První nová škola v Československu. Brněnská Veterinární a farmaceutická univerzita slaví sto let

Byla to vůbec první vysoká škola, která vznikla v samostatném Československu. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, původně Vysoká škola zvěrolékařská, byla založena přesně před sto lety: 12. prosince 1918. Tedy již pětačtyřicet dní po vzniku samostatného státu. Zřízení školy v Brně bylo překvapením, všichni očekávali Prahu.

Pro Brno tehdy rozhodla jeho centrální poloha v nově vzniklém státě a také snaha přispět k počeštění města. Brno tak získalo po České technice založené v roce 1899 svou druhou univerzitu.

Kdo se chtěl do té doby věnovat zvěrolékařství, musel do Vídně, Lvova nebo Budapešti. Čeští zvěrolékaři studovali převážně právě ve Vídni a bylo jich poměrně hodně. Ovšem když byla 28. října 1918 vyhlášená samostatná Československá republika, stali se tito studenti ve své alma mater cizinci. Ti, kteří nebyli na frontě, nebo v zajetí, vytvořili výbor a odjeli do Prahy, kde po československé vládě požadovali zřízení vysokého veterinárního lékařství, aby mohli ve svém studiu pokračovat.

„Zřízení univerzity bylo jedno z prvních a podstatných rozhodnutí nového státu, jehož představitelé si byli dobře vědomi významu veterinární profese, a tím také veterinárního vzdělávání pro každý stát. Nešlo pouze o ochranu hospodářství před nákazami zvířat a ochranu zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířete na člověka. Bylo potřeba ochraňovat i potraviny před nemocemi přenosnými potravinami na člověka, chránit zdraví zvířecích společníků a mazlíčků, a v neposlední řadě zajistit státní území před průnikem patogenů, závadných potravin a nemocných zvířat z pohledu stability a vnitřní bezpečnosti státu,“ popisuje současný, v pořadí již pětadvacátý rektor školy Alois Nečas.

V uplynulých sto letech prošla výuka veterinárního lékařství výraznou změnou. Z počátku byl hlavním pacientem kůň, protože to bylo zvíře důležité pro armádu. Postupem času to byl skot, který znamenal obživu pro člověka. Časem k původnímu zaměření na hospodářská zvířata přibyla péče o domácí mazlíčky a exotické druhy. „Moderní vyšetřovací metody nahradily standardní postupy a složité veterinární zákroky jsou dnes srovnatelné s operacemi u člověka,“ říká rektor univerzity, která je jedinou institucí v celé republice, která vychovává nové veterináře a jedna ze dvou, která poskytuje farmaceutické vysokoškolské vzdělání.

VFU letos slaví 100. výročí a pořádá u této příležitosti řadu akcí. Můžete přiblížit okamžiky vzniku vaší univerzity, a jak si toto mimořádné výročí připomínáte?
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno byla založena již 45 dní po vzniku samostatného Československa zákonem Národního shromáždění jako Vysoká škola zvěrolékařská s českým vyučovacím jazykem a sídlem v Brně. Bylo to jedno z prvních a podstatných rozhodnutí nového státu, jehož představitelé si byli dobře vědomi významu veterinární profese, a tím také veterinárního vzdělávání pro každý stát. Nešlo pouze o ochranu hospodářství před nákazami zvířat a ochranu zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířete na člověka. Bylo potřeba ochraňovat i potraviny před nemocemi přenosnými potravinami na člověka, chránit zdraví zvířecích společníků a mazlíčků, a v neposlední řadě zajistit státní území před průnikem patogenů, závadných potravin a nemocných zvířat z pohledu stability a vnitřní bezpečnosti státu.

