Podpořme vědkyně s dětmi, volají ženy ve vědě

České akademičky se spojily a sepsaly výzvu za lepší podmínky pro vědkyně a vědce s malými dětmi. Navrhují například dětské skupiny přímo na ústavech a univerzitách,dotace na hlídání, možnost pobírat rodičovský příspěvek i na zahraniční stáži či změny v pravidlech udělování grantů. 

Je jim kolem třiceti, právě dokončily doktorát a mají nastartováno k rozjetí slibné vědecké kariéry. Měly by vyjet na zahraniční stáž, publikovat, vést studenty, učit a založit vlastní výzkumné skupiny. Jenže jsou také ženy. A pokud se chtějí jednou stát matkami, měly by to udělat brzy, za pár let už může být pozdě. A tak stojí tisíce mladých českých vědkyň před rozhodnutím: rodina, nebo kariéra?

Právě na ně je zaměřená Výzva na podporu vědkyň matek, kterou zformulovaly badatelky z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a loni v listopadu ji zaslaly předsedkyni Akademie věd Evě Zažímalové. V dopise předsedkyni vybízejí, aby se letitý problém rodičů s malými dětmi, ve vědě začal řešit.

„Po návratu z mateřské, případně rodičovské dovolené, se vědkyně matky potýkají s řadou problémů a překážek. Vzhledem k počtu let od získání titulu mají po návratu nižší počty publikací, zahraničních stáží, vedených studentů, odučených hodin a tak dále. To vede k nižší úspěšnosti při získávání kmenové pozice nebo grantu a založení vlastní vědecké skupiny,“ upozorňují iniciátorky Výzvy. Letos v únoru pak oslovily i vysoké školy.

Hlavním spouštěčem pro načasování výzvy byla u všech iniciátorek vlastní zkušenost a snaha skloubit péči o dítě a profesní život. „Velkou roli sehrály rovněž příběhy starších kolegyň vědkyň, které svou profesi a vědecké prostředí kvůli k překážkám a absenci podpory ze strany vedení i kolegů zcela opustily,“ říká jedna z autorek výzvy Alena Fornůsková.

Iniciativa například navrhuje podpořit návrat vědkyň z mateřské tím, že by mohly získat dotaci na náklady spojené s hlídáním dětí, které ještě nepřijmou státní školky.

Iniciátorky chtějí zmírnit také pravidla pro získání juniorských projektů a celkově změnit hodnocení projektů tak, aby se jasně bral ohled na dobu strávenou na mateřské a rodičovské dovolené.

„Není možné, aby se v posudcích objevovaly věty typu: ´nedostatečná publikační aktivita v hodnoceném období´, pokud je zřejmé, že v té době byla navrhovatelka projektu na mateřské nebo rodičovské dovolené,“ upozorňují autorky výzvy.

Hlídání dětí bez limitu 46 hodin

Největší dopad by podle tvůrkyň měly návrhy týkající se změny legislativy, ze kterých by mohly mít užitek i ženy mimo vědeckou obec. Například je to změkčení podmínek pro pobírání rodičovského příspěvku, konkrétně zrušení limitu 46 hodin měsíčně pro umístění dvouletých dětí do školky. Samozřejmě taková školka by tomu byla adekvátně uzpůsobená, děti by tam pobývaly v menším kolektivu, pečovalo by o ně více vychovatelek, než je dnes běžné ve standardních státních školkách a podobně.

Dále je to zakládání dětských skupin pro děti od jednoho roku přímo na pracovištích. „Tento návrh by bylo možné podpořit evropskými dotacemi, v jejichž čerpání má Česká republika stále rezervy,“ podotýká Fornůsková.
Tři stovky podpisů

Výzva se už rozšířila mezi pracovníky jednotlivých ústavů Akademie věd a jeden z profesorů Mikrobiologického ústavu ji přednesl v půlce prosince na akademickém sněmu. Dopis měl v polovině února už přes 300 podpůrných podpisů od akademiků a vyjádřilo se k němu 31 ústavů AV ČR.

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová ihned na sněmu prohlásila, že se hodlá problematikou zabývat, jakmile bude ustanovena nová vláda. Tvůrce výzvy také požádala, aby ve sběru podpůrných hlasů pokračovali, aby pak měla lepší vyjednávací pozici při diskusích s jednotlivými ministerstvy.

„Je v zájmu naší vědy, aby se mladí rodiče mohli věnovat své vědecké práci co nejvíce a co nejdříve po narození dětí se mohli vrátit k profesi. Ale samozřejmě tak, aby děti mohly co nejlépe prospívat. Sama z vlastní zkušenosti vím, co to znamená skloubit vědeckou práci s péčí o malé děti. Samozřejmě záleží na každé konkrétní rodině, jaký přístup zvolí,“ uvedla Zažímalová.

