Už tři dekády jezdí příznivci dokumentárního filmu na svůj festival do Jihlavy. Akce, která začínala v jednom malém kině, postupně opanovala celé město. Podle zakladatele a ředitele festivalu Marka Hovorky je festival svědectvím o proměně dokumentárního filmu, který se stal jedním z hlavních způsobů, jak rozumět současnému, stále komplexnějšímu a propojenějšímu světu. Festival začíná v pátek 23. října a potrvá do 1. listopadu.
„Digitální technologie umožnily filmařům bezprostředně zachycovat dění kdykoli a kdekoli, ať už jde o významné světové konflikty nebo niterné a intimní situace. Ještě před rokem jsme si mohli myslet, že dokumentární film může být ze své podstaty uchráněn vlivu umělé inteligence. Dnes víme, že její nástroje umějí upravit, změnit či vytvořit záběr tak, že jej nelze rozeznat od autentického záznamu?,“ uvedl Hovorka.
Současný svět je podle něj křehčí nejen vlivem napjatějších vnějších okolností, ale i proto, že je stále těžší orientovat se v obrazech, které nám ho zprostředkovávají. „Brzy proto budeme muset jako diváci zpřesnit principy a očekávání spojená s pravdivostí a autenticitou dokumentárních obrazů i s etickým přístupem filmařů. Co pro nás budou znamenat dokumentární záznamy, když jejich vztah ke skutečnosti nebude samozřejmý? A na čem bude stát důvěra mezi filmaři a diváky? Dokumentární kinematografie se tak ocitá ve zlomovém bodu a bude důležité, jak se s novými výzvami vypořádá,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka.
Ji.hlava 30: Myslet filmem
Třicet let Ji.hlavy zpřítomní střihová filmová esej režisérky Andrey Slovákové a střihačky Janky Vlčkové s pracovním názvem Ji.hlava 30: Myslet filmem. Z téměř stovky hodin archivních záznamů, které vznikaly pro festivalové Minuty, jako záznamy masterclass a rozhovorů, skládají obraz toho, jak se za tři desetiletí proměňovalo přemýšlení o dokumentárním filmu. Nejde přitom o chronologickou historii festivalu, ale o osobitou skladbu myšlenek a hlasů filmařek a filmařů, kteří Ji.hlavu v průběhu let navštívili.
Filmy, které změnily svět
Tato mimořádná sekce představí snímky, jejichž dopad přesáhl filmové sály. Nabídne třináct snímků, které dokázaly ovlivnit veřejnou debatu a proměnit ji v akci, změnit legislativu nebo zásadně proměnit celospolečenský úhel pohledu. „Mohou filmy změnit svět? Rozhodli jsme se vzít tuto otázku vážně a napříč posledním stoletím hledat snímky, kterým se to skutečně podařilo. Jsou mezi nimi filmy, které pomohly dostat nespravedlivě odsouzené z vězení, vedly ke změně pravidel, přispěly k financování zanedbávaných regionů nebo ke změně zákonů. Nejsou to filmy ideologické, ale filmy stojící na straně obyčejných lidí – jednotlivců, komunit i celé společnosti,“ říká o sekci Hovorka.
Sekce připomene například jeden z nejvlivnějších televizních dokumentů v historii americké žurnalistiky, Hanebná sklizeň (1960). Producent a reportér David Lowe v něm spolu s Edwardem R. Murrowem odhalili otřesné podmínky života a práce migrujících zemědělských dělníků v USA. Tito lidé neměli ze zákona zaručenou minimální mzdu, omezení pracovní doby, zdravotní péči ani ochranu dětí před prací. Snímek vyvolal celostátní debatu a uspíšil projednání zákonů o práci v zemědělství. Dvacet dva měsíců po jeho odvysílání podepsal prezident Kennedy Migrant Health Act, který umožnil federální financování sítě klinik a zdravotní péče pro rodiny námezdních dělníků. V roce 1967 získala část zemědělských dělníků poprvé nárok na minimální mzdu.
Československou stopou v sekci je snímek Děti bez lásky (1963) česko-německého režiséra Kurta Goldbergera. Na filmu spolupracoval také dětský psycholog Zdeněk Matějček. Snímek otevřeně poukázal na problém psychické deprivace dětí v kolektivních zařízeních tehdejšího socialistického státu, zejména v týdenních jeslích a kojeneckých ústavech. Jejich rozšíření souviselo se snahou zapojit ženy ve velkém měřítku do pracovního procesu. Film vyvolal mimořádnou veřejnou diskusi a přispěl k prodloužení mateřské dovolené a regulaci noční práce žen.
Jaké budou české a slovenské filmy?
Soutěžní sekce Česká radost nabídne například nový snímek režisérky Elišky Cílkové Znovu vstaň. „Časosběrný observační dokument sleduje tři roky života mladé sportovkyně ve světě, v němž se hodnota člověka snadno měří výsledky, body a umístěním. Bez komentáře a vysvětlování zachycuje chvíle tréninku, pochybností i hledání cesty zpět. Postupně se tak z příběhu o cestě za sportovním úspěchem stává intimní portrét dospívání, ve kterém je potřeba najít svůj vlastní vztah k výkonu,“ říká o filmu režisérka.
Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí filmaře Pavla Štingla se vrací k životu a dílu českého básníka a jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu. Film přichází v roce, kdy uplyne 125 let od jeho narození a 40 let od jeho smrti. Expozice láskou Filipa Remundy je pak osobní film o vztahu Blanky a jejího otce Vlastimila Kuly, známého českého fotografa aktů a erotických snímků, jehož monografii vydalo slavné nakladatelství Taschen. Blanka Kulová stříhá film o svém otci, film odhaluje rozpor mezi uměleckou seberealizací a odpovědností vůči blízkým a zachycuje křehký proces sbližování otce a dcery, kteří se pokoušejí porozumět své společné minulosti.
Sekce Zvláštní uvedení nabídne Přeladění slovenské režisérky Sáry Prokopové. Film zachycuje situaci ve slovenské veřejnoprávní televizi po nástupu nové politické garnitury. Za vidění bude stát nový film oscarového dokumentaristy Alexe Gibneyho Nůž: Pokus o vraždu Salmana Rushdieho, který měl letos premiéru na festivalu Sundance. Film tematizuje svobodu slova a cenu, kterou za ni může člověk zaplatit.
S festivalem je tradičně spojené i Inspirační forum, na které přijede spoluautor světového bestselleru Úsvit všeho David Wengrow. Vedle něj se v Jihlavě představí také Samaneh Moafi z Forensic Architecture, klimatický výzkumník a komik Matt Winning nebo politická teoretička Camila Vergara – spolu s řadou dalších českých i zahraničních hostů a hostek.