Příští rok půjde ze státní kasy na vědu a výzkum téměř 37 miliard korun. Dalších 60 až 70 procent celkového objemu peněz na vědu budou tvořit zdroje od podnikatelů.
Rozpočet na český výzkum, vývoj a inovace má konkrétní obrysy pro další tři roky. V roce 2020 se objem financování oproti letošku navýší o miliardu korun. Pokračuje tak trend narůstajících rozpočtů pro výzkum: Za posledních pět let by mělo jít o navýšení o 10 miliard korun: z 27 miliard v roce 2015 na 36,97 miliard pro rok 2020.
V roce 2021 pak na výzkum poputuje 37,47 miliard a v roce 2022 už to má být 38 miliard. Na konci dubna o tom rozhodla v pražské Strakově akademii Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).
Návrh už má za sebou meziresortní připomínkování a v květnu půjde ke schválení vládě.
„Směřujeme ke klíčovému cíli, aby v roce 2025 byl podíl hrubého domácího produktu na financování vědy 2,5 procenta. Nejedná se jen o státní zdroje, čili rozpočet, ale také o evropské a podnikatelské zdroje,“ řekl v dubnu místopředseda RVVI a tehdejší předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček (od 30. dubna je ministrem průmyslu a obchodu – pozn. red). Zdroje od podnikatelů by pak podle něj měly tvořit 60 až 70 procent z celkové částky na vědu.
Loni bylo na vědu, výzkum a inovace ve státním rozpočtu vyčleněno 33,8 miliardy korun. Vyčerpáno z toho bylo 33,4 miliardy, uvedl Havlíček. Pro letošní rok činí rozpočtové výdaje na vědu a výzkum 35,9 miliardy.
Na rozvoj vysokých škol a AV ČR půjde více peněz
Při přípravě rozpočtu se maximálně zapojily rezervy vytvořené v minulosti, tedy nároky z nespotřebovaných výdajů. „Nejvíce byly navýšeny výdaje na takzvaný dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací. Objemově nejvíce byl navýšen zejména dlouhodobý koncepční rozvoj vysokých škol, tedy kapitola MŠMT, kde je na rok 2020 navrženo meziroční navýšení v průměru o zhruba 13 procent oproti roku 2019,“ říká mluvčí vlády Jana Adamcová.
Obdobně bylo navýšeno i financování dlouhodobého koncepčního rozvoje ústavů Akademie věd ČR (AV ČR). „Toto navýšení se promítne i do střednědobého výhledu na roky 2021 a 2022 jako trvalá změna,“ dodala Adamcová.
Právě pravidelné zvyšování rozpočtu na svůj rozvoj si akademie věd přeje. Řekla to v dubnu na zasedání akademického sněmu předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Ocenila budoucí růst celkové státní podpory pro vědu, kterou schválila Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Pro AV ČR to znamená navýšení rozpočtu zhruba o půl miliardy korun na 6,1 miliardy korun v příštím roce. V roce 2021 pak má rozpočet akademie stoupnout na 6,6 miliardy.
Akademie chce, aby součástí rozpočtu bylo mimo jiné financování laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech či podpora ustanovení Evropského výzkumného infrastrukturního konsorcia ERIC, na kterém AV ČR spolupracuje s ministerstvem školství. „Financování by mělo zůstat plně v kompetenci ministerstva školství. Domníváme se však, že do budoucna by mělo jít o mandatorní výdaj státního rozpočtu,“ uvedla Zažímalová. Mandatorní výdaj je stanoven zákonem.
ČKR: zvyšovat se má soustavně, ne skokově
Zvýšení rozpočtu pro vysoké školy vítá také předseda České konference rektorů Tomáš Zima. „Uvědomuji si a vnímám, že mnoho kapitol státního rozpočtu klesá. Jsem tedy rád, že se o nějakém zvýšení jedná a hovoří. Sice je menší, než bychom si přáli, ale samotný nárůst vnímám jako pozitivní,“ sdělil pro Universitas.cz Zima.
Za znepokojující ovšem považuje to, že Česká republika má stanovenou inovační strategii do roku 2030, ve které se počítá s cílovým úkolem až dvě procenta z HDP na vědu a výzkum a rovněž obsahuje závazek nárůstu o desetinu procentního bodu každým rokem. „Současná vláda ČR se touto strategií k tomuto závazku hlásí, ale rozpočet tomu neodpovídá. A pokud se podíváte na dlouhodobý záměr – návrh na rok 2023 – tak zde je předpoklad skokového nárůstu 45 miliard,“ podotýká Zima, podle kterého by zvyšování rozpočtu na vědu mělo být soustavné a nemělo by být skokové. „Nelze myslím spoléhat na růžovou budoucnost, že peníze budou. To by byla moje hlavní výhrada ke střednědobému výhledu,“ shrnuje Zima.
S přispěním ČTK. Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.