Jak se zkouší v době pandemie? Méně biflování, víc pochopení látky

Pandemie koronaviru má pro vysoké školy v Česku i přínosy: Učitelé i studenti se museli naučit pracovat s on-line technologiemi a řadou webových aplikací pro výuku, testy i zkoušky. Pedagogové navíc museli upravit své zkoušení tak, aby se nedalo podvádět. Místo dozoru, zda student nepodvádí, volí přestup na zkoušky typu open-book a důraz kladou na využití znalostí v praxi. Experti to vítají.

Už se neptají na nabiflovaná fakta – ostatně při on-line zkoušce by si je podvoduchtivý student mohl snadno nalistovat v encyklopedii uložené mimo záběr webkamery či v mobilu. Pedagogové nyní místo toho zjišťují, jestli studenti umějí znalosti správně použít a vyřešit konkrétní problémy.  

Na České zemědělské univerzitě v Praze například upravili testy na takzvanou variantu open-book (typ zkoušky, ke které si zkoušený může vzít učebnice, poznámky či další zdroje informací – pozn. red.).

„V podstatě nezáleží na tom, jaké zdroje má daný student pro jejich zpracování k dispozici, protože otázky jsou zaměřené na aplikaci znalostí a na řešení konkrétních problémů. Pro získání správného výsledku je třeba učinit řadu dílčích kroků, odvodit správný postup řešení, což vyžaduje velmi dobrou orientaci v dané problematice,“ popisuje prorektor ČZU Jiří Remeš.

Příprava takových testů je samozřejmě časově náročná a je nutné připravit větší počet variant, ze kterých se pro každého studenta náhodně vygeneruje originální varianta pro daný čas zkoušení. V kombinaci se stanoveným časovým limitem pro zpracování testu a současným zkoušením všech studentů v ročníku se výrazně omezuje možnost podvádění.      

K ústnímu zkoušení na ČZU používají platformu MS Teams a řada jejích pedagogů se také zúčastnila webináře, který k tomu zorganizovalo ministerstvo školství. Zároveň univerzita připravuje školení pro své vyučující, aby se v oblasti e-learningu ještě zlepšovali. „Již několik let navíc na univerzitě probíhá nahrávání přednášek, což se využívá především pro výuku studentů v kombinované formě studia, a nyní jsme to mohli plně docenit a využít,“ podotýká Remeš.   

Podle Bohumila Kartouse z občanské platformy KoroNERV-20 a autora knihy o vzdělávání No Future je každý pokus, který povede k překonání zastaralého modelu, kdy je zkoušení postavené na tom, kolik si toho mladý člověk dokáže jednorázově zapamatovat, vítán. A je podle něj také v pořádku, pokud si při řešení úkolů pomůže tím, že vyhledá potřebné informace v otevřených zdrojích.

„Open-book testování je v podstatě mnohem přesnější simulace reálné situace. Představme si naše vlastní životy a to, jakým způsobem řešíme potřeby a úkoly: pokud máme komplexní zadání, využíváme pochopitelně dostupných informačních zdrojů, neboť to zvyšuje míru úspěšnosti. Bylo by absurdní, pokud bychom spoléhali pouze na omezenou osobní kapacitu,“ myslí si Kartous.

Je podle něj nutné s pokusy o změnu zkoušení začít a současná situace k experimentům vybízí. „A je skvělé, že jsou školy, které to pochopily a nabídnou tak ostatním možnost těžit z jejich poznatků,“ dodává Kartous.

Také na Masarykově univerzitě učitelé přeměnili otázky do podoby open-book zkoušky. Pro zkoušení na dálku vydala škola dokonce vlastní metodiku, kde vyučujícím radí, jak online ústní i písemné zkoušky zvládnout.

Na pražském Českém vysokém učení technickém se nyní zkouší distančně i osobně, rozhoduje o tom garant předmětu po dohodě s vedoucím, případně děkanem fakulty. Pokud by se zjistilo, že student při vzdáleném zkoušení podvádí, může být vyloučen z výuky.

