Učitelé všech stupňů vzdělávaní vyjádřili v pátek svou nespokojenost s platovou situací ve českém školství a obavy z dopadů finanční částky, s níž pro oblast vzdělávání počítá aktuální návrh státního rozpočtu. Protestní akci pod heslem Konec levných učitelů uspořádaly v Betlémské kapli společně odbory, profesní asociace a reprezentace vysokých škol s cílem důrazně apelovat na vládu, aby podpořila české školství a zasadila se o zlepšení platových poměrů.
„K tomu je nezbytné navyšování platů všech učitelů všech stupňů v následujících třech letech nejméně o 15 procent ročně. Také u ostatních pracovníků je platové navýšení nutné. Naprosto neudržitelná je rovněž situace ve vysokém školství,“ shrnuli účastníci protestního shromáždění v závěrečném společném prohlášení. Přítomný ministr financí Ivan Pilný připustil, že platy učitelů jsou špatné, zdůraznil ale, že nároky všech profesí na růst platů v příštím roce pokrýt nelze.
Předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer upozornil na to, že průměrné platy vysokoškolských pedagogů jsou aktuálně v mnoha oborech nižší, něž jsou platy čerstvých absolventů, které tito pedagogové vychovají pro trh práce. Řada pedagogů tak z ekonomických důvodů své povolání opouští, což má negativní důsledky na celkovou kvalitu vzdělávání.
Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka je český stát jedinou zemí, kde se vláda před čtyřmi lety rozhodla pro škrty v rozpočtu do oblasti vzdělávání v době ekonomického růstu. Krize se prohloubila po slibu ministra Marcela Chládka, že přijde náprava, což se ale nestalo. Poslední kapkou, která vyústila ve „stav studené války mezi veřejnými vysokými školami a vládou“ byl podle Beka návrh státního rozpočtu na příští rok předložený v červnu.
O tom, zda z fáze vyjednávání a poklidných protestů bude nutné přejít k radikální krokům v podobě zkrácení délky semestru, případně omezení počtu celkového počtu přijímaných studentů v následujících obdobích budou rektoři mluvit na mimořádném jednání Předsednictva České konference rektorů ve středu 6. září v Praze.
Vysoké školy požadují nárůst o 4,5 miliardy korun, a to na růst mezd akademiků, stipendií pro doktorandy a na podporu studijních oborů, o jejichž absolventy je největší zájem. „Pokud bude navýšení nižší, budeme na půdě reprezentací vysokých škol debatovat, kde je práh citlivosti, který by znamenal, že současná studená válka škol a vlády přejde do horké fáze. V takovém případě by patrně došlo k omezením výuky a k protestům ve veřejném prostoru,“ řekl rektor Bek novinářům.