Studenti a studentky v Česku by měli mít možnost ovlivnit, jak budou vypadat nejen jednotlivé předměty, ale i celé studium. Jenže na mnoha institucích bývá ta možnost jen formální: často se omezuje jen na dotazníky vyplňované po dokončení předmětu či studia, mnohdy nejsou ani dostatečně vyhodnocené. Dát studujícím větší možnost přímo ovlivňovat výuku na vysokých školách chce Tereza Marková, nová předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol. „Chci se zaměřit i na zvýšení finanční podpory studujících ze slabších socioekonomických poměrů a také větší mezinárodní zapojení národní studentské reprezentace,“ plánuje Marková.
Do funkce předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol (SK RVŠ) nastoupila Marková v říjnu, mandát má na rok a dva měsíce. Marková byla zvolena v tajném hlasování a ve funkci vystřídala dva předchůdce z ČVUT.
Plány má zcela konkrétní a poměrně ambiciózní.
„Studentskou komoru jsme v minulých letech posunuli do pozice respektované, kvalitní a expertně založené národní reprezentace studentek a studentů. Přestože mám výhrady k některým jejich činnostem a budu mít jiný přístup v manažerském vedení komory, v lecčems chci pokračovat. Už jsem nastoupila do rozjetého vlaku, před těmi dvěma lety jsme formovali programové prohlášení, začali jsme na programu pracovat, rozjely se činnosti v komisích a podobně. Kandidovala jsem už s tím, že chci navázat na své předchůdce,“ říká nová předsedkyně.
Jaký máte coby předsedkyně program?
Chci dále budovat akceschopnou reprezentaci studentů a studentek českých vysokých škol na národní i mezinárodní úrovni. Často se to úplně neví, protože nejsme v povědomí studentů tak, jak bychom mohli být, ale jsme národní studentská reprezentace, jsme ustaveni vysokoškolským zákonem a zákon také říká, že jakékoliv změny dotýkající se vysokých škol s námi má ministr konzultovat. Máme být konstruktivním a orientovaným partnerem pro poskytnutí kvalitní zpětné vazby. Z konkrétních vizí jsem se zaměřila na posílení role studentů v akademických senátech, radách pro vnitřní hodnocení a dalších samosprávných orgánech. Mé velké téma je kvalita vysokého školství. Myslím si, že zapojení studujících do hodnocení kvality studia je nedostačující. Studenti jsou spíše takový produkt, a přestože systém evaluací existuje, příliš se na ně na některých vysokých školách nebere zřetel. Dále je pro mě velmi důležitý mezinárodní rozměr a spolupráce s partnery. Velmi bych si přála, abychom se jako členové SK RVŠ více zapojovali do pracovních skupin, ať už Evropské studentské unie, nebo do Eurodocu (Evropská rada pro doktorandy a mladé výzkumné pracovníky – pozn. red.). Také se chci zaměřit na přístupnost terciárního vzdělávání, protože v Česku v tomto máme velké limity a vysokou neprostupnost terciárního vzdělávání pro lidi ze slabších socioekonomických poměrů. Počet lidí s vysokoškolským vzděláním v Česku nedosahuje průměru Evropské unie.
Co konkrétně chcete změnit na posílení role studentů a studentek v kvalitě vzdělávání?
V současné době, pokud student není nijak angažovaný, ale chce dát zpětnou vazbu škole o tom, co funguje nebo nefunguje, se to většinou děje prostřednictvím standardizovaných dotazníků. Má je zavedené většina škol. Studující je vyplní, pak se jimi zabývá garant studijního programu, vedoucí katedry a další lidé. Pak se z nich vytvoří závěrečná zpráva a předkládá se akademickému senátu. Chtěla bych, aby systém šel dál a studentů se zeptal na více detailů. Třeba: Uvádíte, že tenhle předmět nebyl funkční. Co jste postrádali? Jaké informace vám chyběly? A tak dále.
Chybí mi aktivní dialog se studujícími, nikoli jen vybrat zpětnou vazbu a tím věc končí. Studenti by skutečně měli být spolutvůrci studijního programu. Systém zpětné vazby by mohl být daleko více interaktivní a více otevřený dialogu i s běžnými studujícími. Vy jako studentka sice máte možnost říct, jaký byl předmět tak, jak jste ho zažila. Ale nemáte možnost říct, jaké bylo to studium, jaká byla skladba předmětů a tak dále. Přitom pokud by se to zlepšilo, studující by dotazníky o to pečlivěji vyplnili. Pamatuji si zpětné vazby, když jsem dostudovala magistra a většina mých spolužáků a spolužaček šla do praxe. V takové situaci máte daleko větší odvahu napsat to, co si opravdu myslíte.
