Pro začínající pedagogy je učitelství společensky důležitá a smysluplná profese, které se chtějí věnovat i v budoucnu. Mladí učitelé chtějí u své profese setrvat i přesto, že v době pandemie na ně byly kladeny mimořádné požadavky a stále ještě nejsou zcela spokojeni s finančním ohodnocením, které se přitom v posledních letech několikrát zvyšovalo.
Vyplývá to z vůbec prvního rozsáhlého šetření mezi začínajícími učiteli, které na konci minulého školního roku uskutečnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Národním institutem pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Šetření se zúčastnilo 1 693 učitelů, kteří se profesi věnují první dva roky.
„Během posledních dvou let byly na učitele v důsledku pandemie kladeny mimořádné požadavky. Je nicméně zjevné, že učitelé, kteří v těchto podmínkách strávili první roky v profesi, to neodradilo. Drtivá většina z nich hodlá setrvat v profesi i za rok, tři ze čtyř učitelů se vidí ve třídách i za pět let. Jedná se o závěry, které jsou v rozporu s běžně reprodukovaným obrazem velké fluktuace absolventů učitelských oborů,“ konstatuje Zuzana Šalamounová ze SYRI a též proděkanka pro studium učitelských programů a celoživotní vzdělávání Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Oboru pomohlo, že stát v minulých letech platy učitelů navýšil. V současnosti průměrná mzda kantora dosahuje 45 835 korun, což je oproti celostátní průměrné mzdě o 21 procent více. Nástupní plat učitele je ale výrazně nižší. Učitelé, kteří pociťují určitou nejistotu v tom, zda se budou výuce věnovat i za pět let, nejsou zcela spokojeni se svým finančním ohodnocením.
„Na tento výsledek se můžeme dívat pozitivně, neboť jako klíčový důvod pro odchod z profese u začínajících učitelů se dlouhodobě uvádí tzv. šok z reality. Jedná se o rozpor mezi představami a ideály, s nimiž začínající učitelé do škol vstupují, a každodenní školní realitou, s níž se setkávají. Pokud nejistota začínajících učitelů ohledně setrvání v profesi nepramení v rozčarování či frustraci z každodenního života ve škole, jedná se bezesporu o pozitivní trend,“ doplňuje Šalamounová.
Výsledky šetření dále ukazují, že téměř všichni začínající pedagogové vnímají učitelství jako společensky důležitou a smysluplnou profesi. Celkem 84 procent z nich pak hodnotí svou práci jako profesi, v níž mohou dobře využít vlastních schopností.
Začínající učitelé se vyjadřovali také k tomu, zda během prvního roku v praxi měli oporu v uvádějícím učiteli, který funguje jako jejich mentor. Právě zkušení pedagogové by totiž měli přicházejícím absolventům poskytnout potřebnou podporu v tom, aby dobře zvládli svou novou roli. „Podíl učitelů, kteří se setkávali s uvádějícím učitelem, je téměř 70 procent, avšak pouze polovina z nich hodnotí vzájemnou spolupráci jako intenzivní. Přibližně každý desátý začínající učitel ve své škole mentora neměl. Mezi začínajícími učiteli se pak 19 procent domnívá, že uvádějící učitel je pouze formální institut,“ uvádí Martin Sedláček ze SYRI, který je odborníkem na procesy vedení a řízení ve škole.
„Institut uvádějících učitelů zjevně částečně kompenzuje podpora začínajících učitelů na úrovni celé školy. Dvě třetiny začínajících učitelů totiž uvedly, že ve škole mají možnost se s někým poradit, pokud potřebují pomoc s realizací výuky nebo hodnocením žáků. Nelze však říci, zda se jedná o pravidelnou, plánovanou a systematickou podporu, kterou by měli poskytovat právě zkušenější kantoři,“ říká Sedláček, který působí i jako docent Ústavu pedagogických věd FF MU.
Národní šetření mezi začínajícími učiteli, které letos probíhalo poprvé, se bude pravidelně opakovat také v dalších letech. „Učitelství dlouhodobě patří do pětice profesí s nejvyšší společenskou prestiží. Potřebujeme však zjišťovat, jak se v profesi cítí sami učitelé. Plánujeme proto pravidelná šetření, která se budou orientovat na učitele na začátku jejich kariérní dráhy. Díky tomu můžeme průběžně monitorovat, jak začínající učitelé vnímají svoji kariérní volbu i své profesní dovednosti, a s těmito informacemi dále pracovat,“ doplnil Jan Mušuta, ředitel odboru řízení a rozvoje vzdělávání Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy.