Masarykova univerzita získala již dvacátý grant Evropské výzkumné rady (ERC), zároveň jde o její druhý ERC Synergy grant pro Filozofickou fakultu MU. V novém projektu EDGE s rozpočtem téměř osm milionů eur se mezinárodní tým badatelů zaměří na to, jak se společnosti středověké a raně novověké střední Evropy vyrovnávaly s náboženskou a etnickou rozmanitostí.
Článek původně vyšel v magazínu M.
Tým odborníků a odbornic v čele s historikem Petrem Elbelem, Beatrix Romhányi z Maďarska a Bogumiłem Szadym z Polska prozkoumá, co umožňovalo soužití různých skupin obyvatel a jakou roli hrála dlouhodobá zkušenost s odlišností.
Zisk dalšího prestižního evropského grantu potvrzuje dlouhodobé úspěchy Masarykovy univerzity v mezinárodní vědecké konkurenci. Podle rektora Martina Bareše je zároveň důkazem, že špičkový výzkum má na univerzitě pevné místo napříč vědními obory.
„Granty Evropské výzkumné rady představují jeden z nejprestižnějších evropských nástrojů podpory špičkového výzkumu, v němž uspějí pouze skutečně výjimečné vědecké projekty. Petru Elbelovi a jeho zahraničním kolegům proto k tomuto mimořádnému úspěchu srdečně blahopřeji. Zisk jubilejního dvacátého ERC grantu je dalším potvrzením, že Masarykova univerzita dokáže dlouhodobě rozvíjet špičkový výzkum napříč vědními oblastmi, včetně humanitních oborů. Jsme jednou ze dvou českých univerzit, kterým se daří tyto prestižní granty získávat opakovaně a pravidelně. Přesto bych si přál, aby podobných úspěchů bylo ještě více. Současně považuji za zásadní problém českého systému financování vědy, že nedokáže prokazatelnou vědeckou excelenci dostatečně zohlednit při rozdělování dlouhodobé institucionální podpory. Právě schopnost obstát v nejnáročnější mezinárodní konkurenci by přitom měla být jedním z klíčových měřítek podpory výzkumných institucí,“ uvádí rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.
Češi, Němci, Židé, Poláci i další národy. Katolíci, husité, protestanti, ortodoxní křesťané i příznivci dalších náboženských skupin. Střední Evropa byla před staletími velmi rozmanitým místem. Jak spolu lidé různých národností a vyznání dokázali žít? Co pomáhalo udržovat společnost pohromadě a proč se v některých oblastech dařilo soužití lépe než jinde? Také odpovědi na tyto otázky nabídne šestiletý mezinárodní projekt EDGE The Experience of Diversity as the Genesis of East Central Europe (14th–18th centuries), do kterého se zapojí historici z České republiky, Polska a Maďarska. V českém překladu je projekt zastřešen názvem Zkušenost s rozmanitostí jako geneze středovýchodní Evropy (14.–18. století).
„Snad nejtypičtějším znakem středovýchodní Evropy byla její etnická a náboženská rozmanitost. Zajímá nás především to, jakým způsobem se ji tehdejším společnostem dařilo zvládat a jak fungovalo soužití různých skupin na celozemské, regionální a lokální úrovni,“ přibližuje téma hlavní řešitel projektu v České republice Petr Elbel, historik z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví Filozofické fakulty MU.
Výzkumníci se zaměří na historická území českých zemí, Uher a Polska v období od 14. do 18. století. Nechtějí přitom zkoumat jen rozhodnutí panovníků nebo politické dohody. Zajímá je především každodenní život tehdejších lidí a to, jak spolu jednotlivé komunity fungovaly. Důležitým vodítkem jim budou farnosti, které v minulosti představovaly nejen základní organizační jednotku církve, ale také významné centrum společenského života.
Překvapivé přesahy do současnosti
Jednou z hlavních otázek pro badatele je, zda dlouhodobá zkušenost s rozmanitostí pomáhala společnosti lépe zvládat krize a politické otřesy. Pracovní hypotéza koordinující hlavní řešitelky projektu Beatrix Romhányi předpokládá, že právě zkušenost s odlišností mohla posílit odolnost tehdejších společností a pomoci jim překonat období politického útlaku či násilné unifikace.
Historici chtějí například porovnat situaci na Moravě, ve východním Polsku a v Sedmihradsku v 16. století. Zajímat je bude také to, jak se historická zkušenost s rozmanitostí promítala do pozdějšího vývoje jednotlivých zemí. „Otázka, jak zvládat náboženskou a etnickou rozmanitost, je věčně aktuální. Náš výzkum samozřejmě nepřinese jednoduché návody pro dnešní společnost. Může ale ukázat, jak se s podobnými výzvami vyrovnávali lidé v minulosti,“ dodává Elbel.
Nové objevy? Díky digitálním technologiím
Výzkum propojí tradiční práci v archivech s moderními digitálními metodami. Vědci vytvoří rozsáhlou společnou databázi, která propojí dosavadní české, polské a maďarské údaje o farnostech. Díky jejich porovnávání budou moci sledovat historické souvislosti v mnohem širším měřítku, než bylo dosud možné. Počítají také s objevováním dosud nevyužitých či zcela neznámých historických dokumentů.
Českou část projektu povede Masarykova univerzita. Do výzkumu se zapojí také Historický ústav Akademie věd ČR a Ostravská univerzita. Mezinárodní projekt získal téměř osm milionů eur. Pro Českou republiku je vyčleněno 3,2 milionu eur, z toho přibližně třetina poputuje na Masarykovu univerzitu. Brno bude hostit řadu odborných setkání a konferencí, v roce 2030 se v něm uskuteční také výstava věnovaná výsledkům projektu.
ERC Synergy je společný grant pro dva až čtyři hlavní výzkumné pracovníky (principal investigators), který umožňuje získat až deset milionů eur na šest let. Podporuje spolupráci týmů s odlišnou odborností při řešení natolik ambiciózních vědeckých problémů, že je nemůže úspěšně řešit pouze jeden hlavní výzkumný pracovník.
Hlavní řešitelé projektu a jejich instituce:
1. Beatrix F. Romhányi (koordinující hlavní řešitelka), ELTE Research Centre for the Humanities, Budapešť
2. Bogumił Szady, John Paul II Catholic University, Lublin
3. Petr Elbel, Masarykova univerzita, Brno