Pražská UMPRUM řeší nepříjemnou situaci – výukové prostory, které si dvacet let pronajímala od vedlejší Taneční konzervatoře hlavního města Prahy, chce nyní konzervatoř zpátky. Ovšem UMPRUM je rekonstruovala za peníze z dotací. Spor se vyhrotil natolik, že UMPRUM podala žalobu proti ukončení nájmu. Kořeny současného sporu mezi dvěma sousedícími školami sahají až do 90. let, kdy se dělil majetek mezi stát a municipality. Je to systémový problém, který se netýká jen této instituce, ale její případ ukazuje, do jakých situací se může vše v krajních případech dostat. MŠMT na to však jen vzkazuje: majetkové záležitosti si mají vysoké školy řešit samy.
Spory o majetek se nevyhýbají ani vysokým školám. Pro ty menší však mohou být velmi bolestné, zvlášť když jde o cifru tak vysokou, že znamená roční rozpočet celé instituce. A zdaleka nejen o to – ohrožena může být výuka, financování rekonstrukce budovy a celkový chod školy. V takové situaci se nyní ocitla pražská Vysoká škola uměleckoprůmyslová (UMPRUM). Nyní totiž UMPRUM hrozí, že přijde o pět výukových prostor v rekonstruované budově svého sídla na náměstí Jana Palacha v centru metropole. Nárokuje si je totiž Taneční konzervatoř hlavního města Prahy, která sídlí ve vedlejší budově.
Kořeny současného sporu mezi dvěma sousedícími školami sahají až do 90. let, kdy se dělil majetek mezi stát a municipality. Administrativní chybou v rozdělování katastrálních pozemků připadla část jednoho z křídel budovy Taneční konzervatoři. „Ta ji ovšem před tímto rozdělením nikdy nevlastnila, nevyužívala, ani tam neměla přístup,“ jak UMPRUM tvrdí ve svém prohlášení.
Tehdejší vedení škol komplikovanou situaci vyřešila dohodou o dlouhodobém pronájmu. UMPRUM tedy dvě dekády využívala pět učebních prostor – kreslírnu, dvě velké posluchárny, workshopovou místnost a učebnu katedry architektury.
Vše fungovalo bez potíží, s Taneční konzervatoří UMPRUM udržovala přátelské sousedské vztahy. „Hlavně však obě školy v synergii plánovaly řešení své prostorové nouze. Architekti UMPRUM pro konzervatoř vytvořili studii tanečního sálu na dvoře obklopeném oběma budovami. UMPRUM také nabídla maximální součinnost při jeho výstavbě,“ říká rektor UMPRUM Jindřich Vybíral.
Vztahy obou uměleckých škol se dramaticky zkomplikovaly po odchodu dlouholetého ředitele konzervatoře Jaroslava Slavického.
V roce 2026, kdy probíhala již čtvrtá etapa kompletní rekonstrukce a hodnota křídla budovy stoupala, nová ředitelka Taneční konzervatoře tento dlouhodobý nájem vypověděla a prostory si začala nárokovat.
V současnosti běží výpovědní lhůta, UMPRUM by se měla z prostor vystěhovat, což ovšem nechce. Argumentuje tím, že ztráta těchto prostor by znamenala zásadní zásah do výuky i financování probíhající rekonstrukce. Důsledky by zasáhly i financování celkové rekonstrukce budovy, která probíhá od roku 2024 a je hrazena z dotací od MŠMT – v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský– i z vlastních prostředků školy. „Část rozpočtu v řádu desítek milionů korun jsme již do oprav investovali,“ připomíná rektor Vybíral. UMPRUM proto podala žalobu, kterou se proti výpovědi brání.
Bez učeben se neobejdeme
Spor se tak dostal do patové situace. Dvě uznávané školy, kdy například UMPRUM patří do stovky nejlepších uměleckých škol na světě a Taneční konzervatoř hlavního města Prahy je na republikové špičce, se nemohou dohodnout.
„My se bez těch učeben a přednáškových sálů opravdu neobejdeme. Velké průřezové přednášky pro celý ročník prostě není kam jinam dát,“ upozorňuje kvestor UMPRUM Petr Pelcl. Dodává, že jestli budou muset vrátit dotaci na rekonstrukci, může to školu ekonomicky úplně zlikvidovat. „UMPRUM je malá škola, nemá stamiliony v rezervách,“ připomíná.
Co by tedy podle UMPRUM bylo ideální řešení situace? Fungující učebny ve vlastnictví UMPRUM a bezproblémově vyřízená dotace, stejně jako fungující taneční sál pro Taneční konzervatoř, který by se postavil současně s dokončováním rekonstrukce budovy UMPRUM. „Tak aby dopady stavební činnosti na obě školy byly minimální. Podzemní založení tanečního sálu bude technicky složitý úkol a bylo by výhodné obě stavby provádět zčásti zároveň,“ podotýká Pelcl.
Pokud by se stalo, že žaloba bude zamítnuta a UMPRUM bude skutečně muset z prostor odejít, pořád zůstává na stole zhodnocení pražského majetku. UMPRUM by však chtěla prostory odkoupit a tak jednou provždy spor vyřešit. Již dříve tedy zahájila jednání se zřizovatelem konzervatoře – pražským magistrátem – o odprodeji pozemku, na kterém se dotčené učebny nacházejí. Transakci schválili radní, zastupitelstvo ji však nakonec neschválilo. „Předpokládáme, že po volbách se k problému vrátíme. Zhodnocení cizího majetku není téma, které lze snadno jen tak odestát. Bude se muset vyřešit a UMPRUM vždy hledala cestu dohody. Za nás je nejjednodušší vrátit se k původní kupní smlouvě. Praha o nic nepřijde a navíc dostane peníze za majetek, který fakticky nijak nevyužívá. Ty pak může využít například právě pro výstavbu Tanečního sálu na dvoře objektu,“ navrhuje Pelcl.
