Recetox otevře živou laboratoř za miliardu, naláká i zahraniční vědce

Centrum Recetox Masarykovy univerzity získalo miliardu korun z evropských fondů na vybudování unikátní laboratoře. Vědci v ní budou zkoumat, jak toxické látky v prostředí ovlivňují zdraví a život obyvatel. Do Brna v následujících letech zamíří spolupracovníci z Londýna i Curychu.

Profesionální hasiči se při své práci dostanou do kontaktu s toxickými látkami. Ty se objeví nejen v krvi nebo v moči, ale mohou mít vliv i na jejich DNA či plodnost. Děti a dospělí bydlící v blízkosti vinohradů a polí, která jsou chemicky ošetřovaná, zase mohou být vystaveni pesticidům.

Jak moc nás vlivy toxických látek v našem bezprostředním okolí – ale také genetické predispozice či životní styl – ovlivňují, budou zkoumat brněnští vědci v novém výzkumném projektu za téměř miliardu korun.

Unikátní projekt „living lab“, neboli živé laboratoře, se zaměří na studium mnoha faktorů, které ovlivňují lidské zdraví. V příštích letech vznikne při centru RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Projekt s oficiálním názvem CETOCOEN Excellence propojilo centrum s několika dalšími projekty podobného zaměření a celkem získalo z fondů Evropské unie téměř miliardu korun – zhruba polovinu z toho z prestižního grantového programu Horizon 2020 zaměřeného na šíření výzkumné excelence v Evropě. Zbylá část je z Evropských strukturálních fondů prostřednictvím Ministerstva školství a využije se zejména na modernizaci a rozšíření přístrojů a na zajištění jejich technického provozu. 

Centrum mezinárodního významu bude založeno na dlouhodobém partnerství s předními evropskými výzkumnými institucemi, například s University College London a Spolkovou vysokou technickou školou (ETH) v Curychu, nebo se sítí evropských biobank BBMRI. 

„Koncept živé laboratoře znamená, že děláme vědu s lidmi a pro lidi. Nabízíme jim, aby se zapojili do našeho výzkumu a poskytli nám různá data o sobě a svém životě. A tuto pomoc jim vrátíme, mají možnost se dozvědět víc o tom, čemu jsou vystaveni, jak se případně můžou chránit. Navíc mohou přinášet své vlastní podněty, nápady a starosti a motivovat nás k výzkumu nových témat,“ uvedla ředitelka centra RECETOX Jana Klánová s tím, že do živé laboratoř by měli být zapojení i místní politici, aby mohli s výsledky studií pracovat při rozhodování o různých aspektech života společnosti. 

Masarykova univerzita tak nestaví nové výzkumné centrum ani budovu, jedná se o výzkumný projekt, který bude sledovat, co všechno a jak ovlivňuje člověka. „Chceme sledovat, jak lidé žijí, co je trápí a jaké má environmentální, sociální, ekonomické či politické prostředí vliv na každého z nas. Každý z nás je jiný, má jiné genetické či sociální vlohy a citlivost, jinak reaguje na různé stresory. Proto je třeba, abychom všechno toto ve výzkumu zohlednili,“ přiblížila Klánová.

To je vše možné hodnotit pouze v dlouhodobých epidemiologických a klinických studiích, do kterých jsou  zapojené tisíce lidí, kteří odborníkům poskytují informace o svém životním stylu, chování, ale také poskytují biologické vzorky jako krev či sliny. RECETOX má k dispozici údaje z dlouhodobé studie CELSPAC, která už skoro třicet let sleduje život a zdraví dětí narozených v Brně, kterou chce dál rozšiřovat. Informace získané od lidí pak odborníci propojí s dalšími údaji například o nečistotách v ovzduší a dalších a budou hledat, co přesně a v jaké míře ovlivňuje zdraví lidí. Nové poznatky přispějí k ochraně prostředí a lidského zdraví i lepší kvalitě života, zejména u citlivých a zranitelných populačních skupin.

Výsledná data z nového brněnského centra by pak mohla velmi významně pomoci při dalším zkoumání civilizačních nemocí. „Právě díky rozsahu a komplexnosti tohoto projektu, který bude zahrnovat jak detailní měření koncentrace chemických látek v prostředí a lidských tkáních, tak i detailní hodnocení zdravotního stavu. Což není úplně běžné ani na zahraničních pracovištích,“ vysvětluje Martin Bobák, epidemiolog působící dlouhodobě na londýnské University College v Londýně. Právě on s brněnskou laboratoří plánuje spolupracovat intenzivně.

Stáže i návštěvy z Londýna či Curychu

Část získaných peněz totiž poslouží právě také k posílení spolupráce a zlepšení podmínek pro kvalitní výzkum, včetně lepšího managementu lidských zdrojů, vzdělávání, tréninku nebo projektové podpory. 

Prestižní zahraniční instituce jako je ETH Curych nebo University College London pomůžou s obsazením vědecké základny i s výměnou expertízy.

„Budou sem přijíždět učit naše studenty, podílet se na školení studentských prací, tréninku profesionálů, pracovat na společných projektech. Ale zejména umožní našim studentům a zaměstnancům krátkodobé i dlouhodobé pobyty a trénink na jejich pracovištích,“ plánuje Klánová. 

Centrum se rozroste o desítky lidí

Pro centrum RECETOX nejde o první projekt s názvem CETOCOEN, nazývají tak všechny strategické rozvojové aktivity, které sledují stejnou strategii: Vybudovat silnou platformu pro mezinárodní výzkum vztahů mezi životním prostředím a zdravím.

„Přidáváme do skládačky jeden kousek po druhém. Z tohoto pohledu byl projekt CETOCOEN Excellence logickým pokračováním procesu, který běží už více než deset let, a věřím, že není poslední ze série CETOCOEN,“ předpokládá Klánová. 

Rozvoj centra sebou nese potřebu zaměstnat několik desítek nových lidí ve vědě i na podpůrných pozicích. „Opravdu intenzivně proto hledáme další prostory v bohunickém kampusu, do kterých bychom mohli expandovat, je to teď naše hlavní limitace. Pořád se ale bavíme o rozvoji stávajícího centra RECETOX, nikoli o nějaké nové entitě, která potřebuje vlastní budovu.“ 

Jaký vzduch dýchají děti? 

Projekt CETOCOEN Excellence potrvá sedm let a kromě již zmíněných toxických látek v tělech hasičů nebo lidí bydlících u sadů či vinic se zaměří i na další výzkumy. Například budou měřit kvalitu ovzduší brněnských škol a školek. U vybraných institucí budou odborníci sledovat a porovnávat vnější a vnitřní prostředí. 

„Sledujeme, jak se ovzduší promítá do koncentrací nebezpečných látek v moči dětí,“ vysvětluje Klánová.

Masarykova univerzita na projektu spolupracuje s městem Brnem a v rámci CETOCOEN Excellence chce posilovat také partnerství s Jihomoravským krajem, fakultními nemocnicemi a dalšími regionálními institucemi. „Naším cílem je vybudování komunity, která bude společně pracovat na zdravé budoucnosti naší společnosti. Kromě spolupráce s výzkumnými institucemi, státními a regionálními orgány chceme prohloubit vazby s místními podniky a samozřejmě i s obyvateli regionu, kteří nám pomáhají získávat cenná data. Proto by měli nové vědecké poznatky také jako první využívat,“ komentuje rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.