Ke zkoumání nemocí potřebujeme lepší data. Získáme je v Brně

Přes dvacet let je Martin Bobák epidemiologem na University College v Londýně. Zkoumá, co může za civilizační nemoci jako je Alzheimerova choroba, ADHD nebo alergie. Nový projekt CETOCOEN Excellence, který právě zahajuje Masarykova univerzita při svém výzkumném centru RECETOX, dá jemu i dalším vědcům přesnější data nutná k pokroku ve výzkumu.  

Proč trpíme civilizačními chorobami? Jednoduchá odpověď, která napadne každého laika: Protože dýcháme špatný vzduch, jíme chemicky ošetřené ovoce a zeleninu a málo se hýbeme. Jenže takhle jednoduché to není. „Mezinárodní projekt Global Burden of Disease (GBD) pravidelně aktualizuje odhady o tom, které faktory mají největší význam pro zdraví. V poslední aktualizaci bylo zahrnuto přes osmdesát faktorů,“ vysvětluje Martin Bobák, epidemiolog působící na londýnské University College.

Největší vliv na zdravotní stav měl podle GBD vysoký krevní tlak, na druhém místě bylo kouření a pak vysoká hladina glukózy v krvi. Vnější znečištění ovzduší bylo až na desátém místě. „Ale je to ještě složitější. Ani jeden z těchto faktorů totiž není v populaci rozložený náhodně,“ podotýká Bobák, že důležitý je i kontext. Právě k dalším, podrobnějším datům by vědcům měla dopomoci nová brněnská živá laboratoř projektu CETOCOEN.  

Jak důležitý pro vás jako vědce nový projekt Masarykovy univerzity je? Myslíte, že může významně posunout výzkum těchto nemocí?

Dost pravděpodobně ano. Právě vzhledem k rozsahu a komplexnosti tohoto projektu, který bude zahrnovat jak detailní měření koncentrace chemických látek v prostředí a lidských tkáních, tak i detailní hodnocení zdravotního stavu, což není úplně běžné ani na zahraničních pracovištích. 

Jaká data jsou pro výzkum těchto nemocí potřeba? Co všechno se zjišťuje a posuzuje, když se zkoumá například Alzheimerova choroba nebo poruchy chování a učení u dětí, plodnost, alergie a podobně? 
Značná část toho, co víme o vlivu prostředí na zdraví, pochází ze studií používajících agregovaná data. Například při studiu znečištění prostředí se používají zprůměrovaná měření venkovních koncentrací pro územní jednotky, jako města, okresy a tak dále. Ale používají se i zdravotní data, například úmrtnost, agregovaná na stejné územní jednotky. Takže všechny osoby žijící v jedné této územní jednotce mají přiřazenu jednu hodnotu. 

A to je špatně?
Je to samozřejmě obrovské zjednodušení. Jednotlivci se jistě budou mezi sebou podstatně lišit. Zásadní limitací je to, že v těchto studiích nejsou dostupná data o individuální expozici a zdravotním stavu jednotlivců. Takže není jisté, že očekávaný nebo pozorovaný vztah mezi znečištěním a úmrtností není způsoben nějakými jinými charakteristikami územních jednotek, například sociální strukturou a podobně. 

V CETOCOEN se tomuto „znečištění dat“ vyhnete?
V novém projektu se bude vztah mezi faktory prostředí a zdravím sledovat na úrovni jednotlivců – tedy budou se měřit individuální expozice, pokud možno biologických vzorcích, individuální zdravotní stav a další individuální faktory ovlivňující zdraví. Budou se zkoumat faktory jako kouření, obezita, výživa a podobně, navíc budou k dispozici i geografická data. Takto komplexní soubor dat umožní daleko spolehlivější rozeznávání vlivu jednotlivých faktorů na riziko chorob.  

Budete vy osobně působit na CETOCOEN? Přestěhujete se do Brna?
V CETOCOEN projektu budu působit dost intenzivně, v Brně budu trávit zřejmě hodně času, ale na přestěhování to zatím nevypadá. 

