Nová metodika hodnocení vědy má obnovit důraz na kvalitu

Tři roky trvalo, než se Rada pro výzkum, vývoj a inovace shodla na nové metodice hodnocení vědy, která má nahradit nefunkční systém známý jako kafemlejnek. Do posuzování výsledků vědy a výzkumu se tak má výrazně vrátit hledisko kvality. Metodiku 17+ schválila začátkem letošního roku vláda a pracovní skupina České konference rektorů ji má dopracovat do finální podoby tak, aby ji nejpozději do konce roku předložila ministru či ministryni školství a místopředsedovi vlády pro vědu, výzkum a inovace. Předpokládá se, že se podle ní budou hodnotit výsledky za loňský i letošní rok.

Nová metodika obsahuje pět modulů, které budou hodnotit různé vlastnosti výzkumných organizací. Moduly 1 a 2 se zaměřují na kvalitu vybraných výsledků a výkonnost výzkumu. Modul 3 má hodnotit společenskou relevanci výzkumu, čtvrtý pak takzvanou viabilitu, což je kvalita řízení instituce, a poslední pátý modul bude hlídat strategii a koncepci.

V podstatě hotové jsou první dva moduly, které by měly mít podle místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace a prorektora pro výzkum Masarykovy univerzity Petra Dvořáka v celkovém hodnocení také nejvyšší váhu. K posuzování výsledků výzkumu se v nich budou vyžívat bibliometrické metody a vzdálené recenze.

Protože jde o velmi významnou změnu v hodnocení, zavádět se bude postupně až do roku 2020. Kompletní hodnocení podle pěti modulů by tedy mělo být dokončeno v celém systému v letech 2020/2021. Pro hodnocení v letech 2017 a 2018 budou využity jen první dva moduly: Modul jedna bude hodnotit pouze nebibliometrické výsledky, modul dva pouze bibliometrické.

Modul jedna je založen na posouzení vybraných výsledků odborným panelem, a to jejich kvality, originality a významnosti v mezinárodním měřítku. Hodnotit se v něm bude jen omezený počet výsledků výzkumu, které si zvolí jednotlivé instituce samy, a to s ohledem na výzkumné funkční celky, tedy fakulty a ústavy.

Zjednodušené hodnocení v prvních dvou letech znamená, že výstupy především z humanitních a sociálních věd projdou vzdálenými recenzemi, tzv. peer review, a to vždy dvou odborníků u každého výsledku. „Otázkou bylo, kolik výstupů do hodnocení zařadit. V současné chvíli je to tak, že je to minimálně deset výsledků, které byly zařazeny do Rejstříku informací o výsledcích (RIV) v uplynulých pěti letech. Jejich počet se pak může navyšovat podle míry institucionální podpory, a to vždy o jeden výsledek za každých započatých deset milionů podpory,“ uvedl Dvořák.

Hodnotitelé zařadí každý výstup na škále A až E, kdy A znamená mimořádný výsledek, který odpovídá z hlediska originality, významu a obtížnosti získání špičkové světové úrovni, i když se v některých případech může týkat pouze národního prostředí, až po E, které označuje výsledek, který je v mezinárodním nebo národním prostředí průměrný až podprůměrný a nemá žádný vliv na rozvoj nebo kvalitu oboru.

„Podle tohoto hodnocení, pak daný obor získá profil na stejné hodnotící škále. Každému písmenu bude přiřazena konkrétní bodová hodnota, která se sečte za všechny hodnocené výsledky daného oboru. Výsledný součet se porovná s teoretickým maximem, tedy případem, kdy by všechny výstupy získaly hodnocení A, a obor tak získá svou hodnotu. Ta se odrazí ve výsledku za celou univerzitu,“ stručně popsal základní metodiku hodnocení nebibliometrických výsledků Dvořák.

Radek Melichar z tiskového oddělení místopředsedy vlády pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka upřesnil, že hodnotitele bude zajišťovat Rada vlády pro vědu, výzkum a inovace. „Nominační proces byl nastartován po schválení postupu na posledním dubnovém zasedání rady. Struktura odborných panelů poprvé odpovídá uznávanému oborovému členění OECD a je v souladu s převodníkem oborů z bývalého členění RIV,“ doplnil Melichar.

Především přírodní a lékařské obory se pak budou v prvních letech hodnotit na základě bibliometrických analýz výstupů evidovaných v databázi Web of Science (WoS) a Scopus s tím, že bude-li výsledek v obou databázích, dostane přednost ten ve WoS. „V tomto modulu bude mít pravděpodobně podstatně vyšší váhu lepší polovina hodnocených výsledků. Výsledky se porovnají na národní úrovni a obory opět získají konkrétní hodnocení na škále A až E,“ doplnil místopředseda RVVI.

Součástí metodiky je i odlišení výsledků základního a aplikovaného výzkumu a také možnost posoudit některé výzkumy oběma přístupy, a to u oborů, kde nemusí být bibliometrické výsledky příliš přesné jako matematika či informatika či technické vědy.

Výsledná hodnocení všech oborů dané vysoké školy pak dají dohromady výsledek pro celou univerzitu, která opět získá známku na stupnici A až E. „Podle toho pak získá určitý objem peněz, který může být stejný nebo i vyšší, než v předchozích letech. Například u kategorie B se uvádí, že přinese univerzitě patnáctiprocentní navýšení podpory,“ doplnil Dvořák a zdůraznil, že rozdělení peněz mezi jednotlivé obory dané vysoké školy již bude záležet na dohodě uvnitř instituce.