Masarykova univerzita je součástí procesu, jehož výsledkem má být situace, kdy neplatí čtenář za přístup k vědeckému článku a ani autor za jeho publikování. V Česku buduje národní centrum evropského projektu European Diamond Capacity Hub.
Cílem Open Access, otevřeného přístupu k vědeckým výsledkům, je zjednodušit sdílení poznání. V praxi se ale stal nákladným modelem, kde výzkumné organizace platí vysoké částky za publikování. Diamantový otevřený přístup nabízí jinou cestu - čtenář neplatí za přístup k publikacím a autor neplatí za jejich publikování. V Evropě kolem tohoto modelu vzniká nová infrastruktura a Masarykova univerzita (MU) v ní za Českou republiku sehrává zásadní roli.
Myšlenka otevřeného přístupu k vědeckým výsledkům je jednoduchá. Výsledky vědy a výzkumu výzkumu, který je financovaný z veřejných zdrojů, mají být dostupné veřejnosti. Tedy nejen výzkumníkům z dobře financovaných výzkumných organizací, ale také menším univerzitám, studentům, odborné veřejnosti, firmám, novinářům nebo komukoli, kdo chce s vědeckými poznatky pracovat. Krásná myšlenka ale brzy narazila na překážky v realiaci.
Když otevřený přístup neznamená automaticky dostupné publikování
Otevřený přístup, který měl odstranit bariéry v přístupu k vědeckým výsledkům, se stal jedním ze základních principů otevřené vědy. Jenže způsob, jakým se v posledních letech prosadil, ukázal i svou odvrácenou stranu. Čtenář se sice ke stále většímu počtu článků dostane zdarma, ale s publikováním spojené finanční náklady nezmizely, pouze se přesunuly na jinou stranu systému – na autora nebo jeho instituci.
Místo předplatného, tedy poplatku za čtení článků, se nyní vydavatelům platí poplatky za zveřejnění článku v časopise, známé jako Article Processing Charges (APCs). A právě ty se staly jedním z nejdiskutovanějších problémů současné vědecké komunikace.
V rámci zlatého modelu otevřeného přístupu (Gold Open Access) je článek po vydání dostupný čtenářům zdarma. Ale APCs, spojené s tímto publikačním modelem, mohou dosahovat statisícových částek za jeden článek a představují tak významnou finanční zátěž. Tím vzniká paradox – výsledky jsou sice otevřenější pro čtenáře, ale jejich otevřené publikování může být pro autory nebo instituce stále méně dostupné. APCs je dnes již možné plánovat jako uznatelné náklady grantů u většiny poskytovatelů, to ale pouze dále posiluje závislost výzkumných organizací na velkých komerčních vydavatelích.
Další možností je tzv. zelený model otevřeného přístupu (Green Open Access), kdy článek archivuje v repozitáři sám autor. Je ale vždy nutné respektovat licenční podmínky vydavatele a článek je tak veřejně dostupný až s časovým odstupem, po uplynutí stanoveného embarga.
Diamantový Open Access: bez poplatků pro čtenáře i autory
Jedno z možných řešení představuje diamantový model otevřeného přístupu (Diamond Open Access), kde neplatí čtenář za přístup k článku a ani autor za jeho publikování. Publikační platformy, časopisy nebo nakladatelství jsou pak financovány nejčastěji prostřednictvím výzkumných organizací, univerzit, odborných společností, grantů nebo jiné veřejné podpory. Diamantový otevřený přístup má být nekomerční, transparentní, kvalitní a řízený výzkumníky a výzkumnými organizacemi.
Podstatou diamantového modelu není jen bezplatný přístup k vědeckým výsledkům, ale také pokus změnit logiku vědeckého publikování tak, aby primárně sloužilo výzkumu, nikoli obchodnímu modelu velkých vydavatelů.
Evropa buduje společné zázemí
Téma diamantového otevřeného přístupu v posledních letech výrazně sílí na evropské úrovni. Důležitým výstupem projektů CRAFT-OA, DIAMAS a PALOMERA bylo vytvoření European Diamond Capacity Hub(EDCH), evropského centra, které má podporovat rozvoj kvalitního a udržitelného diamantového otevřeného publikování.
