Univerzity třetího věku zajímají české seniory čím dál víc. Na 22 veřejných vysokých školách studuje už přes padesát tisíc lidí. Jak zájem o tento typ vzdělání stoupá, rozšiřuje se i nabídka oborů. K nejoblíbenější psychologii, právu či angličtině přibyla třeba kaligrafie či obory péče o zdraví nebo kvalita potravin.
Do přednáškových lavic vysokých škol usedá stále více studentů v pozdním věku. Zájem o takzvané univerzity třetího věku (U3V) rok od roku stoupá, zvyšuje se počet účastníků, ale i kurzů, které pro ně univerzity připravují.
Zatímco ještě v roce 2010 chodilo do vysokoškolských přednáškových sálů v Česku lehce přes 30 tisíc seniorů, v roce 2017 už to bylo přes 50 tisíc. V roce 2010 mohli vybírat z 800 vypsaných kurzů, nyní jich je pro ně připravených 1 400. A výrazný nárůst zájmu potvrzují i samy univerzity. Na Univerzitě Karlově vzrostl za posledních deset let počet zájemců o vzdělávání v pozdějším věku jednou tolik, ze čtyř tisíc v roce 2007 na osm v roce 2017. A zájem stoupá i na pražské ČVUT. Ze 118 posluchačů její univerzity třetího věku v roce 2008 je nyní 910 posluchačů. V současnosti je do vzdělávání seniorů zapojeno všech osm fakult ČVUT a tři vysokoškolské ústavy. Nárůst zaznamenaly i menší školy. Například na Univerzitě Hradec Králové studovalo v roce 2008 necelých sedm set seniorů, teď jich je k tisícovce.
Jak zájem o univerzity třetího věku stoupá, rozšiřuje se i nabídka oborů. „Vzhledem k tomu, že zájem pořád narůstá a trend je stoupající, programy se určitě budou dále rozvíjet,“ říká prezident Asociace univerzit třetího věku Roman Prokop, který je zároveň prorektorem na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně (UTB). Ta je jednou z dvaadvaceti veřejných vysokých škol v Česku, které univerzitu třetího věku organizují.
Počítače ustupují psychologii
Na zlínské univerzitě seniory hodně zajímají témata jako psychologie nebo péče o zdraví, ale v minulých letech měly úspěch i obory Kvalita potravin či Kosmetické přípravky. „V loňském akademickém roce jsme nabídli obor Psychologie, fyziologie a životní styl středního a vyššího věku a reakce byla mimořádná – sto dvacet zájemců. Kvůli kapacitě posluchárny běžely přednášky pro dvě skupiny,“ pochvaluje si Prokop. V tomto akademickém roce proto na přání posluchačů navázali tématem Psychologie pro život třetího věku.
Na UTB se také mění poměr zájmu o výuku práce s počítačem. Posluchačů ubývá, ale narůstá zájem o angličtinu ve všech úrovních, od naprostých začátečníků až po konverzační kurz. Každý rok je také velký zájem o výtvarné obory, jako jsou kresba, malba a kaligrafie.
Na Univerzitě Karlově vedou programy z oblasti medicíny, ale také právo nebo teorie a praxe v tělovýchově seniorů. Zájem je i o program na Fakultě tělesné výchovy a sportu, kde v současné době v rámci studia U3V plánují lyžařský kurz v Krkonoších. „Pokud ale budeme porovnávat počty účastníků a témata v U3V na UK jako celku, vedou humanitní vědy, velký zájem je také o oblast psychologie a dějiny a o programy zaměřené na umění,“ říká mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.
Indexy i slavnostní „promoce“
Studium na univerzitách třetího věku je přitom v mnohém stejné jako klasická výuka. Posluchači chodí na přednášky dvakrát, ale i víckrát týdně ve všední dny, většinou v odpoledních hodinách. Délka kurzu se pohybuje v rozmezí jednoho až čtyř semestrů.
K zápočtům se používají indexy, u některých programů je podmínkou absolutoria řádná docházka, někde ale také vypracování závěrečné práce nebo i písemný test.
Absolventi studia ovšem nezískávají vysokoškolské diplomy a tituly, protože univerzita třetího věku není podle zákona vysokoškolským studiem.
O slávu absolutoria ale studenti nepřicházejí. Na závěr akademického roku probíhá každoročně v reprezentačních prostorách škol slavnostní předání certifikátů o absolvování kurzu. Jedná se o jakési neoficiální promoce, ale dějí se se všemi oficialitami jako při promocích.
