Významný fokus na aktuální česko-slovenskou tvorbu nabídl mj. letošní 52. ročník Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Program slavnostně otevřela premiéra filmu Wirbel režiséra Tomáše Hubáčka. V programu nechyběly ani životopisné filmy Nepela a Franz nebo slovensko-české psychologické drama Marka Škopa Láska. To mělo dokonce na LFŠ světovou premiéru.
Už páteční slavnostní uvedení filmu Wirbel přineslo mimořádnou podívanou. Z filmu sice bude kasovní trhák asi jen těžko, ale dílo a jeho zpracování nabídlo nadčasové téma. Wirbel je zároveň snímkem, který ukazuje, že dnešní filmař se nesmí nechat odradit a musí si jít za svým cílem několik let. V případě režiséra Tomáše Hubáčka, který zároveň zkomponoval hudbu k filmu, to bylo dlouhých devět let. Na podkladu svatojiřské legendy zkonstruoval mysteriózní podívanou s mimořádnýmiá výkony Davida Švehlíka a Judit Pecháček. Dominuje jí krajina Českého středohoří. Filmaři ale natáčeli i v Bílých Karpatech nebo na Slovácku.
Hubáček na premiéře svůj snímek popisoval jako hypnotický příběh o prastarých silách v krajině, hledání domova a hledání identity. Postava ztvárněná Švehlíkem zdědí osamělý dům někde v česko-německém pohraničí a začíná si všímat, že s domem i krajinou není něco v pořádku, což je téma pro dnešní svět velice aktuální. V ději se prolíná současnost a minulost a nabízí mj. i zdání blížící se ekologické katastrofy.
Výjimečným snímkem z české produkce je i Tanec s medvědem Jitky Rudolfové, ve kterém mladá talentovaná houslistka, jejíž dosud nenarozené dceři byl diagnostikován Downův syndrom, stojí před rozhodnutím, zda těhotenství ukončit, nebo přivést na svět dítě s postižením. Citlivě natočené komorní drama, v němž podává skvělý výkon Pavla Gajdošíková, se vyhýbá jednoznačným soudům.
Výsadou Filmovky jsou besedy s tvůrci. Někdy mohou i překvapit. Příkladem byl česko-slovenský snímek 33 kroků. Název odkazuje na počet kroků, které hlavní hrdina urazil ze svého domu, než ho neonacisté málem zabili. Rom Milan Daniel ve filmu hraje sám sebe. S režisérem si podle vlastních slov seznámil na nádraží. Film osciluje mezi dokumentem a hraným snímkem. Linka mezi oběma směry je pouze nepatrná a ukazuje především Danielovy úvahy o pomstě. Jeho trýznitel ovšem v mezičase zemřel. Jak je obtížné pro oběť se vyrovnat s útokem pak zhmotnil herec vlastního příběhu při diskuzi, když oznámil, že smrti útočníka sám nevěří. Tím překvapil i tvůrce samotné.
Na Filmovce se už tradičně rozdávaly také výroční ceny. Dostali je Jiří Lábus, Anna Geislerová a francouzský režisér animovaných filmů Michel Ocelot. Především Lábus se stal na akci populární postavou, kde se mihl, tam bylo plno. Kromě „historek z natáčení“ zmínil, že za svým snem stát se hercem šel v podstatě od školy. LFŠ na jeho počest uvedla snímky Sjezd abiturientů, Spiklenci slasti, Klauni a Vlastníci. Lábus sám dá na první představení scénáře. „Když si první přečtu scénář a vím, co mám hrát, okamžitě mám obrys té postavy. Pak to samozřejmě koriguju s režisérem a autory, ale první vjem dostanu hned při prvním přečtení scénáře a té role," uvedl Lábus.
Letošní Filmovka se uskutečnila už po dvaapadesáté. Organizátoři hned na úvod popisovali, jak je čím dál těžší získávat peníze. Bolí zejména ztráta podpory od ministerstva kultury. V publiku proto chyběl současný ministr Oto Klempíř ale naopak akci neopomenul jeho předchůdce Martin Baxa. Se současným ministrem se organizátoři i publikum vyrovnali osobitě a vtipně - zpěvem písně skupiny Buty s textem: „Jednou ráno přišel vítr, vzal si střechu i s pokrývačem i s klempířem….“
Dvaapadesátý ročník festivalu během sedmi dnů přivítal více než 4 600 akreditovaných návštěvníků a návštěvnic, pořadatelé v rámci balíčků prodali 5046 vstupů a nabídli 212 filmů, sedm snímků ve virtuální realitě i osmdesát doprovodných akcí.