Na tuto linii nyní navazuje projekt AEGIS-OA. Jeho cílem je dále posílit evropský ekosystém nekomerčního otevřeného publikování, a to nejen u odborných časopisů, ale také u knih. Projekt se zaměřuje na standardy kvality, vzdělávání lidí působících ve vědeckém publikování, sdílení nástrojů a koordinaci národních center napříč Evropou.
Právě národní centra mají být klíčovým prvkem celého systému. Mají propojovat evropské standardy s konkrétními potřebami jednotlivých zemí a pomáhat redakcím, vydavatelům, univerzitám i výzkumným organizacím.
MU jako český průkopník diamantového přístupu
V českém prostředí buduje národní centrum Masarykova univerzita. Ve spolupráci Munipress a Ústavu výpočetní techniky MU vzniká České národní centrum pro diamantový otevřený přístup, které bude poskytovat metodickou podporu, doporučení k využívání publikačních nástrojů, konzultace pro redakce a prostor pro sdílení zkušeností české komunity.
„Masarykova univerzita se v této oblasti stává hlavním tahounem v České republice. Díky zapojení do evropských projektů a sítí můžeme přinášet do českého prostředí zkušenosti, standardy a nástroje, které vznikají na evropské úrovni,“ říká Martina Dvořáková z Munipress.
MU se tématu otevřené vědy věnuje dlouhodobě, zahraniční zkušenosti získala mimo jiné díky zapojení do projektu CRAFT-OA. Svou pozici posílila také vstupem do konsorcia OPERAS, jedné z významných evropských infrastruktur podporujících otevřenou vědeckou komunikaci, zejména v humanitních a sociálních vědách. MU se stala jeho prvním řádným členem z České republiky.
Díky těmto aktivitám může MU propojovat zahraniční témata s potřebami, které jsou specifické pro české prostředí, zejména s důrazem na praktickou podporu univerzitních vydavatelství, redakcí odborných časopisů, výzkumných organizací i samotných vědců.
Proč by to mělo zajímat výzkumnictvo?
Na první pohled může diamantový otevřený přístup působit jako téma pro knihovníky, vydavatele nebo odborníky na vědeckou komunikaci. Ve skutečnosti se ale týká každého výzkumníka, který publikuje, čte odbornou literaturu nebo se pohybuje v systému hodnocení vědy.
Současný způsob hodnocení vědy a nastavení grantových podmínek významně ovlivňuje publikační zvyklosti vědců a částky, které musí za publikování vynaložit.
„Beze změny způsobu hodnocení vědy se nepohneme. Pokud bude systém nadále zvýhodňovat určité typy časopisů a publikačních výstupů, budou se tomu vědci přirozeně přizpůsobovat. Diamond Open Access proto není jen technickým řešením, ale součástí širší debaty o tom, jakou vědu chceme podporovat,“ upozorňuje Dvořáková.
Diamantový otevřený přístup nepředstavuje rychlé řešení všech problémů vědeckého publikování. Nabízí směr, který může posílit akademickou kontrolu nad vědeckou komunikací, umožnit účelnější využití finančních prostředků na vědu a výzkum, snížit závislost na komerčních vydavatelstvích a vysokých publikačních poplatcích a podpořit větší rozmanitost publikačního prostředí.
V českém prostředí je zatím otevřený přístup spojován především s publikačními poplatky a zlatým modelem otevřeného přístupu. To se ale začíná postupně měnit.
„V Česku se o Diamond Open Access zatím moc nemluvilo. Právě proto je důležité začít téma vysvětlovat jednoduše a srozumitelně. Ne jako další zkratku, ale jako praktickou možnost, jak zlepšit systém vědeckého publikování,“ říká doplňuje Dvořáková.
Masarykova univerzita se díky svému zapojení do evropských iniciativ, projektu AEGIS-OA, konsorcia OPERAS a budování českého národního centra pro diamantový otevřený přístup dostává do pozice průkopníka této změny v českém prostředí.