Přechod na online: V Česku roste počet zahraničních studentů. Univerzity trápí častější kyberútoky

Přechod na online výuku má po celém světě mnoho různých důsledků: V tuzemsku například výrazně přibylo zahraničních studentů, k řádnému studiu se k nám zapsalo výrazně více ruských, indických a iránských občanů. Kyberútoky na světové univerzity se v posledním roce zdvojnásobily. Švédské vědce trápí nárůst online šikany kvůli covidu-19 a zvažuje se nový zákon na jejich ochranu. Pracovníci z University College v Londýně sestavili seznam rad netikety.

Počet zahraničních studentů zapsaných ke studiu na českých vysokých školách loni vzrostl o více než osm procent. Nejvíce – o dvacet procent – přibylo studentů z Ruska, Indie a Íránu. O deset procent se zvýšil také počet studentů z Ukrajiny, Kazachstánu a Běloruska. 

Cizinci tak tvořili 17 % z celkových téměř 300 tisíc studentů na veřejných i soukromých vysokých školách v Česku.

Podle Lucie Durcové z Domu zahraniční spolupráce k většímu počtu cizinců na českých školách přispělo i to, že se mohli zapsat ke studiu distančně a výuka byla zahájena online. „Díky tomu se mohli do studia zapojit i ti, pro které byla v souvislosti s protiepidemickými opatřeními cesta do ČR komplikovaná,“ uvedla Durcová. 

Kvůli ztíženému cestování naopak ubylo zahraničních studentů na krátkodobých studijních pobytech, a to o téměř 38 procent: oproti 15 813 studentům jich v roce 2020 bylo pouze 9 740. Snížil se i počet studentů, kteří vyjížděli na krátkodobé pobyty do zahraničí. Jejich počet klesl z 10 429 v roce 2019 na 6 808 v roce 2020, tedy o 35 procent.

Zdroj: Dům zahraniční spolupráce, podrobné statistiky na webu ministerstva školství

Kyberútoky na univerzity se v posledním roce dvojznásobily

Pandemie covidu-19 ukázala slabou stránku univerzit: internetovou bezpečnost. V roce 2020 se zdvojnásobil počet útoků, které na ně hackeři provedli. Na vině je pandemie, která donutila školy v posledním roce náhle přejít k online výuce, přestože neměly dostatečné zabezpečení pro vzdálené přístupy. To výrazně zvýšilo pravděpodobnost útoků, píše časopis Infosecurity. Více než třetina z úniků dat pak byla spojena s výukovými nástroji a dalšími aplikacemi, jako jsou Zoom, Chegg a ProctorU.

Jednou z velkých institucí, která se v poslední době stala terčem útoku, byla například v polovině února nizozemská státní grantová agentura, která hospodaří s rozpočtem jedné miliardy dolarů. Jak uvádí Science, útok vyřadil možnost podávání přihlášek i recenzní řízení. Agentura odmítla zaplatit výkupné, hackeři tak zveřejnili její dokumenty na dark webu.

Více na Infosecurity, Science

Pravidla netikety: Jak dobře nastavit online výuku

Online výuka může často stírat hranice mezi domovem a univerzitou. Je na učitelích a lektorech, aby stanovili pravidla a zajistili bezpečné a respektující online vzdělávací prostředí. Jak na to? Pracovníci z University College v Londýně sestavili seznam rad v novém projektu Times Higher Education s názvem The Campus.

Zdroj: THE Campus

Švédsko zvažuje změnu zákona. Chce bojovat proti online nenávisti vůči vědcům

Akademici a úředníci v oblasti veřejného zdraví ve Švédsku v době pandemie čelí nenávistným útokům, výhružkám a dalšímu online obtěžování na sociálních sítích. Souvisí to s jejich výzkumem covid-19. Odborníci z různých stran názorového spektra jsou obviňováni například z úmrtí lidí nakažených koronavirem.  

V zemi, která zavedla v porovnání s ostatními evropskými zeměmi nejméně opatření omezujících sociální kontakty, proto ministryně vysokého školství a výzkumu navrhuje novelu vysokoškolského zákona. Ta má zaručit akademickou svobodu bádání i ve výuce. 

„Je hrozbou pro samotnou demokracii, pokud budou vědci umlčováni nenávistnými útoky a dalším obtěžováním,“ zdůvodnila svůj krok ministryně Matilda Ernkransová. 

Zároveň ale přiznala, že zákon samotný útokům nezabrání. Je také na univerzitách, aby více chránily své zaměstnance. Pokud někdo čelí výhružkám a útokům, je nutné to nahlásit na policii. Univerzity musí zajistit pro vědce bezpečné pracovní prostředí, uzavřela podle Times Higher Education ministryně. 

Zdroj: THE

Názor: Univerzitní výzkum a závod ve vývoji vakcín – komu přináší prospěch?

Čtyři desetiletí starý zákon, který umožnil americkým univerzitám, aby duševní vlastnictví, podpořené federálními granty, licencovaly ke komerčním účelům, je třeba v době pandemie přehodnotit. 

V mnoha oblastech, jako byl například vývoj nových technologií, byl tento model velmi úspěšný. V době pandemie je ale přinejmenším sporné, zda tento model opravdu slouží veřejnému zájmu. „Je třeba si položit dvě zásadní otázky: kdo z pandemie profitoval (čí je vlastně duševní vlastnictví vytvořené na univerzitách) a co to veřejnost stálo?“ píše v článku profesor Centra pro vysokoškolskou politiku na prestižní Kalifornské univerzitě v Berkeley, John Aubrey Douglass.

Zdroj: Centrum pro vysokoškolskou politiku, University World News

Dokument: Co znamená brexit pro univerzity 

Konkrétní důsledky brexitu pro univerzity na obou stranách kanálu shrnuje nový dokument EUA. Stručně popisuje důsledky pro evropské programy, cestování a výměnu odborných pracovníků, ochranu údajů a další témata. 

Zdroj: EUA