Vědecká data představují jeden z nejcennějších výsledků výzkumu. A zároveň také jeden z nejzranitelnějších. Většina výzkumnic či výzkumníků, ať už v přírodních či humanitních vědách, vytváří a pracuje s datovými sadami, které mají potenciál sloužit dalším generacím vědců. Tento potenciál se však často ztrácí, pokud jsou data uchovávána pouze lokálně nebo v nekompatibilních formách. Moderní přístup k výzkumu proto klade důraz na to, aby byla data spravována v souladu s principy FAIR – tedy dohledatelná, přístupná, interoperabilní a znovu využitelná.
„Zodpovědná správa dat by měla být samozřejmou součástí moderní vědecké praxe. Zvyšuje kvalitu výzkumu, umožňuje, aby se výsledky daly znovu využít a ověřit, vytváří potenciál pro nové vědecké příležitosti a spolupráce, a v neposlední řadě zjednodušuje administrativu,“ říká Matej Antol, manažer projektu IPs EOSC-CZ.
K naplnění principů FAIR směřuje iniciativa EOSC CZ, jejímž cílem je vytvořit v České republice stabilní a vzájemně propojené prostředí pro správu a sdílení výzkumných dat uvnitř jednotlivých výzkumných skupin i napříč obory a institucemi.
Česká iniciativa tak navazuje na širší evropské úsilí o vybudování European Open Science Cloud (EOSC) – ekosystému, který umožňuje bezpečnou správu výzkumných dat, a navíc přispívá k tomu, aby se vědecká data stala skutečně sdíleným zdrojem pro rozvoj znalostí a inovací.
Když se data stanou nástrojem
Hlavním technologickým výsledkem iniciativy bude Národní repozitářová platforma (NRP), která se stane jádrem Národní datové infrastruktury. Ta propojí stávající datové repozitáře, zpřístupní jednotné služby a nabídne přehledné rozhraní, kde mohou vědci a vědkyně ukládat, spravovat a řízeně sdílet svá data. Věda se tím stává spolupracujícím ekosystémem, nikoli izolovaným úsilím jednotlivců.
„Jednotlivé obory jsou v oblasti správy dat na různé úrovni,“ upozorňuje Michaela Capandová, zástupkyně sekretariátu EOSC CZ.
Nestačí budovat technickou infrastrukturu, ale je také důležité nastavit prostředí tak, aby bylo tzv. FAIR-by-desing, tedy aby vědce bezpečně a bez zbytečných bariér provádělo nejlépe celým životním cyklem výzkumných dat. „Tedy od plánování projektu, data management plánu, přes ukládání a popis dat až k samotnému publikování, sdílení a znovuvyužití. Výzkumníkům ukazujeme, jak mohou dobře popsaná data zefektivnit jejich vlastní práci a třeba i otevřít prostor pro mezioborovou spolupráci.”
Nejsou to jen technologie, ale i lidé
EOSC CZ ale nestaví jen úložiště pro data, investuje také do lidí. V prostředí iniciativy EOSC v České republice spolupracuje více než dvacet univerzit a výzkumných institucí. Vzniklo dvanáct pracovních skupin, které sdružují téměř čtyři stovky odborníků a odbornic.
Na výzkumných institucích a univerzitách vznikají také nové pozice data stewardů a stewardek, kteří výzkumníkům pomáhají s plánováním a správou dat.
Na VŠB – Technické univerzitě Ostrava například vznikla Ph.D. akademie, kde si doktorandi mohou zapsat předměty zaměřené na data stewardship a principy FAIR.
Na Masarykově univerzitě funguje Open Science Hub, který poskytuje konzultace pro vědce i administrativu a nově i kurz celoživotního vzdělávání Správa výzkumných dat v praxi: pokročilý kurz pro datové stewardy.
Univerzita Karlova nabízí v rámci celoživotního vzdělávání kurz Data Steward, který poskytuje základní přehled správy výzkumných dat a otevřené vědy.
„Cílem iniciativy není vytvořit novou kategorii nesmyslných povinností a administrativy. Snahou je, abychom si kolektivně a nahlas přiznali, že je již dnes práce s daty přirozená součást vědecké práce, a že se v této oblasti máme kam posouvat. Racionální péče o data je dnes, snad až na výjimky, skutečně neopominutelným předpokladem k excelentním vědeckým výsledkům, a pokud se má česká věda posouvat vpřed, nesmí být otázka správy výzkumných dat opomenuta,“ vysvětluje Matej Antol.
Praktické dopady vnímáme už dnes
Iniciativa EOSC CZ, jejíž výsledky jsou volně dostupné všem českým výzkumníkům a výzkumnicím, už dnes přináší nové zajímavé vědecké i technologické výstupy.
„Díky podpoře z EOSC CZ mají naši výzkumníci přístup k šablonám pro data management plánování, metodikám i osobním konzultacím. Pomáhá jim to už ve fázi návrhu projektu, vyhnou se chybám, které by později mohly ohrozit financování,“ doplňuje Michaela Capandová.
„Jsme přesvědčeni o tom, že když mladí vědci přijmou, že dobrá správa dat šetří čas a zvyšuje důvěryhodnost jejich výsledků, stane se z toho přirozená součást jejich práce,“ říká.
Budoucnost EOSC CZ
Českým vědcům a vědkyním se díky EOSC CZ otevírají dveře do evropského prostoru pro sdílení dat. Přináší jim konkrétní nástroje, metodiky i lidskou podporu, což v praxi znamená méně administrativy, lepší využití výsledků a větší dopad vědecké práce.
Po přípravné fázi se EOSC CZ letos posouvá do druhé etapy – začíná poskytovat první služby výzkumným týmům a rozšiřovat funkce Národní repozitářové platformy. Zároveň se intenzivně zapojuje do evropské spolupráce v rámci projektu EOSC United, který definuje budoucí podobu celé evropské datové federace.
„Budoucnost vědy stojí na datech,“ shrnuje Matej Antol. „Nejde ale jen o to data shromažďovat a analyzovat – klíčové je umět je systematicky využívat pro spolupráci napříč týmy a obory. Sdílení dat samo o sobě není cílem, ale prostředkem, který otevírá nové příležitosti, posiluje propojení mezi vědci a zefektivňuje celý výzkumný proces.“