Spolupracovat budeme i po brexitu, říkají Britové

Špičky britských ministerstev a vysokého školství ujistily na pražském jednání české akademiky, že spolupráce bude pokračovat i po Brexitu. Největší vědecký program Horizon 2020 potrvá bez omezení, neví se ale, jestli se do něj Britové zapojí i po roce 2021. A čeští vědci působící na britských vysokých školách si již teď mohou – jako jedni z prvních – žádat o status usedlíka.

Text v angličtině najdete zde

Nebojte se, vědecká spolupráce s Británií bude dál pokračovat dál i po brexitu, peníze na rozjeté česko-britské projekty britská vláda zajistí. Do Prahy se v polovině října sjely špičky britských vědeckých institucí a univerzit i zástupci britských ministerstev, aby českým vědcům a akademikům vyjasnily, jak bude vypadat vzájemná vědecká spolupráce poté, co na konci března příštího roku Velká Británie opustí Unii.

Na uzavřené debatě, které se z české strany zúčastnila například předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, prorektor pro výzkum Masarykovy univerzity a 1. místopředseda RVVI Petr Dvořák nebo předseda Akademického senátu Univerzity Karlovy Tomáš Nigrin, byla exkluzivně přítomna i redaktorka magazínu Universitas.

„Opouštíme Evropskou unii, ale budeme dále podporovat její hlavní programy pro výzkum. Zůstáváme dále v programu Erasmus, budeme dále podporovat technickou infrastrukturu a propojení vědy a výzkumu,“ řekla Vivienne Sternová, ředitelka Universities UK International, platformy spojující nejvýznamnější britské univerzity včetně například Oxfordu.

Zdůraznila, že Británie bude dále podporovat Horizon 2020, největší evropský program pro výzkum a inovace s téměř 80 miliardami eur. „Myslím, že právě tohle je hodně důležité. Že podpora dosavadních výzkumných programů je možná, dokonce i v případě, že nastane no deal situace,“ zdůraznila Sternová.

Špičky britských vědeckých institucí také upozornily, že i v případě takzvané no deal situace, tedy když přijde tvrdý odchod bez vzájemných dohod, se Češi nemusejí bát, že své britské kolegy ztratí nebo že projekty náhle skončí. „V případě no deal exitu si mohou být vaši kolegové na českých univerzitách absolutně a stoprocentně jisti, že Velká Británie bude dál finančně přispívat na projekty, na kterých společně pracují a které byly předtím dotované Evropskou unií. Velká Británie bude dál spolupracovat s vašimi vědci tak, jak vždy spolupracovala,“ dodala.

Ještě víc peněz v Horizonu

Program Horizon 2020, největší a finančně nejvýznamnější dotační program Evropské unie, ovšem po roce 2020 končí a faktem je, že nikdo z britské strany nedokáže závazně prohlásit, jak se bude Británie na programu podílet po jeho skončení od roku 2021. Jisté ale je, že pokud se na něm podílet nebude, program nezeštíhlí, naopak bude v něm peněz ještě víc než dosud.

„Návrh rozpočtové alokace na budoucí 9. rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizon Europe (2021–2027) činí ze strany Evropské komise 100 miliard eur, tedy o zhruba 20 miliard eur více, než je rozpočet aktuálního rámcového programu Horizon 2020,“ ujistila mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. „Znamená to tak, že rozpočtová alokace rámcového programu EU by měla růst nezávisle na Brexitu. Jedná se nicméně o návrh Evropské komise, který je součástí, respektive předmětem projednávání celkového Víceletého rozpočtového rámce EU na léta 2021 až 2027,“ dodala.

Status usedlíka

Prozatím není zcela jisté, co všechno budou muset udělat Češi žijící v Británii. „Premiérka Theresa Mayová sice v září slíbila, že ti, kteří již v UK v době Brexitu budou, budou moci zůstat, nicméně již neuvedla, za jakých podmínek. Pro další situace není známo nic, protože britská vláda bude teprve během letošního podzimu formulovat svou novou migrační politiku,“ vzkázala Alice Krutilová ze Stálého zastoupení České republiky při EU.

Téměř s jistotou se ovšem dá říci, že občané EU, tedy i Češi žijící ve Velké Británii, si budou muset do května 2021 požádat o status usedlíka. Od 1. listopadu do 21. prosince je již spuštěn pilotní projekt přihlašování, do kterého se zatím hlásí pouze lidé pracující na vysokých školách, ve zdravotnictví nebo v sociálních službách.

„Na britských univerzitách pracuje téměř 50 tisíc občanů EU a představují velmi důležitou součást našich kampusů a komunit. Mnoho špičkových vědců a klíčových zaměstnanců univerzit ve Velké Británii jsou z jiných evropských zemí. Proto velmi vítáme, že právě oni budou moci získat status usedlíka jako jedni z prvních,“ poznamenal výkonný ředitel Universities UK Alistair Jarvis.

O status usedlíka může žádat v Británii žádat každý občan Evropské unie, který v Británii žije alespoň pět let. Poplatek činí 65 liber, tedy zhruba 1 900 korun. Kdo v Británii v době Brexitu ještě nebude trvale žít pět let, může v zemi zůstat až pět let, bude si ale muset požádat o takzvaný „pre-settled status“. Jakmile dosáhne hranice alespoň pěti let souvislého pobytu na území Velké Británie, může rovněž získat natrvalo status usedlíka.

Uznají medikům diplomy?

S mírnou nejistotou toho, co bude dál po Brexitu, se potýkají i na britském velvyslanectví v Praze. Denně jim chodí dotazy od studentů vysokých škol, především z lékařských fakult, kteří se ptají, jak bude po Brexitu vypadat vzájemné uznávání diplomů a kvalifikace, když už Británie nebude součástí europrostoru.

„Naše odpověď zní: zatím nevíme, jestli a jak se to bude uznávat, ale uděláme všechno pro to, aby vzájemné uznávání probíhalo hladce,“ říká Otakar Fojt, vědecký atašé Britské ambasády v Praze.

Počet britských vědců aktivně působících v České republice není nijak vysoký, podle databáze VaVai v roce 2017 evidovalo vědeckou práci 79 autorů z Velké Británie nebo Severního Irska. Spodní hranice se tedy podle Rady pro výzkum vývoj a inovace (RVVI) bude pohybovat kolem tohoto čísla. Po Brexitu budou moci britští vědci dále žít a pracovat v České republice, čeká na ně ale zřejmě vyřizování na úřadech, pravděpodobně zařízení víza či povolení k pobytu. „Po odchodu z EU totiž bude na Velkou Británii nahlíženo jako na třetí zemi,“ připomíná mluvčí RVVI Vendula Kodetová.

Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.