Francie pošle miliardu eur na snížení studijní neúspěšnosti

 

Vysoký počet studentů, kteří nedokončí školu, trápí všechny země s takzvaným masovým vysokoškolským vzděláváním. Jednou z nich je Francie, kde více než 60 procent studentů odpadne během prvního či druhého roku studia. Tamní nová vláda proto v říjnu představila reformu, která má za bezmála miliardu eur podstatně snížit studijní neúspěšnost v bakalářských programech. Zaměří se na čtyři hlavní oblasti: Pomoc studentům při výběru oboru a vysoké školy už na střední škole, vlastní přijetí na vysokou školu, reformu bakalářského studia a zlepšení životních podmínek studentů.

Takzvané masové vysokoškolské vzdělávání je charakteristické například tím, že studovat začíná více než polovina populačního ročníku. Vysoký podíl studentů pak logicky odpadne. Také proto se například vloni realizoval již šestý evropský průzkum Eurostudent VI, letos v září vyšla nová česká studie Studijní neúspěšnost na vysokých školách. Teoretická východiska, empirické poznatky a doporučení a v říjnu představila francouzská vláda svůj program Plán Studenti: dovést všechny k úspěchu (Plan Étudiants: Accompagner chacun vers la réussite). Hodlá podle něj vynaložit téměř jednu miliardu eur na to, aby odstranila dnešní kontroverzní způsob přijímání na vysoké školy, zvýšila počet studijních míst v nejvíce žádaných oborech a podstatně snížila vysokou neúspěšnost v bakalářském studiu.

Nový plán představil francouzský premiér Edouard Philippe společně s oběma resortními ministry, Frédérique Vidalovou pro vysoké školství, výzkum a inovace a Jean-Michel Blanquerem pro školství. Vidalová i Blanquer patří v nové vládě, jmenované Emmanuelem Macronem, mezi tzv. občanské ministry, kteří nejsou profesionálními politiky. Frédérique Vidalová, profesorka genetiky a molekulární biologie, byla v roce 2012 a znovu 2016 zvolena prezidentkou Univerzity Sophia Antipolis v Nice. Jean-Michel Blanquer byl do roku 2012 na ministerstvu školství generálním ředitelem, pak se stal děkanem ESSEC Business School.

Současná situace

Po květnových volbách a sestavení nové vlády zahájila Vidalová v červenci tříměsíční konzultace, do nichž se zapojily všechny sektory francouzského vysokého školství. Plnila tím jeden z volebních slibů Macronova hnutí En Marche, totiž vyřešit dnešní neuspokojivou situaci v přijímání na vysoké školy, která je důsledkem několika současně probíhajících trendů a skutečnosti, že nebyly podpořeny odpovídajícím financováním.

Jedním z nich je stálé zvyšování počtu vysokoškoláků, od roku 1960 osminásobné, z 310 000 na téměř 2 610 000 (podíl vysokoškoláků z odpovídající věkové skupiny dnes představuje již dokonce 80 %). I z demografických důvodů počet vysokoškoláků nadále poroste, až se v roce 2022 bude stabilizovat na cca 510 000 nově přijímaných studentů ročně.

Ve Francii mají po maturitě (baccalauréat) absolventi středních škol právo vstoupit bez přijímací zkoušky, tedy bez dalšího výběru, na všechny veřejné univerzity (s výjimkou oborů ze zákona selektivních, kde je zaveden numerus clausus s omezeným počtem či přístupem studentů, jako jsou lékařské obory). To ovšem neplatí pro další druhy vysokoškolských institucí s přijímacími zkouškami, jako jsou především prestižní grand écoles, kratší technická studia na IUT (Instituts universitaires de technologie) nebo STS (Sections de techniciens supérieurs) a pro soukromé vysoké školy (například obchodní, inženýrské, církevní), které navštěvuje 18 % ze všech vysokoškolských studentů ve Francii.

Protože však nebyly – a nebylo by to ani možné a smysluplné – úměrně zvyšovány počty studijních míst na oborech, o něž je největší zájem (dnes chce 47 % maturantů studovat lékařské obory, tělovýchovu, právo a psychologii), dochází k takovému převisu poptávky nad nabídkou (regulovanou kontrakty mezi ministerstvem a univerzitami), že se v nich musí o místa losovat. Studentské organizace přijímací řízení na neselektivní vysoké škole odmítají. Taková selekce je pro ně tabu, losování ovšem odmítají všichni, studenti i vysoké školy, které také vícekrát žádaly o jeho zrušení.

