracovat s prostory opuštěných budov. Vždy mě hodně přitahovala ta zvláštní atmosféra,“ uvažuje Kashcheeva. Jejím snem je, aby se mohla živit vlastní filmovou tvorbou. „Vím, že to nevypadá snadno, ale jsem optimistická,“ doufá Kashcheeva.

Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.