Evropský zbrojní průmyslu se v souvislosti s ukrajinskou krizí mění a stává se z nečinného, exportem orientovaného sektoru hlavním motorem evropské strategické autonomie. Změny vyvolané válkou jsou přitom spíše strukturální než konjunkturální. Řada "tabu" obranné výroby byla prolomena a džin v podobě přepracování evropské obranné výroby podle nových parametrů je už venku z lahve. Úkolem pro nejbližší měsíce a roky je definovat pravidla, podle kterých bude fungovat. Na změny upozorňuje aktuální speciální číslo časopisu European Security, které spolueditoval Martin Chovančík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Evropskou unii často vnímáme jako moloch, který není schopen rychlé reakce. Od roku 1957 nicméně Unie prokázala svou schopnost vnitřní inovace tam, kde to mnozí považovali za nemožné. Příkladem je zavádění eura nebo Frontexu. Obranný průmysl je zjevně další segmentem, kde se to aktuálně děje. „Všechny zúčastněné strany, tedy jednotlivé státy i instituce Evropské unie, se snaží přeformulovat svou roli směrem k vzniku hybridního modelu správy. Evropská komise už není odsouzena k pasivní integraci prostřednictvím regulace a členské státy EU zároveň už nepovažují národní reakce za dostatečné,“ uvedl Chovančík.
Evropa aktuálně buduje nový koncept na modelu koordinované suverenity. „Jde o hybridní uspořádání, v jehož rámci si členské státy zachovávají ústavní pravomoc nad použitím síly, zatímco společně s Evropskou komisí sdružují finance k jejímu zavádění a udržování,“ uvedl Chovančík. Tato proměna logicky není bez tření. Jednotlivé státy mají různé představy o válečných ekonomikách, totální obraně nebo dokonce o tom, co znamená zbrojení jako takové a kdo by měl co dělat. Státy podle Chovančíka vytváří i zpochybňují novou realitu zároveň.
Speciální číslo časopisu European Security hledá odpovědi na otázky Jak má Evropa obnovit obrannou výrobu po desetiletích omezených kapacit? A jak se samotná podoba obranného průmyslu mění s novými technologiemi? Nejde přitom jen o to vyrábět více. Autoři zkoumají, jak nové technologie, dual-use sektor a algoritmický vývoj mění hranice obranné výroby, jakou roli obranný průmysl hraje v evropské strategické autonomii, jak do jeho proměny vstupují evropské instituce a jak se mění jeho politické, veřejné a mediální vnímání.
European Security patří mezi nejvýznamnější odborné časopisy zaměřené na evropskou bezpečnost. Martin Chovančík se jako spolueditor podílel na úvodní studii speciálního čísla Arming Europe – Reconceptualising European Defence Production a je zároveň spoluautorem dalších dvou výzkumných článků. Mezi dalšími autory z FSS MU jsou Adriana Ilavská a Oldřich Krpec, kteří jsou stejně jako Chovančík zapojeni do mezinárodního projektu CENTREPEACE financovaného Evropskou komisí, v rámci něhož spolupracují s institucemi v Norsku a Finsku (https://centrepeace.cz/cs/o-nas/o-projektu).