Do české vědy půjde každý rok alespoň o 5 % státních financí více, než tomu bylo rok předtím. Peníze nepotečou do jednotlivých projektů, ale do celých institucí – do univerzit a Akademie věd – které je pak podle svého uvážení rozdělí. Každoroční garantované pětiprocentní navýšení rozpočtu na vědu je hlavním výsledkem společného prohlášení o stabilizaci systému vědy a výzkumu, které na konci května v Praze podepsali vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová a předseda České konference rektorů Tomáš Zima. Změna financování by podle nich měla dát české vědě dlouhodobou stabilitu. Zástupci vědy by totiž nemuseli každý rok peníze od státu vyjednávat, ale navýšení financování půjde podle dlouhodobého plánu, a stane se tak předvídatelnějším. Novinka by měla začít platit od roku 2019.
„V prohlášení je závazek, že bychom chtěli zvyšovat institucionální podporu o pět procent každý rok,“ řekl vicepremiér Bělobrádek. „Je to jedna z důležitých podmínek pro to, aby se nám dařilo získávat zahraniční odborníky. Často to není jen otázka peněz, ale i otázka stability, aby věděli, co tady bude za tři, za pět let,“ doplnil.
Robert Plaga, náměstek ministryně školství, dodává, že pokud české výzkumné organizace nemohou zahraničním nebo mladým českým vědcům nabídnout víc než pracovní poměr na dobu určitou po dobu trvání projektu, vědci logicky hledají příležitost jinde. „Ti nejschopnější ji najdou a mnohdy Česká republika přijde o nejlepší talenty,“ říká Plaga.
Navýšení se týká jen AV ČR a univerzit
Nejde ale o každoroční pětiprocentní navyšování rozpočtu pro celou oblast výzkumu, vývoje a inovací, ale pouze pro její klíčové aktéry, tedy pro Akademii věd a veřejné vysoké školy. Konkrétně to znamená, že v letech 2019–2023 by se podpora jejich rozvoje měla navýšit o zhruba 3,5 miliardy korun oproti roku 2018, z toho 1,6 miliardy pro Akademii věd a 1,9 miliardy pro veřejné vysoké školy.
„Zásadním faktorem pro dosažení špičkové kvality výzkumné činnosti jsou vysoce kvalifikovaní lidé. Nejde však jen o finanční ohodnocení samotných vědců, ale především o to, aby ředitelé ústavů a rektoři veřejných vysokých škol měli dostatek prostředků a mohli zajistit takové podmínky pro vědu a výzkum, které budou alespoň trochu srovnatelné s podmínkami ve špičkových zahraničních institucích, jako jsou například Společnost Maxe Plancka či Fraunhofera nebo americké soukromé univerzity,“ upozorňuje předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. „Tyto instituce získávají špičkové vědce tím, že vytváří podmínky nejen pro ně samotné, ale i pro jejich týmy, aby se všichni mohli plně věnovat výzkumu a nemuseli se z větší části starat o získání, využití a obhájení grantových prostředků. Takové prostředí u nás neexistuje a hlavním smyslem prohlášení je alespoň částečně se takovému stavu přiblížit,“ dodává Zažímalová.
Univerzity očekávají více příležitostí pro vědce i studenty
Faktem je, že již nyní proudí ze státního rozpočtu na vědu peněz stále více. Vláda například před nedávnem schválila, že v příštím roce půjde na vědu 36,2 miliardy korun, což je zhruba o 3,5 miliardy víc než letos. Jenže navyšování se dosud týkalo jen zčásti institucí jako celků, většina nových peněz šla do projektů spolufinancovaných EU, případně do dalších projektů a programů. To ale nejsou finance, na které se instituce mohou spolehnout při plánování svého dalšího rozvoje.
„Změna financování by měla pomoci zajistit české vědě dlouhodobou stabilitu a perspektivu. Vědci, kteří budou vědět, co mohou očekávat, a budou mít perspektivu získat trvalou pozici, spíše přicestují do České republiky i s celými rodinami a nastartují tu další životní etapu,“ podotýká Tomáš Zima, předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy. Studenti a doktorandi ucítí podle Zimy změnu reálně v tom, že pro ně vznikne více příležitostí a více možností aktivně se podílet na práci špičkových vědeckých pracovišť. „Budou si je moci osahat, získat nové praktické zkušenosti a dovednosti. Očekáváme také, že dojde k větší spolupráci veřejných vysokých škol s Akademií věd a také vědeckovýzkumných pracovišť s podnikovou sférou,“ předpokládá Zima.
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.