Postup jako výstup. Co stojí za vznikem uměleckých děl ukáže výstava

Co stojí za vznikem uměleckých děl? Je to náhodná inspirace a potřeba sebevyjádření, nebo jsou výsledkem řady příprav, rešerší a promyšleného procesu? Tématem se zabývá bienální přehlídka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze s názvem „Postup jako výstup. Umělecko-výzkumné strategie na UMPRUM“.

Kurátorský tým sestavil výběr prací vytvořených na UMPRUM během posledních dvou let. Hlavním kritériem byl právě invenční tvůrčí proces, který vznik díla doprovázel.

Autoři výstavy – Kristýna Péčová, Eduard Herrmann a Filip Kraus nakonec zvolili 20 projektů, které vznikaly na půdě UMPRUM napříč ročníky a ateliéry v oborech architektury, designu, grafiky, užitého a volného umění a v neposlední řadě i na Katedře teorie a dějin umění. Výstava, která je tentokrát situovaná do Technologického centra UMPRUM, neseznamuje jen se samotnými díly, ale současně také s procesem, který k jejich finální podobě vedl.

„Naším cílem bylo představit i způsob práce a uvažování, stejně jako otázky, které si autoři a autorky při práci kladli. Chtěli jsme ukázat, že výzkumné strategie se nemusí týkat jen nejstarších a nejzkušenějších studujících, ale že je lze aplikovat třeba i v rámci školních zadání,“ říká k přesahu bienále jeho kurátorka Kristýna Péčová.

Díky tomu lze ve výstavě nalézt i jistý didaktický aspekt. Nenásilnou a názornou formou prezentuje široké veřejnosti těžko uchopitelné téma uměleckého výzkumu a především možnosti umělecko-výzkumných strategií, které lze v uměleckém vzdělávání využívat. Díla doplňují ukázky a dokumentace zkoumání technologií a technik, různé rešerše prezentované v podobě moodboardů, myšlenkových map, deníků i záznamů vlastního pozorování.

Jako jeden z příkladů můžeme uvést kolekci porcelánových sošek Alegorie covidu Moniky Martykánové. Autorka nereagovala jen na aktuální situaci a řadu pandemických omezení. Za jejich vznikem stojí také studium historie, symboliky a zpracování klasických komorních plastik z porcelánu. Podobný způsob přemýšlení i přístupu vykazují skleněná přírodní zátiší Křehká scenérie Františka Jungvirta.

Vlastní zážitky a osobní zkušenosti se studiem historie a specifického místa se podařily skloubit Darjanovi Hardimu v knize Chazarský slovník. Ilustrátor zde oživuje srbský experimentální román Milorada Paviće a čtenáře vtahuje do světa tří náboženství – křesťanství, islámu a židovství. Nejasnou hranici mezi realitou a fikcí dokresluje práce s dokumentací z cest po stopách Chazarů v Srbsku, kterou autor podnikl v rámci svého výzkumu.

Zvláštní kapitolou je vystavený týmový Projekt P studujících Katedry teorie a dějin umění. Ti své bádání zaměřili na dobu covidové pandemie, změn a pojmů, které do životů lidí přinesla. Pracovali s měkkými daty, kombinovali psané slovo s obrazem, symbioticky propojili intelektuální práci s kreativitou a imaginací, kulturu s přírodou.

Jak vypadá umělecký výzkum v rámci doktorského studia, je možné spatřit v pracích vybraných doktorandů. Michaela Režová se věnuje žánru animovaného dokumentu a historii jejího domovského Ateliéru animace a filmu. Jiným příkladem je projekt doktoranda Ateliéru volného umění I Martina Zeta, který v projektu Miloš Zet očima Martina Zeta dále rozvíjí pozůstalost svého otce, jenž byl stejně jako on sochařem.

„Dnešní UMPRUM chce vychovávat kriticky myslící intelektuály a vizionáře, kteří překonávají stereotypy limitující lidskou tvořivost a komunikaci, a tak rozšiřují možnosti umění. Používáme učební metody spojené s kreativní praxí, výzkumem a experimentem, které nejsou založeny na přijímání hotových poznatků, nýbrž na inovativních projektech a objevech. Při vytváření a aplikaci poznatků pro další rozvoj uměleckých disciplín naši studenti objevují nové materiály, techniky, formy a přístupy, nebo novými významy naplňují ty staré a již existující“, shrnuje přístup UMPRUM a vztah k uměno-výzkumným strategiím a uměleckému výzkumu rektor Jindřich Vybíral.

Výstava Postup jako výstup je k vidění od 29. 4. do 28. 5. v přízemí Technologického centra UMPRUM v Mikulandské ulici. Architektonického zpracování výstavy se tentokrát chopilo designérské duo Herrmann&Coufal, kteří speciálně pro ni připravili modulární instalační systém. Je navržený tak, aby byl variabilní, dobře uskladnitelný a mohl být na míru využíván i pro jiné budoucí akce.

Kromě výstavy samotné se diváci mohou těšit i na bohatý doprovodný program: přednášky, komentovanou prohlídku nebo konferenci věnující se tématu uměleckého výzkumu. Téma, jakož i projekty samotné, podrobně představí výstavní katalog, který sestavila Kristýna Péčová a graficky zpracoval Filip Kraus. Publikace může zároveň sloužit jako pomůcka nebo úvod do uměleckého výzkumu.