Na Univerzitě Hradec Králové získávají osvědčení o absolvování kurzu nebo programu ti studující, kteří se účastnili alespoň poloviny výukových hodin a splnili další požadavky podle zaměření kurzu, například udělali testy, absolvovali kolokvium, napsali písemnou práci a podobně.
Maturita nemusí být potřeba
Podmínky přijetí ke studiu do U3V nejsou nijak přísné. Většina škol zve do svých lavic seniory nad 55 či 60 let, na mnoha školách bývá podmínkou maturita. „Někdy jsou přijímáni i zájemci, kteří nesplňují podmínku maturity, ale prokáží dlouhodobý intenzivní zájem o konkrétní obor,“ podotýká Hájek z Univerzity Karlovy.
„Chodí k nám jednotlivci, ale hodně i manželské páry. Většina účastníků jsou ženy, ale v posledních letech zaznamenáváme vzrůstající tendenci účasti mužů. Univerzity třetího věku se mohou, prakticky bez věkového omezení, účastnit i lidé požívající plný invalidní důchod,“ říká Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jedna z nejmladších účastnic U3V je sedmadvacetiletá žena pobírající plný invalidní důchod.
Pro mnohé z frekventantů se navštěvování kurzů U3V stalo již běžnou životní rutinou. „Opakovaně se vrací nebo se přihlašují do dalších a dalších modulů. To pro nás představuje podnět k neustálé inovaci a rozšiřování nabídky vzdělávacích kurzů,“ dodává Tesaříková Čermáková.
Poplatky za U3V se na různých školách a fakultách liší. Například na ČVUT se zájemci o studium přihlašují prostřednictvím elektronické přihlášky a platí obvykle 500 korun za semestr. Někde to může být ale i 850 korun za semestr.
„Na naší U3V jsou účastnické poplatky v řádu stokorun a liší se podle rozsahu výuky: 400 korun v přednáškovém cyklu za celý akademický rok, 800 korun za dva semestry výuky ve většině kurzů a programů. Nejvyšší poplatek činí 1800 korun za celý akademický rok. Jde o výtvarný kurz, v němž jsou zahrnuty i vyšší materiálové náklady,“ vysvětluje Lenka Česáková z administrativního centra U3V na Univerzitě Hradec Králové.
Motivovaní studenti
Vyučujícími na U3V jsou profesoři a docenti, kteří na školách učí v klasickém studiu, ale i odborníci z praxe, které školy na bloky pro starší studenty často zvou. „Ze své vlastní zkušenosti mohu říct, že přednášet pro tyto posluchače je pro lektora velmi příjemná zkušenost. Jsou motivovaní, zajímají se o obor a jsou také velmi soustředění,“ podotýká Tesaříková Čermáková.
Jedním z vyučujících na U3V je i psycholožka a koučka Petra Vávrová, která na Univerzitě Palackého v Olomouci vede psychosociální studia. Přednáší o psychologii komunikace, psychohygieně nebo o zvládání zátěžových situací. „Začínala jsem se skupinou pětadvaceti studentů, dnes je jich v každém ročníku téměř šedesát. Není to pro mě jen zajímavá odborná zkušenost, ale lidsky velmi cenná,“ pochvaluje si Vávrová. O svých studentech tvrdí, že jsou pozorní, dychtiví po poznatcích, ale zároveň je to složité a různorodé publikum. „Mají velké životní zkušenosti, jsou různých profesí i vzdělání, zaměření, věku od 55 do 85 let. Někteří toho vědí z oboru hodně, jiní se s psychologií setkávají vůbec poprvé. Není jednoduché pro ně program vytvářet, ale je nesmírně obohacující s nimi pak u toho být,“ shrnuje Vávrová.
Kam dál
Všechny oslovené univerzity chtějí svou nabídku do budoucna ještě rozšířit, víc zpestřit nabídku oborů a přednášených témat. S Asociací univerzit třetího věku úzce spolupracuje i ministerstvo školství.
Plánem do roku 2020 je lepší dostupnost a podpora center vzdělávání mimo prostory vysokých škol. Tedy aby se do vzdělávání seniorů zapojily i místní organizace, obecní knihovny a společenská centra. „Stejně tak i obsah a forma přizpůsobená vzdělávání seniorů, tedy reflexe jejich potřeb, odpovídající publicita a propagace ve vhodných médiích a zejména financování, které by mělo být transparentní a předvídatelné v delším časovém horizontu,“ vzkázala tisková mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Dalším cílem univerzit třetího věku je kromě klasických přednášek zavést i virtuální e-learningové kurzy.
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.