Méně časté typy nádorů spojené s endokrinními žlázami jsou prokazatelně citlivé na kyselinu askorbovou, tedy vitamin C. Překvapivý objev mezinárodního týmu vědců, jejž vedl Karel Pacák z amerického Státního zdravotního ústavu (National Institute of Health), otevírá cestu k novému a dosud netestovanému přístupu k léčbě.
Součástí výzkumného týmu vědců byli i další Češi, například Kateřina Váňová a Jiří Neužil z Laboratoře molekulární terapie Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV.
Objev citlivosti na vitamin C může přinést nový přístup k léčbě takzvaných feochromocytomů a paragangliomů (nádory PCPG), což jsou vzácné druhy těžce léčitelných nádorů. Jedinou dosud známou cestou léčby je nyní chirurgické odstranění karcinomu, která ovšem – pokud se nepodaří vyjmout celý karcinom – vede nevyhnutelně k návratu onemocnění.
Vitamin působí jen na nádory s mutací
Objev je zásadní a překvapivý z hlediska základního výzkumu a přináší také velký potenciál pro klinický výzkum. „Zjistili jsme, že určité typy těchto nádorů PCPG s konkrétními genovými mutacemi překvapivě silně reagují na kyselinu askorbovou, zatímco nádory bez těchto konkrétních mutací jsou rezistentní,“ vysvětluje Neužil. Důvodem je to, že nádorové buňky s danou mutací produkují více kyslíku a železa, a to ve spojení s askorbátem dokáže nádor zničit. Podle Neužila je účinnost léčby v současnosti velmi nízká.
„Konkrétní mutace, na kterou se soustředíme a která je u pacientů s daným typem nádoru relativně častá, vede k citlivosti nádoru na vitamín C. Je to vlastně shoda několika dějů," řekl k objevu pro ČTK Neužil.
„Mutace v proteinu SDHB vede k akumulaci železa v rakovinných buňkách. Toto železo v přítomnosti vitamínu C vede k tvorbě reaktivních forem kyslíku selektivně v rakovinných buňkách, které jsou na tyto formy kyslíku citlivé a následně umírají," popsal vědec.
Vědci doufají, že dojde i na klinické testování
Výzkumný tým se nyní zaměří na další možnosti léčby těchto vzácných nádorů a je možné, že se začnou také klinicky testovat nové léčebné postupy.
Tým bude nejen nadále zkoumat vliv mutace SDHB a dalších mutací na citlivost rakovinných buněk vůči vitamínu, ale zaměří se i na jiné potenciálně protirakovinné látky. „Byli bychom rádi, pokud by toto vedlo k budoucím klinickým testům, ale to je ještě běh na dlouhou trať," uzavřel vědec.
Výzkum vyšel v červencovém čísle odborného časopisu Clinical Cancer Research, který se zaměřuje na nové léčebné postupy v léčbě rakoviny, vydává jej Americká asociace pro výzkum rakoviny a je zařazen v databázích Scopus nebo Web of Science.
BIOCEV je společným projektem šesti ústavů Akademie věd ČR: Ústavu molekulární genetiky, Biotechnologického ústavu, Mikrobiologického ústavu, Fyziologického ústavu, Ústavu experimentální medicíny, Ústavu makromolekulární chemie a dvou fakult Univerzity Karlovy. Sídlí ve Vestci ve středních Čechách a zaměřuje se na biotechnologický a biomedicínský výzkum.
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.