Laická představa o tom, proč lidé trpí civilizačními chorobami, je ta, že dýcháme špatný vzduch, jíme chemicky ošetřené ovoce a zeleninu a málo se hýbeme. Je to takhle jednoduché, nebo je těch faktorů více?
Faktorů ovlivňujících lidské zdraví je dlouhá řada. Mezinárodní projekt Global Burden of Disease (GBD) pravidelně aktualizuje odhady o tom, které faktory mají největší význam pro zdraví. V poslední aktualizaci bylo zahrnuto 84 faktorů. Největší vliv na zdravotní stav měl vysoký krevní tlak, na druhém místě bylo kouření a pak vysoká hladina glukózy v krvi. Vnější znečištění ovzduší bylo až na desátém místě. Ale takhle jednoduché to není. Ani jeden z těchto faktorů není v populaci rozložený náhodně, všechny rizikové faktory vykazují silný vzájemný vztah se socio-ekonomickými ukazateli. Vezmeme-li například vzdělání, tak vyšší vzdělání je spojeno s nižším výskytem kouření, hypertenze nebo obezity nebo třeba s nižšími koncentracemi znečištění ovzduší v místě bydliště a podobně. Obecně jsem přesvědčen, že primárním a nejsilnějším rizikovým faktorem je socio-ekonomický status, tedy jeho pozice ve společnosti, a to jak na úrovni jednotlivce, tak na úrovni populace. Ten pak zásadně ovlivňuje výskyt ostatních rizikových faktorů.

Jak velký pokrok se udělal ve výzkumu civilizačních onemocnění za posledních dejme tomu dvacet let? Mám pocit, že proti alergiím nebo poruchám plodnosti se zatím moc bojovat nedá. Nebo ano?
Pokrok byl obrovský, o tom není sporu. Největšími zabijáky v České republice, a celkově v Evropě, jsou kardiovaskulární a nádorové choroby, tedy skupiny onemocnění, které se nazývaly civilizačními. U těchto chorob nastalo ve většině evropských zemí, včetně Česka, dramatické zlepšení. Podívejte se na střední délku života, na kterou mají naprosto zásadní vliv úmrtí na kardiovaskulární choroby a nádory. Ta roste v celé Evropě, v Česku stoupla od roku 1990 o celých osm let.  

A co ty alergie? Tam je také pokrok?
Ano, potom jsou tu samozřejmě choroby, u kterých se výskyt zřejmě zvyšuje – a jsou to právě alergie a snad i některé další choroby, a jejich příčiny nejsou úplně jasné. Ale i u alergií je tu potenciální problém s měřením jejich výskytu, protože jejich přesná a objektivní diagnostika je dost obtížná. A spoléhat na rutinní data od obvodních lékařů je ošidné. Nejsem odborník na alergická onemocnění, ale zřejmě zde opravdu existuje souvislost se západním způsobem života. Tomu nasvědčují i studie z 90. let, které ukázaly vyšší riziko alergických poruch v bývalém východním Německu než v západním Německu.

A existuje už nějaký skutečně účinný lék na alergii, ADHD, na poruchy plodnosti a další civilizační onemocnění?
Nejsem si vědom, že by existovala skutečně účinná a dostupná léčba nebo prevence těchto chorob. Ovšem znova je třeba si uvědomit, že zvýšený výskyt některých těchto poruch má i jiné příčiny. Například odkládání těhotenství do vyšších věkových skupin vede k poruchám plodnosti samo o sobě. K tomu není potřeba žádných chemických látek v prostředí. Podobně to je do jisté míry s Alzheimerovou chorobou – případů zjevně přibývá, ale to je z největší části způsobeno stárnutím populace. Protože v populaci dnes žije vyšší počet starších lidí, než tomu bylo před třiceti lety. Ovšem při stejném riziku –  řekněme si, že ročně onemocní kolem tří procent lidí starších pětašedesáti let – tedy při zvyšování počtu těchto starších lidí, dojde i ke zvýšení absolutního počtu onemocnění. Některé kvalitní britské studie naznačují, že pokud vezmeme v úvahu stárnutí populace, riziko Alzheimerovy choroby zůstává stejné jako dříve.  

