Jak rozumí čeští učitelé médiím? Jen málo z nich prošlo školením

Výzkumníky zajímalo, jak se učitelé základních a středních škol staví k mediální výchově, jak konzumují informace, jakým zdrojům důvěřují, z jakých informačních zdrojů čerpají pro výuku a jak jsou schopni rozpoznat dnes již tradiční témata dezinformací.

Pohled učitelů na potřebu zařazení mediální výchovy do výuky je poměrně kladný. Většina pedagogů (91 %) souhlasí s tvrzením, že je mediální výchova důležitá. „Učitelé se shodují, že v současné době je mediální výchova důležitá, nicméně zároveň ve většině odmítají, že by se měla časová dotace na mediální výchovu zvýšit na úkor jiných předmětů,“ říká Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

„Z našeho výzkumu vyšlo zjištění, že dobrá polovina pedagogů neučí mediální výchovu vůbec a ta druhá polovina jen průřezově v ostatních předmětech, mediální výchovu jako samostatný předmět vyučují pouze procenta učitelů z našeho průzkumu,“ dodává Kopecký.

Zatímco tištěné učebnice jsou stále hlavním médiem fungujícím jako zdroj pro výuku (88 %), online zdroje informací, jako jsou YouTube (86 %), Wikipedia (71 %) či ostatní online platformy se na ně dotahují. Zejména veřejná video platforma YouTube je v opravdu těsném závěsu. I toto zjištění je argumentem, že práce se zdroji nabývá na důležitosti.

Učitel jako inspirace

Zásadní vliv na to, jak pedagogové předávají své znalosti o mediálním světě studentům, mají jejich osobní zvyky a konzumovaná média. Nejvíce pravidelně čteným periodikem je u tištěných novin MF Dnes (14 %), mezi online zdroji dominuje jeho internetová mutace iDnes (40 %).

Druhým ukazatelem, který výzkum sledoval, byla také důvěryhodnost a to, zda by žákům učitelé doporučili dané médium jako zdroj informací. Nejlépe z tohoto hodnocení vyšly Hospodářské noviny (75 %), které by žákům přímo doporučili jako zdroj informací v polovině případů.

„Naopak na úplném chvostu jak v pravidelné čtenosti, tak důvěryhodnosti se ocitly bulvární deníky Blesk a Aha!, to může ukazovat jistou idealizaci vlastní osoby z pohledu respondentů, neboť deník Blesk je v celorepublikovém měřítku nejčtenějším deníkem vůbec,“ vysvětluje Dominik Voráč z Centra PRVok PdF UP, s tím, že podobná odchylka je u průzkumů běžná a jedná se o průvodní jev.

V průzkumu byli učitelé středních a základních škol dotazováni, aby ohodnotili dezinformační zprávy. Právě schopnost poznat dezinformaci dnes nabývá na důležitosti. „Byť se z průzkumu může zdát znepokojivé, že v průměru je jen 6 z 10 pedagogů schopno bezpečně rozpoznat dezinformaci, nezanedbatelný počet učitelů uvedl, že si nejsou jisti odpovědí a nemohou informaci v daný moment posoudit a ověřit. Což se také dá považovat za odpovědný přístup,“ upřesňuje Dominik Voráč.

Jak školám pomoci?

Přestože učitelé hodnotí mediální výchovu jako důležitou, většinou patří k jejich možnostem jen průřezová výuka v předmětech, které jsou tématu nejblíže, jako je občanská výchova či hodiny informatiky.

„Výzkum ukázal, že jen velmi málo učitelů prošlo nějakým školením nebo kurzem v oblasti mediální výchovy. Jsme proto rádi, že můžeme učitelům nabídnout potřebnou podporu a dát jim konkrétní návody a nástroje, jak mediální gramotnost na školách rozvíjet. Na portále www.o2chytraskola.cz mají k dispozici nejen vzdělávací materiály, ale i konkrétní nástroje, které mohou rovnou zařadit do výuky. Školy navíc mohou využít grantové podpory,“ říká Marie Mališková, CSR manažerka z O2. 

„V rámci našeho AI centra navíc aktuálně pracujeme na vývoji aplikace, která pomůže s rozpoznáváním stylistických, kontextových a dalších parametrů článku pomocí nejmodernějších modelů strojového učení a uživateli napoví, zdali může daný článek považovat za důvěryhodný,“ dodává Mališková.  

Kompletní výzkumná zpráva Český učitel ve světě médií je ke stažení zde