Ovšem na některých vysokých školách se již daří zřizovat programové rady, tedy rady každého studijního programu, a tam studující mohou prezentovat své připomínky…
Ano, tyto rady zasedají každý semestr a jsou v nich vždy dva studující z každého ročníku. Takže je to časově nezatěžuje, ale může to studující motivovat, aby se zapojili. Spolu s garanty programů i předmětů se tam diskutuje o koncepci studijního programu, řeší se tam zpětná vazba. Já jako tehdy angažovaný bakalářský student bych klidně s nějakou spolužačkou na takovou radu vyrazila a dokázaly bychom hezky zprostředkovat všechny poznámky od spolužáků z našeho ročníku. Tyhle programové rady vnímám jako naději, protože si myslím, že dotazníky tak, jak nyní fungují, nejsou moc motivační a zpětná vazba z nich není tak dobrá, jak by mohla být.
Jak si konkrétně představujete zmíněné větší mezinárodní zapojení a spolupráci s Evropskou studentskou unií (ESU)?
ESU je nadnárodní organizace, která se účastní dialogu s Evropskou komisí a Evropskou radou, sdružuje zástupce z jednotlivých studentských reprezentací Evropy. Pořádá setkání a zasedání předsednictva a řeší se tam problémy, které se táhnou napříč státy, například udržitelnost, sociální bezpečí, AI a podobně. Bylo by skvělé, kdyby se členové SK RVŠ více zapojovali do těchto pracovní skupin ESU. Máme sice zastoupení v evropském studentském panelu pro kvalitu při ESU, ale do dalších pracovních skupin se naše členky a členové moc nehrnou. Ale je to škoda, můžeme sdílet naši dobrou praxi a zároveň dostat dobrou praxi sem do České republiky. Zástupci ESU jsou také v kontaktu s Evropskou komisí a jsou součástí formování důležitých strategických dokumentů, jako je charta studenta nebo financování a podmínky důležitých programů, jako je ERASMUS+.
Budete prosazovat, aby se vysokoškolské vzdělání více zpřístupnilo i lidem ze slabších socioekonomických podmínek. Jak to konkrétně chcete udělat?
Doufali jsme, že s revizí superdávky přijde navýšení počtu příjemců sociálního stipendia. To má podpořit sociálně ekonomicky znevýhodněné uchazeče o studium. Když rozpočet rodiny není úplně nakloněn tomu, abyste šli studovat, už samotná informace o možnosti stipendia vás přiměje zvážit, jestli si na vysokou školu podáte přihlášku. Doufali jsme, že dojde k výraznému navýšení koeficientu, který říká, do jakého násobku životního minima musí mít rodina příjem, aby měl uchazeč na stipendium nárok. Ale došlo jen k malému nárůstu toho čísla, a tím pádem aktuálně sociální stipendium pobírají jen vyšší stovky studujících, je to kolem 500 lidí. Dle našeho výpočtu toto stipendium budou v roce 2027 moci využít stále jen vyšší stovky českých studentů. Nebude to tedy systém, který by zajišťoval výraznou podporu ve studiu pro znevýhodněné. Máme v Česku 315 tisíc studujících a z toho tisíc se stipendiem je opravdu minoritní skupinka lidí. A stejně tak další formy podpory studujících, například ubytovací stipendium kdyby bylo vyšší a cílenější, umožnilo by vyšší vnitrostátní mobilitu. Nešli byste studovat vysokou školu, kterou máte do 50 kilometrů od domova, ale vybrali byste si školu například podle studijního programu, který vás zajímá. My jako SK RVŠ máme zástupce v reprezentativní komisi, která řeší rozpis rozpočtu vysokých škol, již svolává náměstek ministra školství. V této komisi budeme upozorňovat nejen na nízké ubytovací stipendium, ale také na nízký příspěvek na stravování.
Ve funkci jste již několik týdnů. Jaké byly první kroky, které jste podnikla?
Navázala jsem na již rozjeté akce, a to udílení Cen Jana Opletala a příprava studentských oslav 17. listopadu. Samozřejmě byla to i příprava výjezdních zasedání a kulatých stolů, které pořádáme pro všechny studující v Česku. A také nás čeká Konference akademických senátorek a senátorů.
Jako předsedkyně SK RVŠ budete zřejmě jednat s novým ministrem školství. V současnosti to vypadá, že jím bude opět Robert Plaga z ANO. Jak předpokládáte, že se vám s ním bude jednat?
