Ví, že brexit vzbuzuje obavy. A že jeho práce je univerzity i vědce co nejvíce uklidnit. O tom, jak by mohla spolupráce obou zemí vypadat v budoucnu, hovořil nedávno v Brně s představiteli vysokých škol i výzkumných institutů velvyslanec Velké Británie v ČR Nick Archer.
Britská vláda podle něj nechce nijak narušit spolupráci v oblasti výzkumu ani partnerství s vysokými školami. „Nevidíme důvod, proč by se to mělo stát,“ ubezpečuje Archer.
You find the interview in English here.
V pondělí jste se v Brně setkal s představiteli vysokých škol a výzkumných institucí. Jak by tedy mohla spolupráce po brexitu konkrétně vypadat?
Nabídli jsme už několik unilaterálních opatření týkajících se studentů a částečně se nám podařilo rozptýlit obavy z financování výzkumu během přechodného období. Myslím, že velkou část obav způsobuje už jen samotný přechod z jednoho systému na druhý. Jsme ale pevně rozhodnutí, že i v dlouhodobějším výhledu chceme budovat partnerství s evropskými univerzitami a posilovat počet zahraničních studentů v Británii.
Takže nepředpokládáte ochladnutí vztahů mezi kontinentálními a britskými univerzitami?
Ne, naopak. Když se zkusíte podívat na celou situaci pozitivně, uvidíte, že Británie bude muset znovu promýšlet vztahy s jednotlivými zeměmi a svoje priority. Podívejte se například na situaci na ambasádě v Praze. Máme větší rozpočet a více lidí, než jsme měli před rokem. Je to pozitivní signál, který vláda vysílá ohledně budoucnosti česko-britských vztahů. A věda, technologie a univerzity jsou pro nás velmi důležité, protože Česká republika je v těchto oblastech velmi silná.
Jaké konkrétní dohody týkající se univerzit byste zmínil?
Udělali jsme sérii vstřícných kroků. Konkrétně například bez toho, aniž bychom o tom smlouvali, řekli jsme, že status všech občanů Evropské unie, kteří jsou v Británii nebo pojedou do Británie během předpokládané přechodné fáze, je zaručen a nic se na něm nezmění.
Takže studenti na Erasmu v Británii, případně ti, kteří se tam chystají v dalším semestru, nemusí očekávat žádné problémy?
Nemusí. Ani ti, kteří tam pojedou na začátku roku 2020. To platí v případě, že se nám podaří dosáhnout dohody a že po brexitu nastane přechodné období. A tento scénář událostí se snažíme zajistit.
A ve chvíli, kdy nastane takzvaný no-deal brexit a Británie opustí EU bez jakékoli dohody?
Uvědomujeme si, že se momentálně hovoří o možnosti odchodu bez dohody, proto jsme zcela jasně slíbili, že všem občanům EU zůstane i tak zachován jejich současný status. Zavázali jsme se také k několika opatřením v souvislosti s financováním výzkumu. Ta zajišťují, že pokud se financování EU pro společné projekty v krátkodobém horizontu sníží, pak jej doplníme v rámci bilaterálního financování. To vše opět platí pro přechodné období mezi současným a budoucím stavem věcí.
Když se podíváme dál, jaké změny můžeme podle vás očekávat po roce 2020, až přechodné období skončí?
Situace se změní, protože voliči dali v referendu najevo, že si přejí, abychom vzali zpět do vlastních rukou kontrolu nad imigrační politikou. Ke studentům z EU potom budeme přistupovat podobně, jako dnes přistupujeme ke studentům z Austrálie nebo Nového Zélandu.
To je jak?
Nastane větší rovnoprávnost mezi studenty z vyspělých zemí EU a studenty z vyspělých zemí mimo EU. A nemyslím tím nějaké rozmělnění současných privilegií studentů z EU. Bude to pravděpodobně spíš o rozšíření těchto privilegií. Lidé v Británii se dnes totiž podívají třeba na Austrálii, kterou vnímají jakou spřízněnou zemi, a ptají se, proč mají mít studenti z EU větší výhody než australští studenti? Takže pokud se podíváme dále do budoucnosti, postavení těchto studentů se vyrovná. Znovu opakuji: nemůžeme přece existovat s univerzitami bez zahraničních vazeb.
Promiňte, ale i přes tato ujištění přechodné období stále postrádá jasnější obrysy. Co byste poradil evropským univerzitám a výzkumníkům?
Myslím, že přechodná období sebou vždycky nesou nedostatek jasných obrysů. Přesunujeme se z nějakého souboru pravidel do úplně nového. Ať už jsou nová pravidla jakkoli blízko těm původním. Vzkázal bych jim tedy: příliš se nebojte. Podívejte se na logiku celé věci. Komu by prospěla diskriminace, kdo by těžil z hůře nastavených dohod, než máme dnes? Myslím, že nikdo.
Co si o důsledcích brexitu myslíte vy osobně?
Ve chvíli, kdy překonáme krátké období nejistoty a kdy získáme jasnější obrysy toho, jak bude vypadat naše budoucnost, myslím, že není důvod pochybovat o tom, že Británie bude prosperovat. Přece jen jsme pátá největší ekonomika světa a je také pravda, že máme jiné geografické uspořádání i dějiny než ostatní členské země EU. Máme příležitost udělat to, co děláme – tedy odejít z EU a prosperovat – což je příležitost, která například v České republice patrně neexistuje. Ale jakmile budeme mít zpět ve svých rukou náš osud – což je právě to, co si voliči přáli — budeme mít příležitost nastavit velmi liberální politiku k přijímání cizinců. Protože budeme vědět, že to je naše rozhodnutí. A budeme mít i novou příležitost budovat vztahy s ostatními zeměmi EU na individuální bázi v souladu s konkrétními pozitivními aspekty těchto vztahů. Netýká se to konkrétně jen oblasti vědy a inovací, přesto se k ní ale stále vracím. V Británii panuje velký respekt k české technické a vědecké tradici. Máme těsné vazby už nyní a mým úkolem je zajistit, aby tyto vazby prošly dnešní turbulentní dobou a vyšly z ní v dobré kondici.