K připomenutí si tohoto významného úkonu jsme hledali historickou paralelu do současné doby a tak jsme uskutečnili jednání vedení univerzity v Poslanecké sněmovně ČR, tedy v orgánu současnosti 2018, který odpovídá orgánu Národního shromáždění v době založení Vysoké školy zvěrolékařské v roce 1918. I prostory dnešní Poslanecké sněmovny odpovídají tehdejším prostorám Národního shromáždění, kde byl zákon o založení Vysoké školy zvěrolékařské přijat. Podařilo se nám tak zvýraznit symboliku propojující místo vzniku univerzity a místo oslav 100. výročí existence Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Během letošního roku si univerzita připomenula své založení i jinými způsoby. V červnu jsme zorganizovali na brněnském výstavišti setkání absolventů a v týdnu od 15. do 19. října oslavy vygradovaly celou sérií akcí. Do jejich přípravy se zapojilo jak vedení univerzity a akademický sbor, tak i studenti a zaměstnanci. Byl to skvělý pocit a myslím, že se nám podařilo připravit velmi důstojný program, který se líbil všem. Hned první den se konalo slavnostní setkání zástupců akademické obce a představitelů dalších institucí, na kterém univerzita udělila významným osobnostem spojených s rozvojem vysoké školy 100 medailí. V tomto týdnu jsme uspořádali již 50. ročník tradičních Zlatých promocí, na které jako jediná česká univerzita zveme 50 let po promoci absolventy školy a vydáváme jim tzv. zlaté diplomy. Do druhého století jsme symbolicky vkročili zapálením slavnostní vatry, obnovili jsme tradici Univerzitního vína a pro připomenutí 100. výročí československé státnosti jsme zasadili v rámci akce 100 lip – 100 oslav i naši univerzitní lípu. Doufám, že jako symbol demokracie, lidské pospolitosti a hrdosti bude na půdě naší alma mater minimálně po další století svědkem příznivého osudu a jejího rozkvětu. Já ji na prahu druhého století přeji jen to nejlepší. Součástí oslav bylo i společenské setkání akademické obce na mimořádném představení v brněnském městském divadle, množství vědeckých a odborných konferencí a řada dalších společenských, sportovních i turistických aktivit v areálu univerzity i mimo něj.

Oslavami 100. výročí založení Veterinární a farmaceutické univerzity Brno si připomínáme nejen vznik naší výjimečné univerzity, ale také připomínáme současné společnosti, že před 100 lety v prosinci 1918, si tehdejší stát byl vědom jedinečného významu veterinárního vzdělávání a veterinární profese, a věříme, že i současný stát v roce 2018 si uvědomuje mimořádný význam veterinárního vzdělávání a profese pro další existenci a rozvoj naší společnosti.

Univerzita začínala s úzkým zaměřením na veterinární lékařství. Postupně se její záběr rozšířil o hygienu a ekologii, ochranu zvířat a welfare, bezpečnost a kvalitu potravin a farmacii. Pokládáte nynější šíři zaměření univerzity za definitivní, anebo jsou v plánu například nějaké nové obory a směry výuky či výzkumu?
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno byla založena jako zvěrolékařská vysoká škola, tedy s tradičním především klinickým zaměřením ve smyslu rozpoznávání, léčby a předcházení nemocem, tedy zejména v pojetí dnešního studijního programu Veterinární lékařství.

Její součástí však už v počátcích byla také rychle se rozvíjející výuka zdravotní nezávadnosti a hygieny potravin. Společenská poptávka se zvyšujícím se zájmem o hygienu potravin vedla v roce 1975 ke vzniku dnešního studijního programu Veterinární hygiena a ekologie, zaměřeného na hospodářská zvířata, zdravotní nezávadnost potravin živočišného původu, hygienu potravin a ochranu zdraví člověka před nebezpečím pocházejícím z potravin.

Okolo roku 2000 Evropská unie řešila problém několika rozsáhlých kauz týkajících se bezpečnosti potravin, naše univerzita tak reagovala na tyto problémy v Evropě a založila studijní program Bezpečnost a kvalita potravin. Mj. Evropská unie v reakci na řešení problému v bezpečnosti potravin vydala množství směrnic a nařízení regulujících právě bezpečnosti potravin a jejich obsah podporuje realizaci našeho bakalářského i magisterského studijního programu na naší univerzitě.

V Evropském společenství a později Evropské unii zejména po roce 1990 začala na významu velmi silně nabývat problematika ochrany a pohody zvířat. Naše univerzita velmi brzy po roce 1990 zavedla do výuky problematiku ochrany zvířat, následně vznikl samostatný studijní předmět a v reakci na silnou akcentaci této problematiky v Evropě po roce 2010 vznikl na naší univerzitě v roce 2012 samostatný studijní program Ochrana zvířat a welfare na bakalářské i magisterské úrovni, opírající se o dlouholeté tradice univerzity v této problematice, výzkum i organizaci vědeckých setkání v ochraně a pohodě zvířat.

Také v zaměření na farmacii VFU Brno navazovala na dlouholeté tradice. Původní farmaceutická fakulta sídlila v padesátých letech v Brně, než byla přenesena v roce 1960 do Bratislavy. Po roce 1990 se obnovila myšlenka znovuzřízení farmaceutického studia v Brně, tomuto zájmu vyšla vstříc tehdejší Vysoká škola veterinární, na které se tehdy tradovaly mnohé obory potřebné pro studium farmacie, a tak v roce 1991 byla na základě společenského zájmu a poptávky na naší univerzitě zřízena Farmaceutická fakulta.

