Může literatura přispět k řešení environmentální krize? Diskuzi nabídne webinář

Webinář „Literatura v dotyku s přírodou. Sondy do dějin literatury z environmentální perspektivy“ můžete sledovat ve čtvrtek 22. dubna v 17.00 živě na YouTube kanálu a Facebooku Ostravské univerzity. Hosté webináře budou v přímém přenosu odpovídat na dotazy, které můžete už teď pokládat přes platformu Slido.

Webinář chce upozornit na to, že při řešení současné environmentální krize budou mít humanitní obory stále větší roli. Právě literární věda v posledních letech otevírá téma ekologie ve známých i zapomenutých textech napříč literárními dějinami.

Studentům i veřejnosti představí „literaturu v dotyku s přírodou“ vědci z Filozofické fakulty OU: literární historik prof. Jan Malura, filolog a environmentalista doc. Lubor Kysučan a literární historik a didaktik dr. Martin Tomášek.

Podle Jana Malury, který bude webinářem provázet, sice literatura nemůže bezprostředně ovlivnit kvalitu životního prostředí, ale může zvyšovat citlivost lidí vůči přírodě. „Některé básně jsou schopné zachytit nejen vizuální vjemy, ale třeba i zvuky nebo vůně přírody. Když je člověk trochu citlivý, dovede skrze působivé texty intenzivněji vnímat hodnotu přírodního světa, uvědomit si, jak je příroda rozmanitá, a že ji nepředstavuje jen nějaká fotograficky atraktivní mořská zátoka nebo horské údolí,“ říká Jan Malura a dodává, že ne každý text tohle umí udělat.

„To je právě úkolem literárních badatelů, číst dějiny literatury z nové perspektivy, nově interpretovat známé texty, nebo vytáhnout na povrch zapomenutá díla,“ vysvětluje Jan Malura a dává za příklad nový pohled na notoricky známou Babičku Boženy Němcové: „Ta není jen o mezilidských vztazích, zobrazuje se tu přírodní cyklus venkova a vztah k přírodě, o tom se dříve moc nemluvilo. Člověk čte knihy s nějakými aktuálními potřebami a když cítí, že je pro něj najednou důležitý environmentální aspekt, tak si ho v textech začne spontánně všímat, nepotřebuje k tomu žádné teorie,“ říká Jan Malura a doplňuje, že mezi už takřka kultovní díla s environmentální tematikou můžeme dnes zařadit například McCarthyho román Cesta nebo Thoreauovu prózu Walden aneb Život v lesích.

O próze českého autora 19. století Karla Klostermanna, který ve svých textech zachytil odlesňování Šumavy, bude na webináři hovořit Martin Tomášek. „I když byly knihy Karla Klostermana čtenářsky oblíbené, neměly bohužel potřebný vzdělávací dopad. Škola s literaturou dlouho pracovala a stále často pracuje jako s něčím, co má člověk znát, ale co vlastně nemusí chápat a promítat do svých vlastních postojů. Vnímání Klostermana a řady dalších autorů (Hálek, Krásnohorská, Zeyer, Mrštík), kteří senzitivitou a pokorou – obecně i vůči přírodě – předběhli svou dobu, ovlivnila i negativní modernistická kritika. Ta programově zdůrazňovala převahu člověka nad přírodou,“ osvětluje Martin Tomášek, proč se hodnota spojená s environmentálním rozměrem Klostermanova díla zdůrazňuje až dnes.

„19. století přineslo průmyslovou revoluci, která byla vnímána převážně pozitivně jako hnací síla procesu, jehož důsledkem je vymaňování člověka ze závislosti na přírodě. Lidé byli průmyslem doslova okouzleni a i tam, kde je jeho projevy děsily, jako např. na Ostravsku, obdivovali jeho ‚příšernou krásu‘. Naštěstí existují výjimky, jako byl třeba František Pravda, Josef Václav Sládek nebo právě Karel Klostermann“, říká Martin Tomášek a dodává, že díky zmíněným autorům víme, že kdo chtěl, mohl si destruktivní dopady průmyslové výroby, lesního a polního hospodaření na přírodu i člověka uvědomit již tehdy.

I díky Klostermanovi víme, že člověk přemýšlel o devastaci přírody a klimatických otázkách už dříve. „Lidé si dnes myslí, že jde jen o nějakou aktuální politickou kauzu, ale literatura nám ukazuje, jak si člověk už v minulosti velmi často uvědomoval, i když to ještě nenazýval ekologií, že lidská společnost přírodu devastuje a že to není dobře,“ říká Jan Malura. „Argument, že to nejhorší máme za sebou, protože třeba situace v Ostravě je řádově lepší než před několik desítkami let, je bohužel naivní, neboť jsme průmyslovou devastaci odsunuli mimo hlavní zorný úhel (důl Turów, Amazonie, Sibiř, Malajsie aj.). Přesto je většina lidí spokojeně uplacených technickými udělátky právě tak jako jejich prapradědečci a praprababičky. Jakoby naše mysl nestačila tempu, jímž se mění svět kolem ní,“ uzavírá Martin Tomášek a zve na webinář, na kterém podobnosti mezi současností a 19. stoletím popíše šířeji.

„Literatura v dotyku s přírodou. Sondy do dějin literatury z environmentální perspektivy“ je součástí řady webinářů, které Ostravská univerzita připravuje v rámci výzkumného, vzdělávacího a uměleckého projektu studentů vídeňské univerzity Climate Walk. Climate walk má za cíl originální cestou – 12 000 km dlouhou pěší poutí – odhalit dopady klimatické změny na životní prostředí a obyvatele různých evropských regionů. Účastníci pro svůj výzkum využijí poznatky a přístupy přírodních i humanitních věd.