V pondělí vláda projednala Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+, zásadní dokument, který rýsuje podobu vzdělávání v Česku pro tuto dekádu a dále. Strategie navazuje na končící Strategii vzdělávání 2020. Plán navrhuje zaměřit výuku víc na získávání dovedností a vědomostí pro život v 21. století a snížit nerovnosti v přístupu ke vzdělávání.
Na dokumentu pracoval v uplynulých dvou letech nejdříve tým odborníků vedený profesorem Arnoštem Veselým z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a pak jej převzalo MŠMT. Podle Veselého se konečný návrh ministerstva od původní koncepce moc neliší, klade ale ještě větší důraz na digitalizaci, řekl Veselý ČTK.
Materiál podle ministerstva reaguje jak na dlouhodobější problémy, tak i na aktuální situaci kolem pandemie koronaviru, kvůli které školy musely dočasně přejít na distanční výuku.
Strategii 2030+ včetně karet opatření je možné stáhnout na webu MŠMT a www.edu.cz. Aktuality a další informace naleznete také na facebookovém profilu Strategie 2030+.
Podle ministra školství Roberta Plagy má Strategie 2030+ dva hlavní cíle. „Vzdělávání má rozvíjet klíčové kompetence, které děti potřebují, aby mohly prožít úspěšný život jak v rovině osobní, tak profesní,“ řekl. Kromě toho by se mělo zlepšit také vzdělávání dětí z chudších rodin a jejich šance na úspěch ve škole i životě.
Školáci by se tak podle této strategie měli učit méně faktů a měli by se lépe orientovat v informacích, které se k nim dostávají ve větším množství než dřív. Důraz by se měl klást mimo jiné na zkvalitnění výuky na druhém stupni základních škol. S tím bude podle ministra souviset i podpora pedagogů a vedení škol a posílení spolupráce mezi školou, rodiči, zřizovatelem i odborníky.
„Školy 21. století budou vzdělávat individualizovaně, efektivně, s využitím moderních technologií, s výrazně jednodušší administrativou a s dostatečnými finančními prostředky ze strany státu," řekl.
Podle návrhu by se školy měly zaměřit víc i na slovní hodnocení. Předpokládají se také změny v přijímacích zkouškách na střední školy nebo v maturitách.
Financování školství by se podle strategie mělo zvýšit na průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zatímco výdaje na vzdělávání v Česku činily v roce 2018 zhruba 4,6 procenta hrubého domácího produktu, průměr zemí OECD byl kolem pěti procent.
Na novou strategii by měly navázat změny v takzvaných rámcových vzdělávacích programech, které určují učivo. Jejich obsah by se má výrazně redukovat. Změny ve výuce by se měly týkat dětí, které půjdou do škol v roce 2026.