Foto: archiv HL

Studující se po návratu ze zahraničí často setkávají s reverzním kulturním šokem. Ztrácejí motivaci a cítí se izolovaní

Každým rokem se stovky studentů a studentek vysokých škol vydávají na výjezd do zahraničí. Podle výzkumů se ale velká část studujících setkává po svém návratu s takzvaným reverzním kulturním šokem. Ten bývá popisován skrze pocity izolace, smutku nebo ztráty motivace. Na chybějící podporu reaguje projekt Z Erasmu+ doma.

Procenta studentů a studentek, kteří po svém návratu zpět ze zahraničí pociťují určitý diskomfort, se liší. Celkově se 93 % studujících podle průzkumu během pobytu v zahraničí velmi změní a po svém návratu se více než polovina ze studujících už necítí v domovské zemi jako doma. 

Dotazníkové šetření z roku 2025 mezi vysokoškolskými studujícími v Česku pak ukázalo, že 61 % studentů a studentek po návratu prožívalo příznaky reverzního kulturního šoku a 91 % nevědělo o možnostech podpory. Systematická a komunitní podpora zatím z velké části chybí. 

Na chybějící podporu reaguje projekt Z Erasmu+ doma, který byl realizován od února do června 2026 a byl podpořen jako Solidární projekt pod Evropským sborem solidarity.  

„Jako klíčový výstup projektu byl pilotován a následně revidován workshop pro studenty po návratu ze zahraničí. Jeho cílem bylo vytvořit prostor pro sdílení a reflexi zkušeností ze zahraničního pobytu i návratu,“ uvedla koordinátorka projektu Helena Lorenc. 

Díky workshopu se studenti a studentky na svůj pobyt v zahraničí dívali skrze kompetence, které pobytem získali, a učili se je pojmenovat v kontextu dopadu na jejich osobní a profesní rozvoj. Pro účely této aktivity byly adaptovány a doplněny kompetenční karty pro mezinárodní vzdělávací mobilitu.  

Také se studující dozvěděli více o reverzním kulturním šoku – jeho projevech a copingových strategiích a poslechli si sdílení jiného studenta se zkušeností ze zahraničními výjezdy.  

Získali rovněž možnost nahlédnout na svůj návrat skrze obrázkové ponávratové karty, které byly v rámci projektu vytvořeny, a sdílení ve skupinách. Závěrem se dozvěděli více o studentské organizaci Erasmus Student Network a možnosti navštívit poradenská centra na jejich vysokých školách.  

Příručka pro implementaci workshopů, včetně kompetenčních i ponávratových karet, pracovních listů a prezentace i další podpůrné infografiky, jsou k dispozici na webových stránkách projektu. 

Zdroje:

Gaw, K. F. (2000). Reverse culture shock in students returning from overseas. International Journal of Intercultural Relations, 24, 83–104.

Chamove, A. S., & Soeterik, S. M. (2006). Grief in returning sojourners. Journal of Social Sciences, 13(3), 215–220. https://doi.org/10.1080/09718923.2006.11892552

Lorenc, H. (2025). Reverzní kulturní šok studentů vracejících se ze zahraničního pobytu zpět do České republiky [Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta]. https://theses.cz/id/ci3uc5