Aplikace z Univerzity Palackého umožní měřit stres zaměstnanců

Vědci z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého (FTK UP) ve spolupráci s Vědeckotechnickým parkem Univerzity Palackého v Olomouci (VTP UP) vyvinuli unikátní algoritmus pro vyhodnocování srdeční frekvence, kterým lze monitorovat stres u zaměstnanců. Díky výraznému zkrácení a zjednodušení měření je možné aplikaci využívat i v domácích či pracovních podmínkách.

Měření variability srdeční frekvence (zkráceně z angličtiny HRV – heart rate variability) je dosud běžně využíváno především u sportovců. Fyziologické výkyvy srdeční frekvence odrážejí aktivitu nervového systému a jsou objektivním indikátorem reakce organismu na fyzický a psychický stres, a to nezávisle na pocitech jedince. Výsledky měření lze však využít i ke zhodnocení stavu zaměstnanců, kteří pracují pod určitým tlakem. Sledováním a vyhodnocením variability srdeční frekvence je možné určit úroveň jejich přepracování a pomoci snížit riziko pracovního úrazu či neschopnosti.

„Monitoring zaměstnanců se dnes jeví jako velmi perspektivní. Rozhodli jsme se jím zabývat s cílem předcházet nebezpečí vzniku syndromu vyhoření, zranění, případně chyb z důvodu nepozornosti nebo vyčerpání, a to i na základě reálných požadavků z průmyslu,“ uvedl Petr Suchomel z Vědeckotechnického parku UP.

Vyvinutá mobilní a webová aplikace využívá k měření všechny obvyklé hrudní pásy komunikující prostřednictvím technologie Bluetooth. „Hlavní výhodou aplikace je zkrácení doby měření na tři minuty z původních patnácti, které potřebovala k měření starší desktopová aplikace vyvinutá na FTK před více než pětadvaceti lety kolektivem výzkumných pracovníků okolo docenta Salingera a profesora Opavského. První významnější zkrácení algoritmu vyšetření na deset minut navrhl docent Botek, který se dlouhodobě zabývá využitím měření HRV u sportovců. Zcela radikální úsporu času nutného k měření HRV však přináší až tato nová mobilní aplikace,“ vyzdvihl hlavní řešitel projektu Jakub Krejčí z katedry přírodních věd v kinantropologii s tím, že měření probíhá jednu minutu vestoje a poté dvě minuty vleže.

Kromě samotného měření testovaný také odpovídá na několik otázek týkajících se jeho pocitů.

Data následně aplikace vyhodnotí, vypočítá takzvané TR skóre a navrhne konkrétní doporučení pro pokračování tréninku či pracovní zátěže. Výsledky i doporučení se dají prohlížet v mobilní aplikaci i ve webovém rozhraní a sdílet s trenérem nebo oprávněným pracovníkem ve firmě. Aplikaci je možné prostřednictvím drobných modifikací přizpůsobit pro monitoring různých variant stresu dle reálných potřeb klienta.

Tento nový diagnostický nástroj vznikl díky projektu Proof-of-Concept Vědeckotechnického parku UP, který byl spolufinancován Technologickou agenturou ČR v rámci programu GAMA. Na řešení projektu se jako partneři podílela Fakulta tělesné kultury UP a její Aplikační centrum BALUO. Pro další vývoj aplikace nyní výzkumný tým hledá komerční partnery.