Open book zkoušení praktikují u mnoha předmětů – a praktikovali je už dříve. „Je to plně v intenci toho, co chápeme jako důležité pro výchovu správného inženýra. Inženýr musí problému zejména rozumět, nemusí ho umět nazpaměť. Pokud si najde vzorce – prima, ale klíčové je umět je správně aplikovat,“ upozorňuje Gabriela Achtenová, prorektorka pro bakalářské a magisterské studium. U předmětů, kde nejsou zkoušky formou open book, se počítá zejména s využitím ústního zkoušení na dálku pomocí MS Teams.

Na ČVUT také zvažují, že státnice se budou konat polokontaktně. Tedy přítomen bude pouze student a jeden zkoušející, zbytek komise se připojí on-line.

Zda se student orientuje, poznají učitelé rychle 

Zkoušení v on-line formě je tématem i na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Státnice se, stejně jako na mnoha dalších vysokých školách, budou konat na půdě školy už za fyzické přítomnosti studentů, zkoušky ale probíhají on-line distanční formou pomocí aplikace MS Teams, přes kterou si mohou studenti a učitelé psát, povídat si pomocí videohovoru nebo spolu sdílet soubory.

Jak říká ředitel pro administraci studia Lukáš Polanecký, distanční zkoušení je pro vyučující něco nového a podvádění studentů je určitým rizikem. „Dá se to ale značně omezit unikátním zadáním a dalšími nástroji. Pokud budu soudit podle sebe, myslím si, že dokážu poznat velice rychle, zda se student orientuje v problematice, ovládá výstupy z učení a nečerpá z taháku,“ říká Polanecký.

I pedagogové Ostravské univerzity připouštějí, že při on-line zkoušení možnost podvádění je. Nicméně při této formě zkoušení zavádějí co nejpřísnější pravidla, aby možnosti podvádění minimalizovali. „Mnozí vyučující zkušební testy řeší zadáním těžších úkolů a využitím časových limitů pro odpovědi tak, aby nebylo snadné vyhledávat řešení nebo cokoliv konzultovat s pomocí nejrůznějších chatovacích služeb,“ vysvětluje proděkanka pro studium Petra Konečná.  

Vynechat potítko nebo zkrátit časový limit na test

Na Univerzitě Karlově se také zkouší on-line. Pro zkoušení pomocí testů a pro kontrolu písemných prací se používají nástroje Moodle a Turnitin, pro ústní on-line zkoušení se na UK doporučuje MS Teams a Adobe Connect. I zde je pro vyučující celkem lehké poznat, jestli zkoušený student nepodvádí.

„Je například možné změnit průběh zkoušky – třeba upravit otázky, zkrátit časový limit na test, u ústní zkoušky vynechat potítko a podobně,“ vyjmenovává mluvčí UK Petr Podzimek. 

Zkoušející při ústní zkoušce vždy sleduje studenta, kontroluje, zda se student nesnaží podvádět, třeba jestli často neuhýbá očima a nesnaží se něco číst, zda nejsou slyšet v místnosti jiné hlasy, zda se na kameře neobjeví jiná osoba a podobně. Komise nebo vyučující též mohou kontrolovat sdílenou plochu studentova počítače či to, zda má student po celou dobu zkoušení zobrazenou pouze aplikaci, ve které je zkoušený, nebo textový editor se svou přípravou na zkoušku, případně jiné povolené aplikace.  

V Olomouci jsou studenti v on-line prostředí připravenější 

Na Univerzitě Palackého v Olomouci si on-line výuku i zkoušení chválí. Vít Zouhar, prorektor pro studium, sám 11. března poslal svým studentům skypové jméno a požádal je o ta jejich, aby semináře mohl přesunout do virtuálního prostředí. „Byl jsem zvědavý, jak Skype zvládne dvacetičlenné skupiny a jak se k tomu studenti postaví. Hned napoprvé vše proběhlo bez technických problémů a za maximální podpory studentů. Se studenty pracuji v on-line výuce podobně jako v učebně, aktivizuji je podobně a musím zdůraznit, že jsou připravenější i aktivnější než v kontaktní výuce,“ soudí Zouhar. A na rozdíl od běžné výuky je účast vyšší a takřka vždy stoprocentní. 