Ale boj za lepší pozici žen-matek ve vědě se zdaleka netýká jen vědkyň z ústavů AV ČR. „Ve druhém kole rozesílání výzvy v polovině února jsme oslovily i veřejné vysoké školy a univerzity. Podporu nám již vyjádřila například Přírodovědecká fakulta UK skrze svůj Akademický senát,“ říká Fornůsková.

„Navíc se jedná o návrhy, které mohou zlepšit situaci vědkyň matek i mimo AV ČR a všech matek obecně,“ dodává.

Na přímý dotaz Universitas odpovědělo Ministerstvo práce a sociálních věcí, že je připraveno diskutovat o možnostech a limitech dávkových systémů pomoci vědkyním, které vychovávají malé dítě, aby se mohly věnovat také vědecké práci. „Nicméně lze předpokládat, že sociální dávky nebudou – a výzva to ani nepředpokládá – nosným opatřením, které situaci mladých vědkyň vyřeší,“ podotýká mluvčí ministerstva Petr Sulek.

Otcové jsou v tom taky

Právě dětské skupiny na pracovištích nebo jesle pro nejmenší děti s individuálním přístupem dobře fungují jako podpora rodičům v zahraničí. „Ve Švédsku a Norsku jsou pak k péči o děti finančně motivováni i otcové, tak aby byla péče o děti ideálně rovnoměrně rozdělena mezi oba rodiče. V žádostech o grant se také automaticky zohledňuje doba strávená péčí o dítě,“ popisuje Fornůsková.

Při žádosti o elitní ERC granty jsou například k dispozici kolonky, kde se dá uvést doba strávená na rodičovské dovolené.

Univerzity otevírají vlastní školky

Jistá forma podpory vědkyň či vědců s malými dětmi už existuje i v České republice. Už osm vysokých škol a akademických pracovišť založilo vlastní mateřské školky. Fungují například při ČVUT v Praze, na Mendelově univerzitě v Brně, na Technické univerzitě v Liberci a dalších.

Stejně tak existuje osm dětských skupin, jako například Poníček při České zemědělské univerzitě. Přijímají sem děti už od dvou let a jsou financováni z evropských fondů. A zdaleka se nejedná jen o „odkládárnu“ dětí. Nabízí plnohodnotný program jako v běžné školce, navíc tu děti dostávají obědy v bio kvalitě s příspěvkem od univerzity, navštěvují pravidelné kroužky včetně výuky angličtiny nebo pro ně dětská skupina pořádá různé kulturní akce.

Změny v grantech a stipendiích

Kromě univerzitních školek a dětských skupin existují i další formy podpory pro vědce s malými dětmi. Dlouho se například nijak neřešilo rodičovství a výzkumné granty. Dnes Grantová agentura ČR umožňuje přerušit řešení individuálního grantu dvakrát v roce. Do časových omezení, tedy let od získání titulu Ph.D., se také nezapočítává mateřská a rodičovská dovolená.

Kosmetická firma L´Oréal podporuje talentované ženy ve vědě tím, že pro ně pořádá soutěž s finanční odměnou 250 000 korun. Vítězky ji mohou použít, jak chtějí - třeba na hlídání dítěte a rychlý návrat k vědecké kariéře.

Nadační fond Martiny Roeselové zase nabízí roční stipendium ve výši 120 tisíc korun pro doktorandy a postdoktorandy v přírodních vědách, kteří se starají o předškolní dítě.

Předsudky tu jsou

Jde ale spíše ale o jednorázové, krátkodobé formy podpory než o celistvé řešení problému. „Ohledně podpory rodičů-vědců a konkrétně matek na tom nejsme v České republice dobře. Obecná institucionální opatření zhusta chybí,“ upozorňuje Marcela Linková z Národního kontaktního centra gender a věda Sociologického ústavu AV ČR.

Problém podle ní je, že se do hodnocení i u grantové agentury velice často promítají předsudky vůči vědkyním-matkám, které mají publikační mezeru, protože pečovaly o děti.

„Zároveň můžu z vlastního výzkumu potvrdit, že vůči vědkyním-matkám v České republice přetrvávají negativní stereotypy o tom, že nemohou být dobrými vědkyněmi, protože se musí soustředit na rodičovství. Tyto názory často prohlašují muži,“ upozorňuje Linková.

Průkopníkem v podpoře vědkyň, které se vrátí z mateřské nebo rodičovské dovolené dříve, je pražský Výzkumný ústav rostlinné výroby. Jako první vědecký ústav v Česku začal poskytovat návratové granty pro ženy, které si zajistí hlídání a vrátí se dříve ke své profesi. Granty platí ze své institucionální podpory.

Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.