Dvojice typografů a pedagogů Filip Blažek a Radek Sidun z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze chystá ambiciózní projekt: Evropský typografický korektor Typofix. Proč se nejedná jen o specialitu pro grafickou komunitu a v čem bude volně přístupná databáze přínosná pro vědce a vědkyně, ale i pro veřejnost, prozrazují v rozhovoru.
„Lidé často neřeší rozdíl mezi spojovníkem a pomlčkou, nevšimnou si, když je apostrof vzhůru nohama. To vše se musí při sazbě opravit. Když ale potřebujete vysadit text třeba v portugalštině, nenajdete k tomu nikde žádný návod,“ vysvětluje Filip Blažek, proč se s kolegou pustili do projektu, který je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu SIGMA.
Filip Blažek je mimo jiné autorem publikace Typokniha a spoluautorem projektu Identita o českém grafickém designu a jeho kolega Radek Sidun stojí zase třeba za komplexní příručkou Diakritický manuál: Případová studie nově navržených akcentů současných písem a také je spoluzakladatelem typografického studia Briefcase Type Foundry.
Co vše si pod typografickými pravidly můžeme představit a jak důležitá jsou?
Filip Blažek: Obecně se jedná například o psaní uvozovek, čísel, interpunkce, mezer či dalších symbolů. I když si toho běžný čtenář možná ani nevšimne, v detailech je psaní v každém jazyce odlišné. Příkladem jsou třeba desetinná čísla. Zatímco v češtině používáme desetinnou čárku, v angličtině se píše tečka a čárkou se naopak oddělují tisíce. Populární online překladače si dosud neporadí s korektními uvozovkami. Chyby vídám často i v jinak pečlivě zpracovaných textech, protože někteří korektoři nevědí, že v češtině má podle pravidel pravopisu jiný význam výraz 5 % s mezerou a 5% bez ní.
Radek Sidun: Oba už delší dobu působíme na mezinárodní typografické scéně, přednášeli jsme na řadě škol a odborných konferencí. Rozhodnutí vyřešit tento problém precizně a zároveň komplexně bylo logickým následováním našich předchozích projektů. A právě naše znalost této komunity v Evropě nám pomohla projekt iniciovat.
Co vás k projektu Typofix, jak ho nazýváte, vedlo?
Filip Blažek: Pro nás byla impulzem především naše praxe. Redaktoři často neřeší rozdíl mezi spojovníkem a pomlčkou, nevšimnou si, když je apostrof vzhůru nohama. To vše se musí při sazbě opravit. Když ale potřebujete vysadit text třeba v portugalštině, nenajdete k tomu nikde žádný návod. Po důkladné rešerši jsme zjistili, že se v mnoha zemích jazykové instituty na rozdíl od našeho Ústavu pro jazyk český vůbec nezabývají typografickými pravidly a odborná literatura je – pokud vůbec existuje – dostupná pouze v daném jazyce. Protože se zároveň často potýkáme s rostoucím vlivem angličtiny a nesprávnou aplikací jejích pravidel do pravidel dalších jazyků, rozhodli jsme se vytvořit otevřenou databázi těchto pravidel pro všechny oficiální jazyky Evropské unie. Ta už také připravila pravidla pro strojovou čitelnost a přístupnost digitálních produktů a služeb, která se v Typofixu snažíme zohlednit.
Jaké byly vaše první kroky?
Radek Sidun: Oba jsme pedagogové UMPRUM a pravidelně přednášíme v Česku i v zahraničí. Právě díky kontaktům, které jsme za svou kariéru posbírali po celém světě, jsme mohli sestavit profesionální tým expertů z jednotlivých evropských zemí pracující na projektu s celosvětovým významem. Spolupracujeme i se softwarovou firmou, která vyvíjí aplikaci Fontstand, vytváří weby Typotheque, Suitcase Type Foundry a další. Za sebou mají již softwarová řešení, která používají miliony grafických designérů po celém světě. Stávající technologie sice teoreticky umožňují většinu typografických chyb automaticky opravit, ale dosud nikdo podobný nástroj ani komplexní databázi nevytvořil. I díky zázemí na UMPRUM se nám podařilo získat několikaletou finanční podporu od Technologické agentury ČR v Programu SIGMA, díky kterému jsme mohli tento časově a finančně mimořádně náročný výzkum začít realizovat.
V jaké fázi se nyní projekt nachází a jakou roli pro vás hraje zpřístupnění databáze?
Radek Sidun: Momentálně probíhá finalizace databáze všech jazyků, testujeme její funkčnost a spolu s experty ji rozšiřujeme o další jevy. Spolupráci máme domluvenou s vydavatelstvím Karolinum Univerzity Karlovy a Městskou knihovnou v Praze – poskytli jsme jim prototyp našeho nástroje a studujeme komentáře, které nám na jeho funkčnost dávají. Zároveň jsme se již zúčastnili několika mezinárodních konferencí, kde jsme na Typofix získali jednoznačně pozitivní zpětnou vazbu a část grafické komunity na náš nástroj netrpělivě čeká. Naším cílem je obecně pomoci vydavatelům, studujícím i podnikatelům vytvářet typograficky správné výstupy a zkrátit čas potřebný na jejich úpravu.
Filip Blažek: To, že databáze bude volně přístupná, vnímáme nejen jako přínos k zachování evropského kulturního dědictví, protože náš výzkum budou moci využívat další vývojáři, díky kterým by se mohla postupně zlepšovat typografická kvalita dalších produktů. A také doufáme, že se zapojí dobrovolníci a časem doplní pravidla pro další jazyky.
Jak si výsledek výzkumu představujete a co je pro to ještě potřeba udělat?
Filip Blažek: Především musíme přesvědčit velké softwarové hráče, aby u svých produktů rozšířili nabídku funkcí a provedli určité opravy, které komplikují zpracování kvalitní typografie mnoha jazyků. Už teď se můžeme pochlubit drobným úspěchem u firmy Adobe – po naší přátelské, ale důrazné urgenci vyřešila skoro dvě dekády trvající problém absence tzv. nerozdělitelné mezery. Naším dlouhodobým cílem projektu ale je, aby se v textových editorech a dalších aplikacích pro práci s textem objevilo nové tlačítko Typofix, které označí a opraví všechny možné typografické chyby, a to v závislosti na jazyce daného textu. Aby vše fungovalo správně, potřebujeme součinnost ze strany softwarových gigantů, jako jsou Microsoft, Adobe, Google nebo Affinity.
Které firmy a instituce se na projektu podílejí a mohou se v průběhu ještě další subjekty zapojit?
Radek Sidun: Specifická typografická pravidla se pro každý jazyk vytvářela po staletí, nicméně v posledních desetiletích dochází zejména kvůli globalizaci a unifikaci softwarových nástrojů k jejich nerespektování. A právě se softwarovými giganty nyní diskutujeme, jak bychom mohli společnými silami projekt dotáhnout. Nabízíme precizní soubor typografických pravidel založený na rešerši profesionálního týmu.
Filip Blažek: V současnosti poskytujeme prototyp nástroje jak našim expertům na jednotlivé jazyky, tak specialistům z oboru, kteří nám poskytují cennou zpětnou vazbu. Dalo by se říci, že stále objevujeme, na co jsme při zpracování pravidel nemysleli: nedávno jsem např. mezi měnové jednotky doplňoval kopy, zloté a groše. Pro větší zapojení velkých softwarových hráčů by nám určitě pomohlo, kdyby jim uživatelé psali, že chtějí typograficky korektní výstupy. Aby oprava chybně zapsaných uvozovek byla stejně jednoduchá jako oprava překlepu.