Právo vstoupit na vysokou školu je státem garantováno bez ohledu na dosažené známky u maturity, a tomu také odpovídají výsledky studia. Bakalářský diplom (ve Francii nazývaný licence) získá v předepsaných 3 letech jen 27 % studentů, dalších 12 % to dokáže během 4 let, 61 % studentů buď odpadne během prvního (33 %) či druhého (13 %) roku studia nebo změní obor. Nakonec tedy k výběru stejně dochází, jde však o negativní „výběr neúspěchem“. Jedním z hlavních cílů reformy je proto již zpočátku, ještě na střední škole, nasměrovat studenty na ty vysokoškolské obory a instituce, kde mohou uspět.

Podle návrhu reformy bude maturita i nadále opravňovat ke studiu na vysoké škole a každý bez losování dostane místo v odpovídajícím studijním programu. Jak řekl premiér: „Já jsem se slova selekce nikdy nebál, ale my ji nyní nenabízíme. Mezi brutální selekcí a losováním existuje celá řada flexibilnějších a lidštějších řešení. Naším cílem není, aby vysoké školy mohly žadatele odmítat. Ve většině případů řeknou ano, a v některých pak ano, když.“ Kritici tvrdí, že i když se reforma vyhýbá otevřenému zavedení selekce při vstupu a poslední slovo ve výběru školy a oboru mají mít i nadále studenti, ve skutečnosti selekci až na to jméno zavádí.

Reforma na více frontách

Reforma se současně zaměřuje na čtyři hlavní oblasti. První z nich je pomoci studentovi při výběru oboru a vysoké školy, když zpracovává svůj projekt studia. Navržená opatření se tedy týkají již maturitních ročníků středních škol a začnou se realizovat ještě před koncem probíhajícího školního roku. Do Vánoc budou na všech středních školách určeni pro každou třídu maturantů dva učitelé na individuální poradenství, pro něž budou také vyhrazeny dva týdny školního roku.

Kromě existujících postupů (dny otevřených dveří apod.) budou také od ledna 2018 v provozu nové (user friendly) webové stránky, které budou dávat úplné informace o jednotlivých vysokoškolských institucích, studijních programech, o průběhu a podmínkách studia, požadavcích na studenta i o postupu při přijímání. Každý student bude tedy podrobně informován, co musí splňovat, aby měl ve studiu na dané vysoké škole úspěch, a jaké má pro to vyhlídky. Do svého projektu studia může uvést až deset možností volby vysokoškolského oboru a instituce, na rozdíl od dosavadní praxe ovšem bez určení jejich pořadí. Vedení střední školy na základě doporučení „výboru třídy“, který tvoří pedagogové a zástupci studentů a rodičů, vyhodnotí každého studenta i jeho projekt studia a se svým stanoviskem odešle na příslušné instituce.

Druhou oblastí reformy je vlastní přijetí na vysokou školu. Existují tři možnosti odpovědi instituce na zaslanou žádost. Ve většině případů bude mít kandidát požadované kompetence a bude přijat. Nesplňuje-li požadavky, ale instituce má ještě volná místa, může být přijat, poté co si své kompetence doplní (to je ono „Ano, když ...“), tedy také nebude odmítnut. Bude-li se hlásit více uchazečů, než je počet míst, může být buď přijat okamžitě, nebo se dostat na „čekací seznam“; jestliže však nebude žádné volné místo, je instituce povinna mu nabídnout místo v jiném studijním programu co nejblíže jeho žádosti. Student se pak rozhodne, kterou instituci a obor si zvolí.

V celém procesu bude mít rozhodující úlohu šéf regionální školské správy (recteur de région académique), resp. jeho komise, jež má zaručit, že každý žadatel bude schopen studovat na instituci, která odpovídá jeho aspiracím, profilu i dosavadní dráze. Proto bude vybavena pravomocí studenta v případě sporu někam umístit.

Třetí oblastí jsou změny organizace bakalářského studia. Jsou poměrně rozsáhlé, půjde nejenom o rozšíření a další rozrůznění nabídky studijních programů (a to včetně kratších forem studia), ale i o personalizaci, přizpůsobení průběhu i délky studia (více i méně než 3 roky) podle profilu a aspirací studenta a podle dosavadního průběhu studia tak, aby každý student mohl co nejvíce rozvíjet své nadání a dosahovat úspěchu.
Studium na míru bude navrhovat vysoká škola, odpovídat za něj bude studijní vedoucí (directeur des études) pro daný obor studia v rámci tzv. „smlouvy o úspěšném studiu“ (contrat de réussite pédagogique). Tento dokument slouží ke sledování, jak je osobní projekt studia realizován, jak je vhodný, zda je student schopný absolvovat zvolené studium, a také usnadní jeho případné úpravy či změnu orientace, bude-li to nutné. Pohovor studijního vedoucího se studentem se uskuteční již v polovině prvního semestru. Student také může mít osobního tutora (studenta magisterského či doktorského cyklu), který mu pomáhá metodicky, v organizaci práce i života na vysoké škole. (Tutoři za to získají kredity ECTS a mohou to uvádět ve svém CV.)

