Ze světa: Vyhořelí vědci, online výuka i na podzim a zákaz studentského svazu

Vědce trápí kvůli pandemii vyhoření a více než polovina z nich zvažuje odchod, ukázal průzkum ze Spojených států. Většina německých univerzit očekává, že bude alespoň částečně učit online i na podzim. Kanada se obává poklesu zahraničních studentů. Švýcarsko naopak hlásí nárůst. Ve vedení irských univerzit už nejsou jen muži. Zákaz francouzského univerzitního studentského svazu Unef minulý týden schválil Senát. Čtěte souhrn toho nejzajímavějšího ze světového dění.

Patnáct měsíců po první zprávě o viru SARS-CoV-2 vědci a vědkyně stále bojují proti pandemii – ať už ve výzkumných centrech, jako personál na jednotkách intenzivní péče či autoři analýz pro vládní organizace. Přiznávají ale, že už narážejí na své limity. Jejich pracovní vytížení je vyšší, morálka během pandemie stále klesá a rovnováha mezi pracovním a soukromým životem téměř neexistuje.

Průzkum mezi více než tisícovkou akademických pracovníků v USA zjistil, že více než polovina z nich (55 %) kvůli pandemii vážně uvažovala o změně kariéry nebo předčasném odchodu do důchodu. „Je to strašná doba a všichni bychom měli dělat, co můžeme, abychom pomohli. Ale je to udržitelné?“ ptá se jeden z respondentů.

Mezi nejvíce zasažené skupiny patří lékaři a lékařky. Příklady ze své praxe uvádí pro magazín Science například zakladatelka linky na podporu lékařů v USA, psychiatrička Mona Masoodová. Na linku za rok od jejího spuštění zavolaly už více než dvě tisícovky lidí; mezi nimi například lékaři, kteří pracovali přímo v první linii – jednou třeba lékař z JIP, který právě přišel o svého dvacátého pacienta a po osmačtyřicetihodinové směně se při volání na linku zhroutil. Jindy lékaři-vědci, kteří se navzdory své intenzivní práci na vývoji vakcín cítili provinile, že se o pacienty s covid-19 spolu s kolegy nestarají.

Co se týká začínajících výzkumníků, současná krize jen prohloubila problémy, s nimiž se už potýkali před pandemií. Pracují o víkendech, po nocích, bez nároku na příplatek.
„Nemám smlouvu na dobu neurčitou, cítím velký tlak, je to prostě příležitost, kterou nemohu promarnit,“ říká například Emma Hodcroftová, posdoktorandka na univerzitě v Bernu, která od února 2020 už napsala osmnáct textů o SARS-CoV-2 a sleduje vývoj viru pro projekt Nextstrain.

Současná doba nenahrává ani vědcům a vědkyním s malými dětmi, kteří si stěžují, že jejich domovské instituce neudělaly téměř nic, aby jim nějak ulevily od stresu, který zažívají.

Science situaci přibližuje také na příkladu lékařky specializující se na infekční choroby Krutiky Kuppalliové. Když se zrovna nestará o pacienty s covid-19, pomáhá dohlížet na zavádění vakcín proti pandemii na Lékařské univerzitě v Jižní Karolíně. Setkává se také s nemocničním personálem, který váhá, zda se naočkovat, působí ve výboru, který přezkoumává všechny plánované klinické studie covid-19 na univerzitě, žádá o financování na výzkum pacientů s dlouhým průběhem covid-19 (tzv. long covid) a řeší online obtěžování, které následovalo po jejích četných mediálních vystoupeních a svědectvích v Kongresu loni v létě. Během nedávného rozhovoru přes Zoom, na otázku, jak se jí daří, váhala 20 sekund s odpovědí: „Pracujeme do úmoru už 12, 14 měsíců. Cítím se úplně prázdná.“

Zdroj: Science

Německo očekává, že letos na podzim bude pokračovat výuka online

Většina německých univerzit očekává, že bude alespoň částečně učit online i na podzim, protože se obávají, že pandemie ještě neskončí. Ale také proto, že podle nich má i virtuální výuka své výhody.

Podle průzkumu provedeného na 171 univerzitách německou organizací DAAD věnující se akademické mobilitě 53 procent škol stále očekává, že v zimním semestru 202122 bude využívat kombinaci osobní a virtuální výuky. Pouze tři procenta z nich se chtějí plně vrátit ke kontaktní výuce, zbylých 44 procent si zatím není jistých. „Extrémně opatrný“ přístup odráží podle časopisu THE skepticismus ohledně zavádění vakcín, ale také neočekávaný úspěch nuceného přechodu na online učení. To se zcela jistě promítne i do přijímání zahraničních uchazečů.

