Téma

Doktorandi nemají dostávat stipendium, ale být na univerzitě zaměstnaní, říká sociolog Karel Hlaváček.

V Bruselu má kancelář asi stovka univerzit. Získávají přístup k informacím i úředníkům. Jak jsou na tom české školy?

84 % doktorandů nestačí stipendium ani na pokrytí životních nákladů. MŠMT chce stipendia zvýšit, čeká na výsledek vyjednávání o rozpočtu.

V Česku se dá nyní studovat kolem čtyř tisíc oborů. To se do dvou let změní. Jak se vše dotkne učitelů a studentů?

Novela zákona zrušila studijní obory. Školy teď budou vybírat ze čtyř typů studijních programů.

Tucet výjimečných vědců odpovídá na otázku, v čem jim štědré granty pomohly. A co dělat, aby je člověk získal.

21 veřejných škol porovnává studie podle jejich výzkumné orientace, mezinárodní atraktivity i třeba zájmu, kterému se těší u uchazečů.

V Česku výdaje na vědu stoupají, jenže díky výdajům státu a fondům EU. Pochyby budí i bodové hodnocení vědeckých prací.

Uspělo čtyřiadvacet badatelů. Nejúspěšnější jsou biologové a chemici, ve společenských vědách se Česku příliš nedaří.

Tři roky trvalo, než se vládní Rada shodla na novém hodnocení vědy. To má nahradit nefunkční systém kafemlejnek. Co a kdy se vlastně bude hodnotit?

Nová metodika přináší zásadní změnu systému. Co to pro vědce znamená, říká v rozhovoru místopředseda vládní rady Petr Dvořák. 

Už 10 let podporuje Evropská výzkumná rada výjimečné vědce. Do Česka však zamířilo jen 25 grantů z několika tisíc.