Současné směřování vzdělávání i výzkumu do oblastí veterinárního lékařství, veterinární hygieny, bezpečnosti potravin, zdravotní nezávadnosti potravin v gastronomii, ochrany zvířat a welfare a také farmacie odpovídá poslání naší univerzity. Případné nové obory anebo směry výzkumu by nepochybně navazovaly na dosavadní zaměření univerzity a reagovaly by na společenskou potřebu nových směrů ve vzdělávání nebo výzkumu v naší odborné oblasti.

Jaký je v současnosti zájem o studium? O jakou fakultu, nebo obor je největší zájem?
V současné době je stále zájem o studium na naší univerzitě vysoký a mnohonásobně přesahuje možnosti naší univerzity. Zájem je o všechny studijní programy, stabilní je zejména u veterinárního lékařství, veterinární hygieny a také ochrany a welfare zvířat, mírný pokles přičítaný klesající demografické křivce byl zaznamenán u ostatních oborů, ale i u nich je zájem výrazně přesahující počet stanovený k přijetí uchazečů o studium.

Jaké je uplatnění absolventů v praxi? Zůstávají v ČR, případně někteří nacházejí uplatnění i v zahraničí? Reaguje nějak škola při tvorbě koncepce výuky na požadavky zaměstnavatelů z praxe?
Uplatnění absolventů všech studijních oborů je vysoké. Veterinární lékařství směřuje své absolventy do soukromé veterinární praxe, kde není uplatnění nijak regulováno a absolventi tam nachází široké uplatnění. Veterinární hygiena směřuje své absolventy do pozic úředních veterinárních lékařů a zde v posledních letech byla celá řada volných míst pro tyto absolventy.

Bezpečnost a kvalita potravin orientuje své absolventy do potravinářské praxe a dozorové činnosti v rámci státní kontroly potravin a tito absolventi se tak úspěšně uplatňují na trhu práce.
Současní absolventi studijního programu Ochrana zvířat a welfare patří k prvním absolventům tohoto oboru a jejích uplatnění s ohledem na zaměření studia je poměrně široké a poznatky o uplatnění těchto absolventů na naší univerzitě odpovídají tomuto zaměření. Se silně rostoucím společenským zájmem o ochranu a pohodu zvířat předpokládáme další zájem o naše absolventy.
Absolventi Farmacie tradičně patří k absolventům s nejvyšším potenciálem uplatnění v současných podmínkách v České republice.

Souhrnně je možno konstatovat, že uplatnění našich absolventů je mimořádně dobré, a řada z nich, pokud se přesouvá do zahraničí, nachází poměrně snadno uplatnění i mimo Českou republiku, a to i na velmi preferovaných pracovních pozicích.

Univerzita v studijních programech reaguje na požadavky společenské praxe, a to nejen u nás, ale chtěl bych zdůraznit, že také reaguje na trendy a požadavky v rámci Evropské unie, a to díky svému zapojení do evropských asociací pro veterinární vzdělávání a pro farmaceutické vzdělávání. Veterinární vzdělávání na naší univerzitě prochází pravidelně také mezinárodním posuzováním zahraničními experty, při němž se hodnotí úroveň, kvalita a směřování vzdělávání a i v tomto porovnání je naše univerzitě úspěšná.

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno má výhodu vlastního uceleného areálu-kampusu, tvořeného staršími i moderními budovami. Plánuje univerzita v současnosti nějaké větší rozvojové investice?
Naše univerzita při svém vzniku v roce 1918 dostala do vínku budovy zemské vychovatelny (polepšovny) pro chlapce a areál vojenských dragounských kasáren. V uplynulých 100 letech byl areál univerzity výrazně modernizován a dnes je krásným veterinárně - farmaceutickým kampusem u nás, mohu říci, že kampusem obdivovaným i zahraničními návštěvníky. Úroveň výuky, vybavení i celkové uspořádání a charakter areálu a budov k nám láká množství studentů ze zahraničí, kteří chtějí své studium realizovat u nás a chtějí si své studium u nás platit. Abychom udrželi tento trend a především srovnání s vyspělými západními zejména veterinárními univerzitami, je nezbytné areál a jeho budovy a další zázemí rozvíjet, modernizovat a přizpůsobovat požadavkům současné úrovně veterinární medicíny v praxi, i to je podmínkou úspěšné mezinárodní evaluace naší univerzity v příštích letech. Proto univerzita potřebuje rozvojové investice.

V současné době jsme dopracovali požadavky na rekonstrukce několika budov v areálu, které by měly dotvořit moderní zázemí pro výuku, výzkum i související činnost na naší univerzitě, splňující požadavky na kvalitní výuku odpovídající vyspělým západoevropským zemím.