Dodává, že pokud bude mít UMPRUM zajištěné učebny, jež potřebuje, určitě se výstavbě tanečního sálu nebude bránit.
Konzervatoř: vstup do učeben jsme dříve měli
Současná ředitelka konzervatoře Pamela Morávková ani po opětovné prosbě oficiální stanovisko školy k této záležitosti neposkytla, upřesnila však informaci ohledně vstupu do daných prostor. „Podle plánů budovy Taneční konzervatoře hl. m. Prahy byl tento vstup ještě v roce 1956 zakreslen z naší strany, nikoli z budovy UMPRUM. Tvrzení a informace o tom, že jsme do budovy nikdy vstup neměli, se tedy rozhodně nezakládají na pravdě,“ vzkázala Morávková.
Konzervatoř nicméně argumentuje tím, že prostory potřebuje ke svému dalšímu rozvoji a že se potýká s nedostatkem prostoru. UMPRUM v rámci rekonstrukce školy vrací konzervatoři jiné místnosti, které si od ní kromě poslucháren také pronajímala. Jde zhruba o 115 m² ve 4. patře nad budovou konzervatoře. Tyto prostory jsou již několik měsíců připraveny k předání, ale konzervatoř si je doposud nepřevzala. „Nabízí se otázka, zda by právě tyto prostory nepomohly strategickému rozvoji výuky, který nová ředitelka Pamela Morávková na obhajobu svých kroků zmiňuje,“ ptá se kvestor Pelcl.
MŠMT může radit, nikoli se do sporu vložit
Ministerstvo školství potvrdilo, že o dané záležitosti ví. V současné době ji ale aktivně neřeší, neboť nevyžaduje bezprostřední zásah v rámci působnosti ministerstva.
„V případě, že by se situace změnila nebo by měla přímý dopad do oblasti, která spadá do působnosti MŠMT, bude možné se jí dále zabývat,“ ujišťuje mluvčí MŠMT Ondřej Macura. Dodává, že MŠMT může v jednotlivých případech poskytnout odbornou součinnost, ale nemůže se do sporu samo vložit. Nejde totiž o státní majetek, ale o majetek veřejné vysoké školy, takže právní řešení sporu je primárně její odpovědností. „Veřejná vysoká škola je samostatnou právnickou osobou a své majetkové záležitosti řeší primárně sama, prostřednictvím vlastní správní rady. Může také využít vlastní právní kapacity nebo externí právní zastoupení,“ doporučuje Macura.
Že by se vysoké školy mezi sebou soudily o prostory, nebývá podle MŠMT časté, v žádném případě nejde o běžný nebo systematický typ sporů. Nedá se tedy vyvozovat, že by zde šlo o systémovou chybu. „Jednotlivé případy se ale objevují, například spory vysokých škol o nájemní vztahy, vlastnictví nemovitostí nebo stavební projekty. Jejich výsledky jsou ale individuální,“ říká Macura a dodává, že nejčastěji jde o vlastnictví nebo užívací práva k nemovitosti, platnost a výklad nájemních smluv, případně o historické majetkové převody.
UMPRUM se bojí narušení rekonstrukce
Kvestor UMPRUM Pavel Pelcl vidí naději na výhru sporu v ustanovení občanského zákoníku, který říká, že šikanózní výkon práva nepožívá ochrany. Existuje na to prý bohatá judikatura. „Některé vysoké školy řešily podobný problém a většinou se s Prahou nakonec byly schopny dohodnout. Proč se nám to nedaří, nevím,“ krčí rameny Pelcl.
Jako největší problém však vidí riziko, že spor ohrozí průběh rekonstrukce. UMPRUM je v ní totiž vázána přísnými pravidly, termíny, věcnými podmínkami. Pokud něco kvůli sporu s Taneční konzervatoří nesplní, hrozí, že UMPRUM bude muset dotaci ve výši 145 milionů korun vrátit, ať už celou, nebo její část.
„Může to znamenat ekonomický kolaps UMPRUM. Představte si, že si platíte náhradní nájem po dobu rekonstrukce vašeho bytu a skončíte tak, že byt dokončený nemáte, nastěhovat se zpět nemůžete, ale peníze, které jste si na rekonstrukci půjčili, už jste na ni utratili. A k tomu se soudíte s tím, kdo vám tu rekonstrukci zkazil,“ přirovnává kvestor Pelcl.
Dodává, že UMPRUM je malá škola. Hodnota stavby, kterou nyní provádí, se rovná jejímu celkovému ročnímu rozpočtu, který činí přibližně 320 milionů korun. Vysoutěžená cena zakázky na rekonstrukci je 267 milionů korun bez DPH. „Nemáme stamilionové rezervy, ze kterých bychom mohli náklady na vrácenou dotaci prostě sanovat a smířit se s tím, že nějakou dobu nebudeme nic dalšího stavět. Na kofinancování tohoto projektu jsme šetřili mnoho let. Museli bychom drasticky omezit provozní výdaje, zejména ty na mzdy, což je zdaleka největší část,“ uvažuje Pelcl. Museli by také radikálně snížit počet zaměstnanců a zaměstnankyň a zavřít podstatnou část školy. „Vůbec si to neumím představit. UMPRUM jako prestižní umělecká škola, která je ve svém oboru 76. nejlepší na planetě, by ve své stávající podobě fakticky zanikla,“ obává se Pelcl.