Už na konci roku zasedne Rada pro výzkum, vývoj a inovace a schválí první výsledky hodnocení vědy novým způsobem. Školám se podle Metodiky 17+ zatím rozdělí 193,5 milionů korun. Akademici se nemusí bát, že by kvůli novince přišli o peníze na výzkum, rozdělovat se zatím budou jen prostředky z navýšení. Časem by se ale mělo rozhodovat o miliardách korun.
O tom, jak se rozdělí první peníze podle nové metodiky hodnocení vědy, se rozhodne už letos v prosinci. Bude zasedat Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), schválit by se měly dosavadní výsledky hodnocení a ministerstvo školství by mělo rozhodnout o nárůstu peněz za výzkum pro jednotlivé vysoké školy. Prozatím se bude podle nového způsobu hodnocení rozdělovat poměrně malá částka, 193,5 milionů korun, která by se měla objevit v rozpočtech škol už v příštím roce 2019. Je to ale jen předvoj velké změny v hodnocení vědeckých výsledků v Česku. Na konci půjdou částky, které se podle nové, inovované „kuchařky“ rozdělí, do miliard.
„Od samého začátku se řeklo, že se v zavádění metodiky bude jednat jen o nárůst podpory výzkumu, že žádná vysoká škola o nic nepřijde a jen ty dobré a vynikající mohou dostat něco navíc,“ ubezpečuje první místopředseda RVVI Petr Dvořák.
Kolik peněz nakonec půjde podle nového hodnocení vysokým školám, zatím není jasné a je to předmětem diskusí. Uvažuje se zatím o dvou miliardách korun. Jisté ale je, že metodika by měla být hotová v roce 2020 a od té doby by se podle ní mělo naplno hodnotit.
Kafemlejnek končí, roli bude hrát kvalita
Na nové Metodice 17+ pracují RVVI, vláda i školy už čtvrtým rokem. Především by měla nahradit nefunkční kafemlejnek, kdy se vědecké výsledky slepě přepočítávaly na body a body na peníze, bez ohledu na kvalitu práce vědců.
„Cílem zavedení nové metodiky je především úsilí o podstatně větší efektivitu vynakládání veřejných prostředků do výzkumu a vývoje, vyšší podpora mezinárodní konkurenceschopnosti české vědy a změna financování výzkumných organizací k vyšší finanční jistotě jejich rozvoje. Nový systém také přináší potřebné oddělené hodnocení základního a aplikovaného výzkumu i zohlednění charakteru jednotlivých oborů,“ říká místopředseda RVVI Pavel Baran.
Nyní se dokončuje první rok implementační fáze. Tedy hodnocení všech výzkumných organizací, které měly bibliometrizovatelné výsledky v časopisech zařazených do mezinárodně uznávaných databází WoS a Scopus. Jde o takzvaný druhý modul, který hodnotí výkonnost výzkumu na školách. „Zároveň se v tomto roce hodnotí výběr nebibliometrizovatelných výsledků organizací, které jsou financovány prostřednictvím institucionální podpory,“ dodává Baran. To pro změnu patří do prvního modulu metodiky, který se zaměřuje na kvalitu výzkumu.
Česko na světové úrovni
U oborové bibliometrie rada aktuálně posoudila, jak je na tom rozvoj oborů v Česku v porovnání se světem a určila pracoviště, která ve sledovaném období publikovala v nejprestižnějších časopisech příslušných oborů. „V bibliometrické analýze se dále dopodrobna zabýváme publikačními profily jednotlivých pracovišť,“ dodává Baran.
Oborové bibliometrické zprávy z dat za jeden rok prokázaly, že ve většině oborů výzkumu a vývoje je Česká republika na úrovni světového standardu. „Dokonce jsme identifikovali několik oborů, které takový standard převyšují. Ve všech oborech přitom existují pracoviště a vědci, kteří publikují v nejprestižnějších světově uznávaných časopisech,“ podotýká Baran.
Z měna v určení pořadí škol
Ke vznikajícímu způsobu hodnocení se již vyjádřila i Česká konference rektorů (ČKR). „Návrh, který vzniká, říká, že na základě hodnocení vědních oblastí vznikne hodnocení dané univerzity. To mělo být roztříděno do hodnot A, B, C, D, do určitých čtyř klastrů,“ popisuje rektor Univerzity Karlovy a předseda ČKR Tomáš Zima.
„Při debatě na půdě České konference rektorů se toto klastrování nehodilo, byla o tom debata a přijali jsme usnesení, že bude lépe, když se udělá pořadí od jedničky do šestadvacítky jednotlivých vysokých škol,“ navrhuje Zima. Právě Česká konference rektorů je také součástí pracovní skupiny, která jedná o nové podobě hodnocení vědy společně s ministerstvem školství a vládou.
Pět částí, pět kritérií hodnocení
Nová Metodika 17+ sestává z pěti takzvaných modulů, které budou hodnotit různé vlastnosti výzkumných organizací. Nejvíce hotové jsou moduly 1 a 2, přičemž jednička se zaměřuje na kvalitu vybraných výsledků výzkumu a dvojka na výkonnost výzkumu, tedy bibliometrii.
Ze všech částí je právě druhý modul dopracovaný nejvíce. Bibliometrické výsledky už má RVVI dokonce zpracované v grafu a je tak možné vidět první náhledy nového způsobu hodnocení.
Modul 3 má posoudit společenskou relevanci výzkumu, tedy důležitost pro společnost. Čtvrtý pak takzvanou viabilitu, což je kvalita řízení instituce, například vysoké školy, a poslední pátý modul bude hlídat strategii a koncepci školy. Koncepce metodiky byla do velké míry inspirována zahraničím, totiž britským způsobem hodnocení vědy.
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.