Lékařské fakulty dostanou miliardy navíc

Lékařské fakulty musí přijímat víc studentů a navýšit počet pedagogů. Premiér Andrej Babiš, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ministr školství Robert Plaga a členové Asociace děkanů lékařských fakult ČR se na tom shodli na schůzce svolané kvůli nedostatku lékařů a zdravotníků v zemi. V následujících deseti letech by školy měly dostat zhruba 6,5 miliardy korun navíc a zvednout počty přijímaných studentů o 15 procent.

Podle premiéra v demisi Babiše je nyní kvůli nedostatku lékařů na mnoha místech v Česku výrazně ohrožena dostupnost zdravotní péče. Příčinou je zejména jejich stárnutí – od roku 2019 tak hrozí po jejich dalším odchodu do důchodu výrazný propad. Blížící se krizi chce vláda řešit navýšením peněz pro lékařské fakulty. Zároveň je také nezbytné řešit podporu mladých lékařů, aby neodcházeli do zahraničí nebo mimo resort zdravotnictví.

„Domluvili jsme se, že během deseti let by nárůst peněz pro lékařské fakulty činil zhruba 6,5 miliardy korun a počet nových studentů by narůstal postupně od příštího roku zhruba o 15 procent. Problém je, že nejsou učitelé, kteří by budoucí lékaře připravovali. Budu se snažit, abychom to řešili už od 1. září, tam jde o částku 135 milionů korun. Je to dlouhodobá věc, dlouhodobě neřešená a chceme to takovýmto způsobem řešit i se zaměřením na jednotlivé specializace,“ uvedl předseda vlády po jednání.

„Zvýšit a hlavně stabilizovat rozpočet potřebujeme především kvůli nedostatku pedagogů na lékařských fakultách. Výuka lékařů, stomatologů a dalších zdravotnických oborů v českých studijních programech je dlouhodobě ztrátová, protože příspěvek státu na jejich vzdělávání v tuto chvíli nepokrývá náklady studia,“ uvedl místopředseda asociace děkanů a děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Martin Bareš. V současnosti stát posílá na vzdělávání lékařů asi dvě třetiny potřebné částky.

Předseda asociace děkanů a děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo ocenil krok současného premiéra a zdůraznil, že jde o dlouhodobý projekt. Avizované desetileté financování totiž odpovídá tomu, že nový lékař studuje šest let na vysoké škole a dalších pět až šest let potřebuje na atestaci. „Než vznikne nový profesor na vysoké škole, který je garantem výuky nových lékařů, trvá to minimálně dvacet let,“ dodal.

Současný návrh počítá s tím, že by osm lékařských fakult dostalo příští rok navíc půl miliardy korun a v dalších letech pak okolo 700 milionů korun. Navyšovat počty přijatých studentů by pak školy začaly v akademickém roce 2019/2020. Víc peněz by mělo osm lékařských fakult sdružených v asociaci ovšem získat už letos, premiér jim slíbil od září 135 milionů korun, které využijí pravděpodobně na přijetí nových pedagogů a navýšení mezd těm stávajícím.

„Tento návrh nás překvapil, nepočítali jsme s penězi už v tomto roce. Musím ocenit, že si vláda uvědomuje, že není dobré, když nabízíme talentovaným absolventům medicíny učitelská místa na vysoké škole za platy nižší, než má učitel na základní škole či dokonce prodavač v samoobsluze,“ podotkl Šedo. Ani prostředky, které si fakulty zajišťují navíc, podle děkana 1. lékařské fakulty totiž nestačí k tomu, aby mohli mladým adeptům na učitele medicíny nabídnout atraktivní platové podmínky.

Dodal, že již nyní je pro fakulty obtížné sehnat odborníky například na výuku anatomie, ale i pro další takzvané preklinické obory jako biochemie či biologie, které tvoří základ medicíny. Podobně problematická situace je i u výuky na klinických pracovištích, protože být jen lékařem ve fakultní nemocnici je finančně daleko zajímavější, než se zároveň podílet na výuce studentů. Nástupní platy se podle Asociace děkanů pohybují u mladých asistentů pod třiceti tisíci korunami. Stejně staří lékaři ve zdravotnictví si mohou vydělat dvou i vícenásobek toho, co lékař v rezortu zdravotnictví.

Jen zlepšení financování lékařských fakult a s tím spojený nárůst počtu studentů ovšem problémy s nedostatkem lékařů vyřešit nemusí. „Další roli v tom hraje například specializační vzdělávání, jehož nedostatky část mladých lidí vedou k tomu, že odcházejí do zahraničí nebo mimo zdravotnictví,“ podotkl Bareš. Zdůraznil také, že nedostatek pracovníků ve zdravotnictví je v podstatě problém celosvětový, protože se zlepšuje lékařská péče a prodlužuje délka života.