Zahrát si únikovku na jaderné fakultě? Noc vědců to umožní

Zahrát si únikovou hru přímo na půdě známé jaderné fakulty pražského ČVUT, zkusit si, jak se čistí voda v prostorách VŠCHT nebo si na vlastní kůži vyzkoušet pohyb ve virtuální realitě v suterénu brněnské Mendelovy univerzity. V noci 5. října to vše bude možné. České vysoké školy budou na Noci vědců předvádět to nejlepší a nejzajímavější, co za jejich zdmi vzniklo.

Magazín Universitas je mediálním partnerem celé akce Noc vědců

Populárně-naučná vědecká akce se ve světě koná každoročně už od roku 2005. Na stovkách míst Evropy včetně Česka se na jeden den v roce ve večerních a nočních hodinách zdarma lidem zpřístupní vědecká a univerzitní pracoviště. V jejich prostorách se konají komentované prohlídky, zajímavé přednášky, workshopy, experimenty, nebo dokonce zábavné či hudební show.

Sto let české vědy

Letošní ročník je propojen s oslavami sta let od vzniku Československé republiky a bude představovat i nejvýznamnější milníky sta let české vědy. „Noc vědců vznikla z podnětu Evropské komise. Všude ve světě je poslední pátek v září, v Čechách kvůli státnímu svátku obvykle o týden později,“ říká koordinátorka akce Jitřenka Navrátilová.

„Cílem Noci vědců je bořit mýty o vědcích a vědkyních jako o lidech zavřených v laboratořích a ukázat nejširší veřejnosti, že vědci jsou obyčejní lidé, kteří dělají práci přínosnou pro každého z nás, dokážou ji poutavě představit, ale také se dovedou bavit,“ přibližuje Navrátilová.

Na Noci vědců sami výzkumníci přednášejí o své práci veřejnosti, předvádějí zábavné pokusy, organizují soutěže a často zapojují i samotné návštěvníky. Loni se jich zúčastnilo padesát tisíc v Česku.

I na vlastní kůži

Nejvíc lákají interaktivní ukázky všeho druhu. „Lidé se jdou na Noc vědců především příjemně bavit, a tak se rádi nechávají fascinovat vědou na vlastní kůži. Vše si osahají, prohlédnou zblízka nebo nejlépe sami vyzkouší nějaký pokus. Hodně navštěvované bývají obecně hvězdárny a science centra, univerzity však také drží krok,“ prozrazuje Navrátilová.

Letošní ročník Noci vědců 2018, do kterého se zapojí třicítka vysokých škol a vědeckých institucí, nově pořádá tým ostravských koordinátorů: Ostravská univerzita, VŠB-TUO a projekt Svět techniky Ostrava.

Novinkou jsou také nové webové stránky akce a mobilní aplikace pro systém Android, která je ke stažení zdarma a díky níž si mohou lidé interaktivně prohlížet program nebo ji použít jako navigaci na místo konání.

„Hlavním cílem je posunout akci dál. Velice si vážíme role národního koordinátora, máme obrovskou radost z nového webu, grafického vizuálu odpovídajícího výročí sta let republiky a české vědy, i z pravidelných konferencí s organizátory z celé České republiky,“ říká mluvčí Ostravské univerzity Adam Soustružník.

Další ze zúčastněných škol bude například Univerzita Hradec Králové. V loňském roce na Noc vědců na tamní univerzitu zavítalo přes dva a půl tisíce návštěvníků.

Hudební katedra si například připravila živou ukázku toho, jak se pracuje s orchestrem při nácviku skladby, Historický ústav na workshopu představí rok 1978, kdy vyletěl Vladimír Remek do vesmíru a katedra chemie zase ukáže, jak to bylo skutečně s bojovou látkou novičok v tehdejším Československu.

A do Noci vědců se zapojí i moravské školy. Univerzita Palackého v Olomouci otevře hned několik svých fakult. Vedle přírodovědecké, cyrilometodějské, filozofické či fakulty tělesné kultury také například lékařskou. Její návštěvníci si mohou vyzkoušet v Národním telemedicínském centru, jak funguje telemedicína, zajít do Anatomického muzea nebo si prohlédnout pracoviště Ústavu molekulární a translační medicíny, kde je odborníci zasvětí do tajů molekulárního výzkumu nádorů na úrovni DNA. Uvidí také vysokokapacitní skríningovou laboratoř, která je jednou z mála v České republice.

Brněnská Masarykova univerzita zase otevře hned sedm vědeckých zón po celém Brně, které propojí bezplatná autobusová linka jezdící v půlhodinových intervalech. Bohunický kampus láká na možnost zkusit si, jak kriminalisté pátrají na místě činu po biologických stopách nebo na chemické experimenty vysvětlující přelomové české objevy takových kapacit, jako byli nobelista Jaroslav Heyrovský nebo profesor Antonín Holý.

Z pražských vysokých škol nabízí zajímavý program například Univerzita Karlova (UK). Její fakulty sídlící na pražském Albertově se spojily a připravily workshopy, přednášky a další popularizační akce. V hlavní budově Přírodovědecké fakulty UK (Albertov 6) se tak bude prezentovat rovněž Matematicko-fyzikální fakulta UK a zpřístupněna bude také nedaleká Fakulta dopravní ČVUT. Známý Matfyz například pro veřejnost připravil přednášku o tom, jak (ne) fungují aplikace předpovídající počasí nebo ve speciálním stánku ukáže, jak se dá propojit matematika a populární skládačka origami.

Více informací najdete na webu nebo v mobilní aplikaci zde

Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.