Uvedená podpora či spíše určité vedení studenta (francouzský termín je doprovázení, accompagnement) pomůže překonat potíže při přechodu z přísně organizované střední školy na vysokou školu, založenou na autonomii studenta a s odlišnými formami práce. Personalizace studia umožní se více přizpůsobit různým potřebám, profilu i původu studentů a vyrovnat se tak s rozdílnou úspěšností absolventů ze tří typů středních škol: lycées generaux, technologiques a professionnels. Rozdíl mezi nimi je skutečně značný, např. získá-li diplom v předepsaných 3 letech v průměru 23 % bakalářů, pro absolventy technických resp. profesních škol je to jen 7 % resp. 2 %, což je do značné míry dáno jejich odlišným rodinným zázemím. Na tyto účely má být věnováno 450 milionů eur. Dále se má během 5 let zvýšit nedostačující kapacita nejžádanějších oborů o 130 tisíc studijních míst, a to s nákladem 500 milionů eur.

Poslední oblastí je zlepšení životních podmínek studentů. Za prvé se má zvýšit kupní síla studentů (asi o 100 milionů eur) úpravou určitých poplatků a příspěvků (především za sociální a zdravotní pojištění), čímž se uspoří kolem 10 % životních nákladů studentů, kteří nepobírají sociální stipendium (životní náklady činí průměrně kolem 800 eur měsíčně). Za druhé bude pokračovat a ještě se rozšíří výstavba kolejí (náklady na bydlení činí více než polovinu rozpočtu studentů). Ke 40 tisícům nových studijních míst, které do konce letošního roku přinese již končící program minulé vlády, přibude do konce roku 2022 dalších 60 tisíc míst. Vláda na ně uvolní 100 milionů eur.

Reakce na plán reformy

Konference prezidentů francouzských univerzit (CPU) přivítala celý plán jako „odvážný“ a prohlásila, že univerzity ho jsou připraveny realizovat, aby se „ukončila ta nesnesitelná dvojí selekce, neúspěchem a losováním.“ Také vyzvala vládu, aby jim poskytla „skutečnou autonomii, jež by umožnila realizovat postup vedoucí k úspěchu a těm nejzranitelnějším studentům nabídnout podporu nezbytnou k tomu, aby se vyhnuli neúspěchu.“ Konference rovněž požaduje, aby financování univerzit „odpovídalo jejich novým povinnostem diverzifikovat a zvyšovat úroveň a umožnilo jim realizovat svůj inovační potenciál.“

Stanoviska dvou největších organizací studentů – také ministerstvem uznávaných jako jejich reprezentanti – se liší. Národní unie francouzských studentů (UNEF) prohlásila, že reforma „ohrozí svobodný přístup na vysoké školy pro celou generaci“ a že zavírá dveře maturantům, kteří nebudou moci vyjádřit své přání, co chtějí studovat, ale že je budou „posuzovat školní výbory, vysoké školy si sestaví své pořadníky a maturant dostane lepší či horší odpověď … I kdyby studenti měli poslední slovo ve volbě programů, které nejsou přeplněny, ministerstvo jim může samo určit studijní program, aby kontrolovalo přístup.“ I když je naléhavě třeba vyřešit 60% míru neúspěšnosti bakalářského studia, nepodaří se to, protože návrh chce „změnit studenty a ne vysoké školy“, které budou moci určovat přístup k jednotlivým studijním programům.

Podle UNEF ohlášená suma 450 milionů eur již byla určena na specifické projekty, k nimž ale nebudou mít přístup všechny vysoké školy. „Takže zbývá jen 500 milionů eur na příštích 5 let, aby se postaraly o téměř 3 miliony studentů až do roku 2025, což naprosto nestačí pokrýt požadavky vysokých škol.“ UNEF požaduje, aby se při reformě bakalářského studia v žádné formě nezaváděla selekce a aby se během dalších 10 let investovaly do vysokého školství 2 miliardy eur.

Národní federace studentských asociací (FAGE, sdružující asi 2 000 organizací s asi 300 000 členy) přivítala s určitými výhradami „ambiciózní reformu, která skutečně demokratizuje přístup na vysoké školy i úspěch ve studiu.“ Prohlásila, že princip dát poslední slovo studentům znamená ideologické a kulturní vítězství FAGE, ale současně i to, že její členové musí zůstat bdělí, aby se nedostatek míst na velmi žádaných oborech „nestal v žádném případě důvodem pro nepřijetí.“ Vytvoření dalších 130 tisíců míst v žádaných oborech i financování reformy považuje za nedostatečné a požaduje další informace i záruky, aby studenti mohli plán reformy plně přijmout a podpořit.

Autoři působí ve Středisku vzdělávací politiky, Pedagogické fakulty UK.