Zkouší se on-line od poloviny dubna, ale jedná se o možnost, nikoli povinnost. Zkoušející i zkoušený mohou on-line formu využít, anebo si vybrat z prezenčních termínů, což již současné rozvolňování opatření umožňuje.

I na UP vynechali přípravu na potítku a ze zkoušky se stává více dialog, během něhož není čas něco dohledávat nebo radit se s přítelem na telefonu. „Zkušený examinátor pozná, zdali se zkoušený v dané problematice orientuje, rozumí jí do hloubky, nebo jen surfuje na povrchu, zdali umí pracovat s osvojenými poznatky, anebo se jen marně snaží vzpomenout, co bylo v té žluté knize vpravo nahoře,“ dodává Zouhar.  

Někdy to zkrátka nelze

Existují samozřejmě i obory, kdy výuku a zkoušení do virtuálního světa přesunout zkrátka plnohodnotně nelze. Například brněnská Veterinární a farmaceutická univerzita má výhradně prezenční formu studia, jejíž součástí je rozsáhlá praxe. Řada vyučovacích hodin probíhá v laboratořích, ve specializovaných provozech, na klinikách, na pitevně nebo na školním zemědělském statku. I zkoušení online je možné pouze v malé části výuky, a proto i v budoucnu univerzita upřednostňuje hlavně prezenční formu zkoušení.

Změna postihne i budoucí absolventy JAMU v Brně: své závěrečné koncerty a představení odehrají v květnu a červnu jen za účasti maximálně patnácti diváků a bez veřejnosti. Vystoupení se však budou streamovat on-line.

České státnice na zahraničních univerzitách

Kromě zkoušení českých studentů teď vysoké školy řeší ještě další problém: mají zahraniční studenty, kteří kvůli koronavirové pandemii odcestovali zpět do svých zemí. Jenže v červnu je čekají státní závěrečné zkoušky na českých školách, na které se tito studenti celé semestry připravovali. Podstoupit je nyní musí jak jinak než on-line na dálku, pomocí Skypu či jiné webové aplikace. Během zkoušek si budou v reálném čase povídat se svými zkoušejícími a snímat je bude kamera. Univerzity ale teď řeší, jak během tohoto netradičního typu zkoušení zajistit regulérnost, tedy že zkoušenému studentovi nikdo nenapovídá nebo že nečerpá informace z nepovolených zdrojů. 

Zajímavě tento problém vyřešila například Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě. Spolupracuje s vysokými školami v partnerských zemích a studenti státnice absolvují na své domovské univerzitě. „Student tedy dojde na univerzitu ve své zemi, kde budou připraveny technické podmínky a dohled tamějších učitelů tak, aby k podvádění nemohlo dojít. Ze státních zkoušek vznikne záznam, který se bude uchovávat, a partnerská univerzita zajistí dohled tak, aby měl student stejné podmínky jako při běžném zkoušení před státnicovou komisí,“ popisuje prorektorka pro studium Zdeňka Chmelíková. 

Přijímačky z domova a elektronicky 

Koronavirová krize mění nejen zkoušení, ale také přijímací zkoušky. Například na Mendelově univerzitě v Brně budou letos převládat elektronické testy z domova, některé fakulty budou studenty nabírat podle průměrů známek ze středních škol.

Elektronický test z domova pro své studenty bakalářských a magisterských oborů plánuje Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií a také Provozně ekonomická fakulta a Institut celoživotního vzdělávání. Do bakalářského studijního programu Krajinářská architektura na Zahradnické fakultě v Lednici bude rozhodovat elektronické portfolio, motivační dopis a on-line pohovor. 

Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.