Magazín Universitas přináší první text ze série článků prestižního britského týdeníku Times Higher Education.
Phil Baty zkoumá vztah mezi nejlepšími univerzitami na světě a jejich polohou, o kterém mluvil na konferenci Going Global 2017.
Jaké základní přísady je potřeba smíchat, aby vznikla prvotřídní univerzita? Vzhledem k tomu, že už jsem sedm let redaktorem žebříčku světových univerzit World University Rankings časopisu Times Higher Education, slýchám tuto otázku velmi často.
Odpověď vždycky vyžaduje výklad o důležitosti institucionální autonomie a akademické svobody a zdůraznění jedné podstatné skutečnosti, totiž že skvělou univerzitu nemůžete vybudovat bez skvělých lidí. Jeden prvek je ale nepopiratelně důležitější než kterýkoli jiný: staré dobré peníze.
Prvotřídní univerzitu není možné založit ani udržet v chodu bez „vynaložení značných prostředků“ (jak to formuloval Jamil Salmi, bývalý expert Světové banky na terciární vzdělávání).
Bez peněz nemůžete zajistit potřebné výzkumné zázemí ani vhodné prostředí pro výuku. Co je ale nejdůležitější: neuspějete na současném globálním trhu práce v tvrdé soutěži o talentované lidi. Pokud nemáte finance na zaplacení konkurenceschopných mezd, nedokážete je přilákat ani udržet.
Skutečnost, že o peníze jde v globálním vysokoškolském vzdělávání až v první řadě, se mi zdá být očividná a data z univerzitních žebříčků jsou toho jasným důkazem. Níže uvedený graf ukazuje jasnou korelaci mezi financováním a umístěním univerzity v žebříčku.
Celá pravda o vztahu mezi bohatstvím a prvotřídními univerzitami ale vychází jasně najevo v nové řadě názorných vizuálních srovnání, které pro časopis Times Higher Education (THE) vytvořil Ben Hennig, docent na fakultě přírodních věd a věd o životním prostředí na Islandské univerzitě (a autor těchto nesmírně zajímavých webových stránek).
Těmto obrázkům, které se budou tento týden prezentovat na konferenci Going Global pořádané Britskou radou, se říká transformované mřížkové kartogramy (anglicky gridded cartogram transformations).
Na obrázku níže přetvořil Hennig mapu světa podle bohatství jednotlivých zemí vyjádřeného hrubým národním produktem. Rozloha každé země je upravena tak, aby odrážela výkonnost jejího hospodářství. Můžete tu vidět třeba to, jak se Severní Amerika a západní Evropa nafukují a vystupují do popředí, zatímco celý africký kontinent prakticky mizí. Na tuto novou mapu světa zanesl Hennig všechny univerzity žebříčku World University Rankings THE, přičemž větší červené tečky představují 50 nejlepších univerzit na světě.
Druhá Hennigova mapa ukazuje realitu ještě jasněji. Nejlepší výzkumné univerzity na světě podle žebříčku THE World University Rankings jsou ukázány na mapě světa, kde velikost zemí neurčuje jejich rozloha, ale počet obyvatel.
Vidíme tu extrémní koncentraci nejlepších univerzit na bohatých, ale relativně méně zalidněných kontinentech Severní Ameriky a Evropy, zatímco ohromující počet lidí má ke vzdělání, které poskytují přední výzkumné univerzity ze žebříčku, jen omezený, nebo vůbec žádný přístup.
Důsledky pro vývoj světové ekonomiky a pro rovnost obyvatel této planety jsou zásadní.
Phil Baty je ředitelem redakce žebříčku Global Rankings časopisu Times Higher Education. Jeho prezentace na konferenci Going Global s názvem World rankings data reveals the next knowledge hubs se uskutečnila 23. května 2017.
2017 Times Higher Education. All rights reserved. Publikováno na základě dohody o spolupráci s Times Higher Education, přeloženo magazínem vysokých škol Universitas. Článek v angličtině naleznete zde. / Republishing based on partnership between Times Higher Education and Universitas magazine. 2017 THE, all rights reserved. You will find the article in English on the website www.timeshighereducation.com.