Doufám v navázání na dobrou spolupráci se SK RVŠ z doby, kdy byl Robert Plaga ministrem. Pamatuji si jej z několika Konferencí akademických senátorek a senátorů a myslím, že on ví, že SK RVŠ je citlivá na práva studujících a je velmi ochotná se za ně tvrdě postavit. Takže pokud se Robert Plaga stane ministrem školství, předpokládám, že spolupráce může být dobrá. Vypadal přístupný diskusi.
Jak je to s vůlí současných studentů a studentek angažovat se v tvorbě podoby studia?
Vůle by byla, ale moc se jim nedává prostor. Podle mě každý absolvent by byl schopný říct, co má být na studijním programu jinak, jak by měla třeba vypadat státnice a tak dále. Problém je, že se na to nikdo neptá. Zpětná vazba od absolventů a absolventek se sbírá, ale často ne úplně systematicky a standardizovaně.
A chtějí se studující zapojovat už během svého studia?
Zájem kandidovat i volit do akademických senátů roste. Už to, že jdu k volbám a vyjádřím někomu podporu, znamená, že mi systém není lhostejný. Zájem je a studující, kteří se dostanou do senátu, chtějí být v té funkci dobří. Studující opravdu mají zájem přijet, dozvědět se něco víc, sdílet zkušenosti. Narůstá povědomí i popularita akademických senátů, i proto jsme před několika lety vytvořili příručku pro akademického senátora. Doufám, že v budoucnu bude růst povědomí i o SK RVŠ, jsme takový zastupitelský orgán zastupitelských orgánů. Nás volí studenti ve velkých akademických senátech univerzit. Jsme takový národní studentský senát.
Brzy by se měl začít připravovat nový vysokoškolský zákon. Tušíte, co za novinky by měl přinést?
Ano, po nedávné novele vysokoškolského zákona by se měl připravovat nový, v kuloárech už se o něm dlouho mluví. Mimo jiné se objevila informace, že by se omezovalo zastoupení studujících v akademických senátech. To se nám rozhodně nelíbí, budeme tlačit na to, že to takhle nesmí být. Akademickou samosprávu se zastoupením studentek a studentů považuji za nepodkročitelné minimum při diskusích o novém vysokoškolském zákoně. Třetinu až polovinu v akademických senátech my jako studenti máme mít. Můžeme vést diskuse o tom, jak mají senáty fungovat, ale na minimálně třetinu zastoupení si nenecháme sáhnout. Pokud by nás chtěl někdo výrazně omezovat, dokážeme se jako studující spojit a ukázat svou sílu napříč republikou. Studující jsou v těchto orgánech důležitými nositeli změny a další nepřímé kroky k většímu konzervatismu na vysokých školách opravdu nepotřebujeme.
Další novinkou by podle mých informací mohla být funkční místa docentů a profesorů, což je častá praxe v zahraničí. V Česku se nyní stanete profesorem na celý život, není to pozice, ale akademický titul, a jak říká můj kolega: pak už můžete, co chcete. V zahraničí to funguje tak, že všichni jsou Ph.D., jsou vědci a ucházejí se o pracovní pozici docenta či profesora. A nestává se, že problematičtí docenti a profesoři kolují v systému. Pokud jsou usvědčeni z plagiátorství, publikování v predátorských časopisech či sexuálního obtěžování, nemůže se stát, že prostě jen odejdou na jinou školu tak jako v Česku. Tato změna by pomohla lepšímu a pružnějšímu pracovnímu prostředí na vysokých školách, otevření se kvalitním vědcům ze zahraničí. Větší konkurenční prostředí pak zákonitě vede k vyšší kvalitě výuky a vědy. Dala by také možnost vedoucím kateder a děkanům více manažersky řídit instituci.
Kromě toho, že jste předsedkyní SK RVŠ, jste také studentskou zástupkyní v Radě Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání a aktivně se zapojujete do akcí Školské ombuds platformy. Jak se dají všechny tyto funkce zvládat a kolik tomu věnujete denně času?
Kromě toho ještě pracuji v nemocnici a studuji doktorské studium. A ano, bere to hodně času a je to samozřejmě určitá oběť pro systém. Věnuji tomu volný čas o víkendech a podobně. Ale současně mě tyto aktivity baví, dávají mi smysl a mám pocit, že posouváme české vysoké školství dál tak, aby bylo vstřícnější ke studujícím. V SK RVŠ máme skvělou partu, baví mě s těmito lidmi spolupracovat, protože i u nich vnímám zápal pro věc.