Výuka veterinárního lékařství v uplynulých 100 letech prošla řadou změn. Lze pojmenovat nějaké současné trendy, kam se výuka ubírá?
Výuka veterinárního lékařství procházela řadou výrazných změn v uplynulých 100 letech. V počátcích existence vysoké školy byla zaměřena na hospodářská zvířata (kůň, skot, ovce, kozy prasata), a to zvláště na nemoci infekční. Přibližně před 50 lety se začaly do popředí dostávat neinfekční nemoci a také další druhy zvířat, zejména drůbež a králíci, ryby, včely, zvěř. V posledních 30 letech se zájem překlopil silně ve prospěch zájmových zvířat, především psa, kočky, exotických zvířat a koní.

Také v úrovni veterinární péče došlo k neuvěřitelným změnám, od standardních vyšetřovacích postupů jsme se posunuli k využití nejmodernějších zobrazovacích metod a k nejsložitějším operacím srovnatelným s operacemi u člověka.

V akcentaci směrů veterinární medicíny došlo k výrazným změnám, vedle tradiční veterinární medicíny představované rozpoznáváním, léčbou a prevencí nemocí zvířat se dosáhlo také mimořádné úrovně ve veterinární medicíně zaměřené na zdravotní nezávadnost, hygienu, bezpečnost a kvalitu potravin a její aplikaci v dozoru nad potravinami a ochraně zdraví člověka. V současné době můžeme dále zaznamenat silný trend ve veterinární medicíně ve smyslu rozvoje poznatků a postupů v ochraně zvířat, v pohodě zvířat a ve zvyšování standardu prožívání života zvířaty jako společníků člověka, tak také u zvířat hospodářských.

Mimořádně silná změna v trendu se ukazuje také v zastoupení studentů chlapců a dívek. Zatímco okolo roku 1990 studovalo veterinární medicínu přibližně 85% hochů a 15% děvčat, dnes je tomu zcela naopak a máme na univerzitě ve veterinárním studiu 85% dívek a 15% chlapců.

Univerzita má také své vlastní kliniky. Můžete popsat, jak fungují, kdo je využívá a jak se do jejich činnosti zapojují studenti?
​Výuka veterinární medicíny se musí opírat o konkrétní každodenní veterinární činnost na klinikách. To je i jedním z nepřekročitelných požadavků evropského standardu pro veterinární vzdělávání.

Na naší univerzitě máme proto kliniky, které poskytují veterinární péči pacientům celého spektra chovaných zvířat. Máme Kliniku chorob psů a koček, Kliniku chorob ptáků, plazů a malých savců, máme Kliniku chorob koní a Kliniku chorob přežvýkavců a prasat. Vedle těchto klinik pracují další ústavy zabývající se chorobami ryb, včel, zvěře, zoozvířat, volně žijících živočichů.

​Kliniky jsou dostupné 24 hodin denně po 7 dní v týdnu a vykonávají běžnou veterinární ambulantní činnost, ale také činnost hospitalizační a provozuji také činnost jednotek intenzivní péče. K vyšetření mají dostupná zařízení rentgenových přístrojů, sonografická zařízení, počítačové tomografie i magnetické rezonance. Provádí činnost zahrnovanou do oblastí interní medicíny, chirurgie a ortopedie, také porodnictví, gynekologie a andrologie. Úkony jsou v celém současném spektru veterinární medicíny od těch nejjednodušších až po ty nejsložitější operace.

​Kliniky mají také vysoký rozsah své činnosti v počtu pacientů, u psů a koček dosahuje hodnoty okolo 10 000 případů, u koní okolo 1000 případů, u ptáků, plazů a malých savců okolo 3000 případů, pokud se týká přežvýkavců a prasat, tak na klinice jsou jen případy vyžadující zvláštní péči, v naprosté většině veterinární péči pro skot, ovce, kozy a další přežvýkavce a stejně tak i pro prasata poskytujeme přímo v chovech zvířat.

​Z uvedeného je zřejmé, že na našich klinikách vyhledávají veterinární péči chovatelé zvířat blízkého i širokého okolí, požadují veterinární péči od jednoduchých úkonů až po ty nejsložitější zákroky, v řadě případů působíme i jako referenční pracoviště pro specializovanou veterinární péči, veterinární péči poskytujeme jak na klinikách v areálu univerzity, tak také v chovech zvířat u jednotlivých chovatelů.

​Do poskytování veterinární péče zapojujeme studenty veterinárního lékařství i veterinární hygieny. Výuka probíhá v ambulancích, při hospitalizaci zvířat, a také při zajišťování intenzivní péče na klinikách. Výuka se uskutečňuje přímou výukou v rámci pravidelné výuky, tak také formou stáží a praxí na klinikách.