Kanada se obává poklesu zahraničních studentů. Švýcarsko naopak hlásí nárůst

Otázku zahraničních studentů a studentek řeší Kanada, která se obává dalšího poklesu jejich počtu. Již v tomto akademickém roce mají tamní univerzity o 65 tisíc zahraničních studujících méně. Další pokles očekávají v souvislosti s nedávno zavedenými omezeními cestování kvůli pandemii a s nimi souvisejícími karanténními opatřeními. Pokles zásadně ovlivnil zejména technické vědy či obory jako matematika. Výrazný dopad bude mít zejména na vysoké školy v menších městech a odlehlejších oblastech, píše server University World News.

Naopak švýcarské univerzity zaznamenaly i v době pandemie nárůst studentů o pět procent, stejně tak podle poslední zprávy švýcarského statistického úřadu narostl i počet zahraničních studentů. Univerzity to podle webu SwissInfo přičítají tomu, že bakalářští studenti neukončili studium a pokračovali v magisterských kurzech, protože se obávali, že nenajdou v době pandemie práci.

Ve vedení irských univerzit už nejsou jen muži

Ještě před půl rokem nevedla žádnou z irských univerzit za jejich více než čtyřsetletou historii žena. Od příštího týdne ale bude mít už téměř polovina tamních škol rektorku – konkrétně čtyři z deseti, píše irský The Independent.

Nový trend završí volba vedení nejstarší a nejprestižnější irské školy Trinity College v Dublinu, založené v roce 1592. Ta až do roku 1904 nepřijímala ženy a do 60. let jim nedovolovala bydlet v kampusu či působit ve vedení školy. Ve volbě 10. dubna se bude vybírat jedna ze tří kandidátek.

Na tomto směřování má mít velký podíl také bývalá ministryně vysokoškolského vzdělávání Mary Mitchell O'Connorová, která v roce 2017 označila nedostatek žen ve vedoucích pozicích na univerzitách za „neomluvitelný“ a stála za ambiciózní a pro některé i kontroverzní iniciativou týkající se rovnosti žen a mužů, cituje web Inside Higher Ed. Ta zahrnovala vytvoření desítek profesorských míst pouze pro ženy s cílem dosáhnout minimálně 40 procent žen na profesorských pozicích.

Zákaz univerzitního studentského svazu – předzvěst měnící se Francie?

The New York Times se věnují zákazu francouzského univerzitního studentského svazu Unef, který minulý týden schválil Senát a připojil jej jako neoficiální dodatek k zákonu prezidenta Emmanuela Macrona proti islamismu. Návrh zákona ještě nebyl ratifikován.

Podle kritiků je přes sto let stará unie ztělesněním myšlenek inspirovaných americkými univerzitami, které ohrožují základní principy, na nichž stojí Francie. Unii obviňují z prosazování „separatismu“ a ze spojení s „islamo-levicovými“ tendencemi. Aktuálně jim vadí například takzvaná fóra „bezpečného prostoru“, která měla vylučovat lidi bílé barvy pleti z diskusí o diskriminaci menšin. Jeden z ministrů unii nedávno odsoudil jako organizaci, jejíž aktivity jsou rasistické a mohly by vést k „fašismu“.

Představitelé unie ale namítají, že právě oni jsou budoucností Francie, protože otevírají tolik potřebnou společenskou debatu. „Tato debata se ve Francii začíná vážně zabývat otázkami, jako je diskriminace, a proto se objevuje tolik napětí a tlaků,“ uvedla pro The New York Times bývalá prezidentka unie Lilâ Le Bas.

Francouzská vláda už dříve oznámila, že zahájí vyšetřování akademického výzkumu ve společenských vědách, který podle ní ohrožuje Francii tím, že podporuje „islamo-levicové“ tendence.

 Zprávy o vyšetřování okamžitě vyvolaly prudký odpor mezi některými rektory i vědci a prohloubily obavy ze zásahu do akademických svobod – zejména u gender studií, postkoloniálních studií a dalších oborů (zabývajících se například rasovými otázkami). Ty byly podle francouzské vlády importovány z amerických kampusů a přispívají k destabilizaci francouzské společnosti.