Vy osobně ve Velké Británii působíte jako vědec už řadu let. Jakého jste dosáhl největšího úspěchu ve výzkumu těchto nemocí?
Během své kariéry jsem se zabýval různými zajímavými problémy, ale na Nobelovu cenu to nebylo a už asi nebude. Jedním z mých úspěchů byly studie vlivu znečištění ovzduší na dětskou úmrtnost, porodní váhu, předčasný porod a na poruchy nitroděložního růstu. Tyto studie, mimochodem z větší části na českých datech, tento vliv prokázaly jako jedny z prvních a výsledky potom byly replikovány v jiných zemích. Nakonec se odrazily i v doporučeních Světové zdravotnické organizace. Další oblastí, která mne zajímá, je vliv psychosociálního stresu na riziko srdečních onemocnění. Zjistili jsme, že riziko těchto chorob je vyšší u lidí, kteří mají symptomy deprese, nízký pocit kontroly nad svým životem nebo mají málo sociálních kontaktů.  

Mluví se o stárnutí evropské populace. Jaký vliv bude mít toto stárnutí na výskyt civilizačních a chronických onemocnění?
Stárnutí populace je spolu se sociálními nerovnostmi asi největším problémem, kterému budeme čelit v blízké budoucnosti. U stárnutí to bude hlavně způsobeno zvyšujícím se počtem lidí, kteří budou závislí na péči jiných, mladších lidí, přičemž těchto mladších lidí bude ubývat. Některé problémy bude snad možno alespoň částečně řešit novými technologiemi, automatizací či umělou inteligencí, ale ten základní problém tu prostě bude. Pokud fenomén stárnutí populace spojíme s rostoucími sociálními nerovnostmi, můžeme očekávat docela závažné problémy. Nějaký zázračný recept na to, co se s tím dá dělat, nevidím. 

A jak jsou Britové s výzkumem civilizačních chorob daleko? Jsou dále než Češi?
Všeobecně vzato, přičemž existují výjimky, je biomedicínský výzkum v Británii na podstatně vyšší úrovni než v Česku. Jednak tam na výzkum jde více prostředků, jednak je tam delší a nepřerušená tradice výzkumu na univerzitách. Řada zásadních poznatků o příčinách kardiovaskulárních a nádorových onemocnění pochází právě z britských studií. V posledním období se spousta pozornosti věnuje genetickým a molekulárním příčinám chorob. Z tohoto důvodu v Británii založili obří populační studii půl milionu lidí, takzvanou UK Biobank, s údaji na úrovni jednotlivců. Jiným příkladem jsou longitudinální (určitý vzorek populace se zkoumá po určité časové období, v některých případech až po několik desetiletí – pozn. red.) studie faktorů působících během celého života, například v prenatálním období, dětství, dospívání, časné dospělosti a podobně. Asi nejstarší taková studie na světě byla založena v roce 1946. Děti narozené v tomto roce jsou sledovány až do současnosti. 

Dá se říci, že člověk žijící na venkově, kde není tak znečištěné ovzduší, stres a toxické vlivy, je na tom objektivně zdravotně lépe než člověk z města? Poznal byste to třeba na jeho játrech, plicích, psychice či nějak jinak?
Můj názor je, že naprosto zásadní vliv na zdraví mají sociální a ekonomické faktory. Pokud by tyto faktory byly stejné ve městě i na vesnici, nečekal bych zásadní rozdíly ve zdravotním stavu.  

Dobře. Tak co má dělat člověk žijící dejme tomu ve středně velkém evropském městě jako je Praha nebo Brno, aby riziku těchto nemocí alespoň trochu předešel?
Vždycky je lepší být zdravý a bohatý. Teď žertuji, ale je v tom hodně pravdy. Zásady zdravého životního stylu asi všichni znají, dodržovat je lze jak v Brně, tak třeba v Los Angeles. Žádný zázračný návod bohužel neexistuje. 

Určitě. Ale ne každý se zásadami zdravého života, jako například zdravě jíst, hýbat se a nekouřit řídí. Na co se nyní chcete ve vašem výzkumu zaměřit? Jaké otázky a problémy budete zkoumat a v jaké doufáte výsledky?
Už asi dvacet let vedu longitudinální kohortovou studii (v epidemiologii je to longitudinální studie odhalující rizika, počítá rizikový faktor – pozn. red.) asi šestatřiceti tisíc lidí v České republice, Polsku, Rusku a Litvě, zaměřenou hlavně na sociální a psychosociální faktory. Díky projektu CETOCOEN tomu přibudou faktory prostředí. To bude má hlavní práce.  

Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.